České Meziříčí

Archeologické doklady o existenci lidí v prostoru obce a jeho okolí sahají hluboko do minulosti. Patří mezi ně nálezy hrubě opracovaných křemenů, nalezených na svazích Bílého kopce a na Vrtáčku. Valounové škrabadlo ze zkamenělého dřeva, nalezené archeologem a geologem Karlem Žeberou na Bílém kopci, se řadí mezi nejstarší nálezy tohoto druhu v Čechách.

Vlastní obec začali naši předkové budovat v bažinaté a lesnaté krajině koncem 13. století u brodu přes Zlatý potok na odbočce důležité kladsko-polské zemské stezky, směřující k hradu Opočen a dále k trhové osadě Leštná (dnešní Dobruška). Uprostřed rozsáhlého královského lesa na lesní mýtině byla saskými kolonisty založena osada Králův Les (Cungeswald), jež je prvně připomenuta r. 1300. V roce 1352 se objevuje český název Mezrziecz současně se zmínkou o kostele sv. Kateřiny (patronka vozků a kolářů - v souvislosti s umístěním obce na obchodní stezce.

• Jakub Němeček, odbojný sedlák, literárně ztvárněný jako titulní postava ve hře Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava
• Karel Otčenášek, 23. královéhradecký biskup

• Kostel sv. Kateřiny

Zhruba uprostřed obce při silnici stojí zdaleka viditelná výšková dominanta obce - farní kostel sv. Kateřiny. První zmínka o plebanii (faře) pochází z roku 1352, v roce 1384 je uváděna v seznamu desátků, vypsaných pro krále Václava, ale první, původně dřevěný kostel byl v obci postaven zřejmě již kolem roku 1300. Kostel byl od husitských válek do roku 1642 utrakvistický, potom po dva roky opuštěn a od roku 1626 do roku 1630 náležel duchovní správou do Přepych, kde sídlil tehdy jediny katolický kněz na opočenském panství.

 V roce 1748 byl starý dřevěný kostel, hrozící již spadnutím, rozbořen a Rudolfem hrabětem Colloredem postaven nový. Dle farní pamětní knihy byl základní kámen k novému kostelu položen 8. 9. 1748 a novostavba byla posvěcena 25. listopadu 1752.

Vnitřní výzdoba, hlavní otlář, kazatelna a zařízení jsou barokní, zhotovené současně se stavbou. Figurální výzdoba oltářních soch (sv. kateřiny a Barbory) a kazatelny z roku 1755 je dílem královehradeckého řezbáře Františka Deckera. Původní cínová křtitelnice z roku 1558 s českým nápisem byla roku 1796 prodána a za utržené peníze byl pořízen postranní oltář sv. Jana Křtitele, zhotovený týž rok řezbářem Bartošem z Dobrušky. Uprostřed Kostela se pod dlažbou nalézá velká krypta, v níž jsou pohřbeni někteří meziříčtí faráři.
 
Barokní kostel patří k nejkrásnějším stavbám venkovské církevní architektury v kraji. Byl opraven v roce 1971.

• Socha Immaculata (P. Marie)

Je vzácné barokní dílo nejvýznamnějšího sochaře východních Čech, žáka M. Brauna, Františka Pacáka, z roku 1749. Stála až do roku 1832 nedaleko mostu přes Dědinu. Postavením nového kamenného mostu v roce 1942 a postupným zvyšováním silnice socha ztrácela na působivosti a byla proto přemístěna na starý hřbitov před kostelem. Socha světice stojí na trojbokovém volutovém podstavci, kolem je balustrové zábradlí. Barokní plastika působivě doplňuje exteriér českomeziříčského kostela.

• Socha sv. Jana Nepomuckého

Tato socha je nově umístěna naproti obecními úřadu a dotváří historický střed obce. Patří k typickým svatojánským sochám. Byla zhotovena v roce 1864 královehradeckým kameníkem Martinem Ježkem.
Obec je rodištěm řady význačných osobností, jako byl odbojný sedlák Jakub Němeček,  jehož dům zůstal dodnes zachován, nebo královehradecký biskup Karel Otčenášek, a další.