V obci se nachází několik zajímavých památek. Jedná se zejména o tvrziště v ostrožné poloze „Skalka“ ve východní části vsi. Zachován je okružní příkop, částečně val a prohlubně po stavbách. Hlavní dominantou obce je původně gotický kostel sv. Víta z 2. poloviny 14. století. Kostel byl barokně přestavěn kolem r. 1780, věž byla přistavěna v roce 1843. Nejcennější částí stavby je gotický presbytář. Další historicky významnou stavbou je bývalá fara a rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765.
V okolí Českých Libchav je překrásná příroda, která láká návštěvníky k pěším procházkám nebo i projížďkám na kole, obcí vede několik cyklostezek. Malebným údolím kolem rybníka a Libchavského potoka se můžete vydat do Žamberka či Letohradu, z druhé strany je možné pokračovat směrem do Chocně nebo Ústí nad Orlicí. Po nové cyklostezce se můžete zajet podívat do Potštejna.
České Libchavy byly sídlem nižší šlechty, jejíž příslušníci zde založili i tvrz. Jako první majitel vsi je doložen Petr Hrb ze Žamberka v letech 1360 - 1371, na přelomu 14. a 15. století se připomíná Jindřich z Českých Libchav, v letech 1440 - 1447 Mikeš z Českých Libchav. Později se České Libchavy blíže neznámým způsobem staly příslušenstvím panství Žampach, na kterém se připomínají poprvé v roce 1543. V roce 1574 se stali majiteli žampašského panství a tedy i Českých Libchav Jan starší ze Žerotína a Adam Bukovský z Hustiřan. Ti se pak o panství rozdělili tak, že jeho část i s Českými Libchavami si ponechal Jan starší ze Žerotína, druhou část s hradem Žampachem Adam Bukovský. České Libchavy byly tehdy připojeny k panství Brandýs nad Orlicí, které náleželo Janovi staršímu ze Žerotína. V roce 1654 bylo v Českých Libchavách 37 poddanských usedlostí, z toho 3 byly zpustlé. Příslušenstvím panství Brandýs nad Orlicí zůstaly České Libchavy až do zrušení poddanství v roce 1848.
Po vzniku okresů v roce 1850 byly České Libchavy připojeny k soudnímu okresu Ústí nad Orlicí a politickému okresu Lanškroun.
V letech 1938 - 1942 náležely k politickému okresu Žamberk, v letech 1942 - 1945 k politickému okresu Rychnov nad Kněžnou.
Od roku 1945 patří k okresu Ústí nad Orlicí.
Původ názvu obce
Název lesa „Nalubhave“, jak je uvedeno ve zmíněné závěti, má znít zřejmě Na Libchavě, tedy les na potoku řečeném Libchava. Tento název je pravděpodobně odvozen od staročeského přídavného jména „libý“, což znamenalo pěkný, milý. Snad tedy tento název odráží dojem, který vyvolala krajina s potokem a lesem u prvních osadníků. Přívlastek České ve jménu obce (poprvé doloženo v roce 1360 v souvislosti s dosazováním kněze ke zdejšímu kostelu) pochází z pozdější doby (14. století), kdy v sousedství této vsi v době vrcholné kolonizace vznikla další stejnojmenná ves osídlená však německým obyvatelstvem.
Založení obce
Obec vznikla již v období rané kolonizace, kterou prováděli příslušníci družiny význačného šlechtice z počátku 13. století Kojaty Hrabišice. Tato kolonizace postupovala od Chocně oblastí na rozvodí Tiché a Divoké Orlice směrem k východu. V roce 1227 podle Kojatovy závěti dostal „les Nalubhave“ jeden z jeho družiníků Nakaša s úkolem provést zde kolonizaci. Vzhledem k tomu, že les měl již jméno, je pravděpodobné, že osídlování v této oblasti již začalo, takže rok 1227 je možno považovat za rok první písemné zprávy o Českých Libchavách.
- Tvrziště v ostrožné poloze „Skalka“ ve východní části vsi. Zachován okružní příkop, částečně val a prohlubně po stavbách.
- Kostel sv. Víta, gotický z 2. poloviny 14. století, přestavěn barokně kolem r. 1780, věž přistavěna v roce 1843. Nejcennější části stavby je gotický presbytář.
- Fara doložena již v roce 1360.
- Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765 u domu č.p. 65.
