Červená Lhota má k roku 2010 185 obyvatel. Počátky obce souvisí s působením nedalekého třebíčského kláštera, který kolonizoval celé okolí dnešního města Třebíče. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1436.
Rozloha Červené Lhoty dnes činí 7,41 km² a obec je dnes členěna pouze na jednu místní část. V jejích dějinách však byly jejími osadami také dnešní obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. Všechny se však roku 1867 osamostatnily.
Červená Lhota byla založena třebíčským klášterem snad již ve 12. století, případně začátkem 13. století. Benediktini tehdy ve vesnici založili kostel a faru. Jejich stáří je odvozeno podle starého románského portálu kostela. První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1436.[6]
Vzhledem k tomu, že byla obec v majetku třebíčského kláštera, působili zde manové. Man byl osobou, která byla zavázána třebíčskému klášteru svou poslušností. V případě nouze bývali manové povoláváni, aby přišli bránit klášter. Součástí jeho funkce mohla být i správa klášterního majetku v dané vesnici. V Červené Lhotě žili roku 1556 dokonce tři manové. Jedno manství držel Jan Zarubský, druhé jistý Kuba, celé jeho jméno však není známo. Třetí pak spravovali dohromady Martin Vakunda a Martin Múdrý. Ve vesnici žil v té době rovněž jeden dvořák jménem Jan Vacule. Ten byl povinen o svátcích svatého Václava a svatého Jiří odvádět za klášterní pozemky poplatek šestnáct grošů. Dále je v Červené Lhotě tehdy uváděno 7 celoláníků, 1 podsedník, 3 čtvrtláníci a jeden mlynář jménem Jan Nachystal, který za robotu tehdy odváděl klášteru 15 grošů.
Nezávislost na klášteru získala Červená Lhota patrně někdy v 15. století, kdy se dostala do rukou vladyků. Roku 1436 tak měla v obci žít jistá Skonka z Červené Lhoty, která je tehdy zmiňována v souvislosti s tím, že měla spor s Janem z Meziříče a roku 1446 s Benešem z Boskovic.
V 16. století pak patřila Červená Lhota rodině Zarubských, která se zde dokonce vystavěla zámeček a začala se psát jako Zarubští ze Červené Lhoty. Roku 1556 tak spravoval majetek Jan Zarubský, roku 1573 pak pánové Šťastný a Ctibor Zarubští. V kostele v nedalekém městě Brtnici se nachází náhrobek, na kterém je uveden ještě jistý Jindřich Zarubský, který měl zemřít roku 1571. Na náhrobku je uveden konkrétně nápis: „Tuto leží urozený pán Jindřich Zarubský Hofeřic a na Červený Lhotě, který život svůj dokonal v sobotu po všech svatých Léta Páně MDLXXI.“Dle výpočtu podle dne v týdnu a data měl pan Jindřich Zarubský zemřít v sobotu 6. listopadu 1571. O pochovaném Jindřichu Zarubském je ještě známo, že vdova po něm se jmenovala Markyta, zemřela roku 1584 a má náhrobek v kostele v Řeznovicích.
Roku 1591 zakoupil Červenou Lhotu od bratrů Šťastného a Smila ze Zarubic Smil Osovský z Doubravice, který se začal psávat Smil Osovský z Dubravice na Třebíči a Červené Lhotě. Rodině Osovských z Dobravic tehdy patřilo třebíčské panství se zámkem v Třebíči, vesnice se tedy vlastně vrátila opět do rukou třebíčských pánů, kteří vystřídali klášter a byli jeho následovníky.
Osadami Červené Lhoty byly do roku 1867 obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. V roce 1850 měla i s připojenými osadami 1274 obyvatel. V roce 1991 měla 221 obyvatel. Do obce patřily dva mlýny a dvě pily. Záložna zde byla zřízena v roce 1899 a pak po druhé světové válce.
V letech 2006–2010 působil jako starosta Miroslav Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Eva Onderková. (Zdroj: Wikipedia)
- Jan Machoň – spisovatel a novinář, poslanec Sněmovny lidu
- Zdeněk Řezníček – básník, malíř a publicista
- Plastika sv. Rocha z 18. století
- Obecná škola z roku 1848, později jednotřídní
- Pošta z roku 1885, nyní už zrušená
- Historický kamenný můstek poblíž Fretychova Mlýna
- Kaplička (u cesty podél areálu ZD)
