Ves připomínána roku 1273 jako majetek kláštera doksanského. Několik zděných domů empír., několik domů z 2 pol. 19 století , např. čp. 2, 18, 41 , stavení JZD aj., zčásti "sluncovými" vraty.
Na jižním okraji vsi na zvýšeném ohrazeném hřbitově Kostel sv. Prokopa - obdelníková loď původně románská, čtyřboký presbytář s hranou v závěru a severní sakristie raně gotická z 13.stol. v ose západního průčelí novější čtyřboká věž. Zevně empírová s pásovou rustikou v omítce , půlkruhovými okny a pilastry na horním patru věže. V lodi plochý strop a v presbytáři křížová klenba se žebry dvakrát vyžlabenými z konce 15 stol.
Zařízení: hlavní oltář pozdně barokní ze 2 pol. 18 stol., s palisandry, andílky a titulním obrazem připisovaný F.X. Palkovi, kazatelna dřevěná válcová s intarziemi a znakem s letopočtem 1756, lavice ze 17 stol. reliéf sv. Jiří na koni, dřevěný polychromovaný, pozdně gotický kolem roku 1500, cínová křtitelnice s letopočtem 1599.
Nálezy z doby kamenné i bronzové v Černěvsi, nalezena mince z r. 160 - římského císaře Marca Aurelia. (osídlování slovany 500 p.n.l.) Slované již užívali bronzové nástroje, mrtvé upalovali a ukládali do popelnic na rozdíl od předchozích osadníků po nichž byli nalezeny kostrové hroby.
V době železné vtrhl kmen germánský a podrobil si obyvatelstvo a později se přidali k velkému stěhování národů na západ ke kmeni Hunů došlo k novému přílivu obyvatelstva především Ljutoměřiců. V té době byla obec osídlena a její jméno původně bylo Černěves (což ve staročeštině znamenala Červená ves)
- 1176 část Černěvsi dostal klášter v Doksanech od knížete pražského
ve 12 století byl postaven kostel sv. Prokopa zachována loď v románském slohu, kněžiště a zakristie byly přestavěny.
od roku 1344 o roudnické panství pečovali arcibiskupové pražští. - 1454 doksanská část Černěvsi byla zastavena Zbyškovi Zajíci z Házmburku
- 1592 zemřel Vilém z Rožrnberka a roudnické panství odkázal Polyxeně rozené z Perštejna. Snažila se zavést katolickou víru a v tom ji podporoval i nový manžel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic v 16 století byla v Černěvsi škola, její poloha nebyla nalezena a nejspíše byla
v blízkosti kostela. - 1617 Polyxena koupila panství Brozany od synů Jana Zbyňka z Hazmburku a tím
získala klášterní část Černěvse - 1618 němečtí a katoličtí králové z rodu Habsburků nedokázali uspokojit volání po náboženské rovnosti, proto čeští stavové si zvolili i nového krále Fridricha Falckého, toto "povstání" skončilo bitvou na Bílé Hoře 8. 11. 1620, po které
se vítězný císař Ferdinand 11. mstil na českých povstalcích. Konaly se nelítostné soudy s popravami, konfiskacemi jmění a vypovídáním ze země. Katolická víra byla násilím znovu zaváděna, na roudnicku se velká většina lidu
podrobila, ale naoko doufajíc v obrat za pomoci protestantů v Německu. - 1620 bylo nevolnictví rozšířeno na všechna právní jednání na všechen majetek poddaných
- 1623 v Černěvsi farář podobojí byl propuštěn a farnost přešla do správy katolického probošta v Roudnici.
- 1631 do Čech vtrhli Sasové
- 1634 Švédové dobývali roudnický most
- 1637 roudnického panství se ujal Václav z Lobkovic, který byl v r. 1674 odsouzen a odvezen do vyhnanství na Roudnici, kde kníže právě dostavoval nový zámek.
- 1648 vestfálským mírem končí třicetiletá válka, Habsburkové vládli absolutistickou mocí. Za své vlády započali s reformami, které zmírňovaly poddanství lidí.
