Čejetice

386 01, Čejetice, Tel.: +420 383 393 187, ou@obec-cejetice.cz
Čejetice/Společnost - Čejetice




První písemná zmínka o obci pochází z darovací listiny z roku 1289. (Zdroj: Wikipedie)

Nejstarší zpráva o Čejeticích je z roku 1289, kdy je uváděn Jan z Čejetic jako svědek na darovací listině Bavora III. Johanitům ve Strakonicích. Další známí majitelé Čejetic jsou spojováni s rodem Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Byli to bratři Jetřich, Vojtěch, Lipolt a Jan, kteří byli v letech 1360 a 1368 patrony kostela v Čeje­ticích a na Rajském. Z bratří zemřel nejdříve Lipolt, Jan je zde uváděn ještě v roce 1374. Později je v písemných pramenech jmenován k roku 1389 Beneš, 1393 Jan a 1402 Petr Dunovec. Ten svou část prodal a zemřel před rokem 1409. V poslední čtvrtině 14. století zde byly dva vladycké statky, prvý byl v letech 1374-1393 majetkem Bohuslava Sestřínka a jeho syna Karla, jehož vlastnictví je doloženo ještě roku 1402. Druhý patřil Mladějov­ským a od roku 1402 Petru Dunovcovi. Roku 1406 tehdejší majitel Václav z Čejetic prodal tvrz Čejetice, dvůr s trojím poplužím a celou osadu Zachařovi z Zestova a jeho synu Pavlíkovi. V roce 1408 vlastnil oba vladycké statky Jan Romanek ze Žestova. K roku 1416 byl Pavlík již mrtev a jeho dcera Machna zůstala v péči svých strý­ců. Provdala se za Přibyslava z Borovnice, který tak získal Čejetice a vlastnil je ještě roku 1446. Postupně se dále ve vlastnictví vystřídali Jan a Zachař, patrně jeho synové. V letech 1447-1457 vlastnil Cejetice Zachař z Bo­rovnice. V době před rokem 1457 Zachař uzavřel příměří s Václavem Koktanem z Kestřan, který mu pobořil tvrz v Čejeticích a škoda činila podle zápisu 667 hřiven stříbra. Čejetice držel ještě roku 1465 a roku 1490 následoval Jan z Neznašov. V té době je také doložen ještě jeden z vladyckých statků. Dále vlastnili postupně Čejetice k roku 1497 Jan a Jindřich Strpští ze Strpí; ti byli poslední, kteří na tvrzi sídlili. Brzy poté byly Cejetice přikoupeny ke Stěkni. K roku 1543 se uvádí ves a tvrz pustá v Čejeticích jako zboží panství ve Stěkni. Po roce 1623 zanikla fara s podacím právem a kostel se stal pouze kaplí.
  Raně feudální sídlo v Čejeticích bylo situováno asi 400 m severovýchodně od dnešní obce v severním soused­ství dochovaného raně gotického kostelíka sv. Havla, stavěného kolem poloviny 13. století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného a pozdního středověku, o níž víme pouze, že byla kolem poloviny 15. století pobořena při sporech s Václavem Koktanem s Kestřan. Po předpokládaných následných pozdně gotických úpravách sloužila tvrz jako malé opevněné sídlo asi jen dalších 50 let, ztratila svou funkci po připojení statku ke Stěkni a postupně zanikla bez výraznějších stop nad terénem. Její místo zabírá dnes z části rozšířený hřbitov a navazující plocha po severní straně, oddělená nevysokým svahem od mokřinaté louky. Současně s tvrzí zanikly postupně i oba středověké vladycké statky ležící zřejmě v rámci oddělené obce.




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz