V obci zemědělskou půdu v převážné části obhospodařuje ZOD Předslavice. Zbývající zemědělskou půdu využívají soukromně hospodařící rolníci. Někteří občané pracují jako osoby samostatně činné. V obci nepůsobí žádné další podnikatelské subjekty většího významu.
V obci je mateřská škola, kterou navštěvují také děti z okolních obcí. V současné době probíhá revitalizace tohoto objektu s využitím dotačního titulu. Občanům obce též slouží poštovní úřad. V obci je pohostinství a kulturní dům, kde se pořádají kulturní a společenské akce v průběhu celého roku. V zimním období je sezóna několika tradičních plesů.
Z lidových tradic je pravidelně pořádán průvod masopustních masek. Dále se v předvečer 1. máje provádí stavění ozdobené májky.
V obci aktivně působí SDH. Tato jednotka je zařazena do integrovaného záchranného systému na úrovni JPO III. K plnění tohoto úkolu je SDH vybaven v rámci možností odpovídající technikou. Pravidelně se také zúčastňuje soutěží v požárním sportu. Velmi dobrých výsledků dosahuje také družstvo mladých požárníků.
Mezi další fungující organizace působící v obci patří ČSŽ. Ženy se pravidelně scházejí každý první pátek v měsíci v místním hostinci. Ve spolupráci s ostatními složkami společně pomáhají zajišťovat některé společenské akce.
Myslivecké sdružení je další fungující společenskou organizací v obci. Jejich činnost spočívá především v ochraně přírody a v péči o zvěř. Na podzim je několik honů a v zimním období se provádí pravidelné přikrmování zvěře.
Obec Čepřovice byla dle dostupných pramenů založena asi ve 12. století. Roku 1315 patřil a ke skupině obcí tzv. Králováckých, a v 16 století k rychtě Milejovické. Později ji získal Vilém z Rožmberka a posléze v roce 1593 Arnošt Vitanovský z Vlčkovic. V držení tohoto rodu zůstala obec až do poloviny 17. Století. V roce 1685 byla obec přičleněna k panství Cundakera z Herberstejna na Vlachově Březí.
První písemná zpráva je z roku 1490, kdy patřily k rychtářství milejovickému. O minulosti sídla nejsou bohužel žádné záznamy místní kroniky. Osada si ve své centrální části zachovala původní charakter okrouhlice s dominantním Härbersteinovým statkem a památkově i architektonicky velice cennými zemědělskými usedlostmi ve slohu selského baroka. Osada je spolu s osadou Koječín vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Název „Koječín“ lze nejspíše vysvětlit v souvislosti s jedním ze tří staročeských osobních jmen „ Kojan-Kojen-Kojata“. Svým tvarem připomíná přídavné jméno přivlastňovací. Nevíme ovšem a zatím není doloženo, kdo byl nositelem podobného jména, ani kdy žil a zda to byl samotný zakladatel sídla nebo pouze významný člen rodu.
Původní uspořádání Koječína záleželo patrně v několika samostatných dvorcích, které patřily rozličným pánům a teprve později, snad ve 14 století se dostaly pod jednu správu. Ačkoli o založení Koječína není zpráv, přece je jisto, že je to osada stará přes 6OO let. Dokazuje to zpráva z roku 1354, kdy král Karel IV udělil ves Koječín v manství Jakubovi z Borečnice, místopurkrabímu v Písku. Z toho vyplývá, že v době, kdy se hrad Helfenburk stavěl ( 1355 – 1370 ), byl již Koječín delší čas soustředěnou osadou.
Dne4.3.1457 Jan, druhý syn Oldřicha z Rožmberka postoupil hrad Helfenburk s Bavorovem a 31 vesnicemi, mezi nimi i Koječín, Janovi z Loubkovic. Později několikrát změnil majitele. Roku 1528 dal Jan z Rožmberka Koječínským svobodu, aby mohli „o statcích svých říditi“.
Za posledního Rožmberka Petra Voka zpustl hrad Helfenburk a panství i s Koječínem bylo roku 1593 prodáno městu Prachatice. Po bitvě bělohorské bylo panství Prachaticům odebráno a roku 1622 Ferdinandem II darováno Janu Oldřichovi z Eggenbergu. Od roku 1696 byla osada v majetku Schwancerbergů. Roku 1733 požár sedm z deseti selských gruntů. V roce 1825 bylo v osadě 19 domů a 129 obyvatel, v roce 1895 bylo v osadě 21 domů a 130 obyvatel.
V současnosti je v osadě trvale obydleno 1O domů, zbývající slouží pouze k rekreaci.
- Renesanční tvrz - je ve středu Čepřovic, částečně přestavena v 18. století.
(Zdroj: Wikipedie)