- 1680 selské bouře
- 1702 na Zálabí se konaly velké hony
- 1713 na mor v Černěvsi zemřelo 39 lidí
- 18. století nové reformy za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II.
- 1783 v kostele postavena nová kazatelna v rokokovém slohu s erbem doksanského opata Josefa Wintelberqa. V Černěvsi již od roku 1699, byla škola. Marie Terezie zřizovala školy pod farností a tam, kde fara nebyla, čemuž odpovídala Černěves.
- 1787 ze záznamů bylo zjištěno, že obecní škola byla v čp.14, pod kostelem
- 1826 Černěves (Černěves) měla 38 domů a 183 obyvatel
- 1843 6 sedláků, 6 chalupníků, 20 domkařů
- 1848 zrušena robota a poddanství vyhlášením ústavy (konstituce) za vlády císaře Františka Josefa
- 1852 žádala obec u biskupství o výstavbu školy, která byla dokončena v r. 1867 škola byla dvojtřídní
- 1879 1895 byla budova přestavěna a rozšířena
- 1863 byla zahájena paroplavba po řece Labi, ale pro mělkost vody byla do roka zrušena
- 1870 se život na vesnicích pozvedl, což se odrazilo i na počtu obyvatel z 277 je 300 obyvatel po roce 1880 měla Černěves 40 domů a 259 obyvatel, 244 katolíků, 15 evangelíků
- 1879 v čp. 5, byl zřízen hostinec
- 1890 velká povodeň, lidé se převáželi od čp. 11 ke kostelu sokolská myšlenka se ujala i v obci 10 občanů cvičilo v zálabské četě
- 1905 založen v obci sbor dobrovolných hasičů
- 1900 stavba ochranné Iabské hráze
- 1908 na počest 60 ti letého jubilea a vládnutí císaře Josefa, byly vysazeny jasany
- 1914 19 za první světové války padlo 14 mužů z Černěvsi 12. června 1919 založen za přítomnosti župního náčelníka Sokol
- 1919 volby do hasičského sboru
- 1920 byla vystavěna sokolovna tělovýchovné jednoty Sokol Černěves
- 1923 pražská společnost provozovala plavbu na trati Neratovice, Mělník, Roudnice, Litoměřice.
- 1924 někteří hospodáři začali pěstovat zeleninu ve velkém
- 1927 byla vystavěna silnice na Chodouny
- 1931 na Iince Roudnice Chodouny Lounky Černěves, jel poprvé autobus 1936 zavedena elektrika do obce
- 1938 17 .března, byla nařízena jízda vozidel vpravo
- 1943 postavena telefonní Iinka do obce
- 1944 15.3. přijelo do obce 36 německých přistěhovalců od Vratislavi Byli rozděleny mezi zemědělce, aby pomáhali při zemědělských pracích. V tomto roce se kopaly zákopy od Vyšecka, kolem mesiny až k Labi
- 1945 sokolovna sloužila jako Iazaret pro navrácené z koncentračních táborů. Úbytek obyvatel z důvodů osídlování pohraničí
- 1949 24. srpna, bylo ustanoveno JZD
- 1952 nábor do JZD
- 1960 vybudován bezprašný povrh komunikací v obci
- 1961 byla sloučena JZD Louny , Chodouny , Černěves
- 1968 požár sokolovny
- 1969 do obce začal jezdit autobus
- 1971 hokejový klub Černěves, který byl veden od roku 1947
- 1968 72 výstavba rodinných domků
- 1978 budovány chodníky v obci, vybudován teletník s novou technologií, divadelní kroužek v obci, výstavba požární zbrojnice, otevření kulturního domu
- 1985 svaz požární ochrany slavil 80 let založení
- 1986 výstavba dětského hřiště
- 1987 nad Vědomicemi vybudována lesní školka 50 ha plochy
- 1987 dokončena výstavba dětského hřiště
- 1987 znovu otevřeno pohostinství v místní restauraci. JZD novou česačku chmele 1989 pohostinství pro malý obrat zavřeno
- Výraznou památkou obce je kostel sv. Prokopa, jehož loď byla postavena v době románské.
(Zdroj: Wikipedie)