Obec Černava leží v podhůří Krušných hor, na mírně zvlněné náhorní planině ve výšce 620 - 650 m a na hranici okresů Karlovy Vary a Sokolov.
Je obklopena ze všech stran rozsáhlými lesy. Na podhorských loukách a pastvinách v okolí obce se nachází mnoho zajímavých a botanicky pozoruhodných rostlin.
Kromě možnosti zajímavých vycházek, koupání v nedaleké údolní přehradě, ideální terén pro dlouhé běhy na lyžích, zde naleznete také nově vybudované víceúčelové hřiště na odbíjenou, nohejbal a malou kopanou.
Po dohodě s obecním úřadem, je možné uspořádat rekreační turnaje se zajištěným občerstvením. Jako tréninkovou plochu lze využít i travnaté fotbalové hřiště. Je možné také dojednat uspořádání rodinných, společenských a kulturních akcí v prostorách a v sále pohostinství Rájec.
Veškeré informace lze získat telefonicky na obecním úřadě Černava.
První historický písemný doklad o obci je z roku 1489 jako dědičné léno loketské. Název obce je zřejmě odvozen od Černého potoka, jiná verze jej dává do souvislosti s nevelkým ložiskem uhlí, které snad dalo jméno i potoku. Černava farně příslušela k nedalekým Tatrovicím. Roku 1654 měla obec 10 domů s 39 obyvateli, jejím vlastnictvím byly rozsáhlé pastviny. Obyvatelstvo se živilo pěstováním a prodejem obilí, přivydělávalo si též nádenickou prací a předením. Zemědělský ráz si Černava uchovala do druhé třetiny minulého století.
K Černavě příslušely od 1. republiky i osady Rájec a Kobelec, tvořící spolu s černavskými domy téměř souvislou zástavbu. Příčinou růstu Černavy koncem 19. a začátkem 20. století byla industrializace blízkého Nejdku, stavby nových komunikací a vznik nových výdělečných možností otevřením několika kamenolomů v okolí. Byly to lomy na kvalitní žulu u Rájce a Kobelce. Významná byla i těžba křemene v oblasti Černavy pro sklářskou výrobu. Vedle obilnin a brambor se u Černavy pěstovalo také zelí. Ve vsi byla obecná škola o dvou třídách.