Černčice

Významná byla snad jen tím přechodem přes řeku - jinak se krčila mezi dvěma mocnými sousedy: královskými Louny a biskupskými Vršovicemi. Kostel na návrší nad vsí však do této konstrukce nezapadá. Jeho věž z černých kvádrů, zdaleka viditelná, se tyčí nad okolní krajinou jako tajuplný svědek dávných dob, sahajících daleko před 14. století. Kromě Svatého Bartoloměje na Smolnici nemá na Lounsku žádný kostel tak krásnou polohu jako ten černčický.   

Pro středověké lidi však umístění staveb do krajiny nebylo věcí vkusu, nýbrž řídilo se praktickými ohledy - s estetickou kultivací krajiny u nás přišlo až baroko. Bylo výhodou, když lidé viděli na kostelní věž zdálky. Mohl tak na ně působit nejen zvuk zvonů, které rytmizovaly jejich čas. Kdykoliv mohli pozdvihnout oči a vnímat místo, které dávalo jejich pohnutému bytí řád a jistotu a kde se odehrávaly hlavní události jejich života: křty, svatby a pohřby. Kostely však měly v neklidných dobách středověku i funkci pevnostní a strážní. Ne náhodou jsou románské kostelní věže masivní jako v Libčevsi, mají schodiště ukrytá v síle zdi jako ve Vroutku a jsou osvětlena úzkými okénky jako v Černčicích. Kostely sloužily také jako útočiště venkovanů před nájezdy loupeživých tlup - ještě mnohem mladší kostel ve Břvanech má ve zdech klíčové střílny.  

Kdo a pro koho kostel v Černčicích postavil? Dobu jeho vzniku můžeme jen odhadovat. Svatému Vavřinci se v Čechách kostely zasvěcovaly od 11. do 13. století. Do přibližně stejného časového rozpětí lze datovat úzká románská okénka ve věži. Nepochybíme proto snad, odhadneme-li dobu stavby kostela do širokého intervalu rozpínajícího se mezi léty 1150-1240. Mladší dobu můžeme prakticky vyloučit. A v tom právě vězí onen problém. Černčice se v písemných pramenech poprvé objevují až roku 1354, o místním kostele a jeho faráři se mluví teprve roku 1380.

Chybnou domněnku, že první písemná zmínka o obci je podstatně starší, zasel do myslí některých obyvatel Černčic bývalý lounský archivář Bořivoj Lůžek - a bohužel i autor těchto řádek. Do kdysi velmi rozšířené encyklopedie severočeských hradů, zámků a tvrzí, jež vyšla v roce 1984, napsal Lůžek v pasáži o Černčicích tento text: „První zprávy o Černčicích jsou z let 1228 a 1268, ale vztahují se k tamnímu kostelu sv. Vavřince. Obec je doložena poprvé až v l. 1362 a 1365 v lounské městské knize.“ Co datum, to chyba. Lůžek byl sice mimořádnou osobností a pro propagaci archivu a dějin regionu udělal mnoho, ale historik, na jehož údaje by bylo možné vždy se spolehnout, to nebyl. Často pracoval rychle, nezdržoval se přesnými odkazy na prameny a někdy si dokonce i vymýšlel. V polovině devadesátých let jsem pro týdeník Svobodný hlas připravoval seriál o dějinách všech obcí na lounském okrese. Oborskému archiváři jsem tenkrát ještě na slovo věřil a údaj o nejstarší zmínce z roku 1228 jsem do článku o Černčicích převzal, aniž jsem si ho ověřil. Ještě velkorysejší než Lůžek byl za první republiky nadsládek lounského pivovaru Albert Förster. Ten dokonce napsal, že kostel v Černčicích založil Vršovec Kochan roku 1091 a že příslušný zápis se nachází v nadačních knihách.

• Chlouba František (1876 Černčice - 1943 Černčice). Komunistický politik, do roku 1921 člen sociální demokracie. V letech 1914-1920 šéfredaktor okresních sociálně demokratických novin Lounský obzor. 1925 - 1929 poslancem Národního shromáždění za KSČ.
• Lůžek Bohumil (1868 Senkov - 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.
• Vinš Václav František (*1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934 - 1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve II. světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za II. světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.

(Zdroj: Wikipedie)

• Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 12. století.[2] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[3] Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
• Západní průčelí kostela sv. Vavřince
• Rozlehlý barokní hospodářský dvůr z 2. poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v 1. polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, č.p. 1.[4]
• pomník obětem druhého odboje
• venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
• venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
• venkovský dům čp. 26
• Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice

(Zdroj: Wikipedie)