Čejč leží na dně velké kotliny uzavřené posledními výběžky Maršovských hor 185 metrů nad mořem.
V roce 1769 nařídila císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče, aby byly na takto získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce císařských statků, svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche - Comté francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny pocházely z kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers.
První polovina 19. století přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl podnikavý čejčský občan Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil zde lázně s léčivým sirným pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v následujících letech i rychlý rozvoj Čejče.
- Kostel sv. Vendelína z let 1729 - 1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou.
- Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum.
- Náhrobek pruského podmaršálka z období prusko-rakouské války v místním parku s textem
- Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
- Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
- Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století.
- Špidláky, přírodní rezervace
- Výchoz, přírodní památka