Čáslavice

Obec Čáslavice leží v nadmořské výšce 430 m a náleží svým původem k  nejstarším moravským osadám. Čáslavice obývali potomci Čáslavovi, kterému patřila v prastarých dobá ch tato osada. Od jména Čáslav je jméno Čáslavice .
Čáslavice byly významným místem již v polovině 13. století a o jejich původu a existenci je dochováno dosti historických pramenů. Nejstarší z nich se datuje z roku 1240 , kdy farář Předvoj z Čáslavic svědči na dvou listinách kláštera tišnovského. Z toho vyplývá, že Čáslavice v té době měly již faru a kostel a musely stát na půdě královské. Proto je možno založení Čáslavic datovat někdy do poloviny 12. století, až po přelom 13. století .. Další písemná památka je z roku 1324 , kdy je připomínán Petr z Čáslavic, který koupil dědičnou rychtu v Dětřichově / v Dittersdorfu - Křoví u Bíteše /. V této době náležely Čáslavice k zeměpanskému hradu Rukštejn a jsou opět připomínány v roce 1371 v závěti markrabího Jana Jindřicha z Rukštejna, který odkázal svému synovi Janovi Soběslavovi, jakožto součást markrabství ku hradu Rukštejnu, i Čáslavice. Počátkem 15. století byl hrad Rukštejn zastaven Hynkovi z Valdštejna, který si s hradem ponechal ve svém panství i ves Čáslavic e . Další historická zmínka o Čáslavicích je z roku 1447 , kdy Zdeněk z Valdštejna, který držel hrad Sádek, dohnal Drslava z Radotína a Opatova před zemské právo, že čáslavického faráře obral v mírné / mírové / zemi o 10 kop grošů moravských. Páni z Valdštejna, kteří drželi vedle hradu Rukštejn i hrad Sádek, počítali i v dalších letech Čáslavice k jejich majetku. V roce 1454 zapsal král Ladislav hrad Sádek, " městečko Sádek" a "městečko Čáslavice" do zemských desek Janovi z Valdštejna .
V dalších desetiletích s e zapomnělo, že sádecké zboží a s ním i Čáslavice jsou královské a že je drženo pány z Valdštejna jen jako zástava. Poněvadž to upadlo v zapomnění, využil toho Zdeněk z Valdštejna a roku 1499 je vložil do zemských desek / připsal si je/ jako svůj majetek. Roku 1507 patřily Čáslavice mezi zboží / majetek/ Viléma z Pernštýna, který je roku 1519 dal s hradem Sádkem a Čáslavicemi do užívání své dcery Bohunky z Pernštýna a vymínil si na tomto majetku dosmrtné užívání. V roce 1585 patři Sádek Jindřichu Brtnickém u z Valdštejna, který ze Sádku a.Čáslavic věnoval své ženě Zuzaně Heltové z Kementu a na Meziříčí 7 a půl tisíce zlatých z hradu Sádku a k tomu 2 a půl tisíce zlatých ze vsi Bulikovice a Čáslavice. Tato z vděku Jindřicha Brtnického jmenovala svým společník e m. Jak už bylo zmíněno, byla na začátku 13. století v Čáslavicích fara a kostel. Fara musela být hodně výnosná, neboť k ní patřilo více osad a také dosti vzdálené Štěměchy.
 Fara
V 15. století, když se v okolí Čáslavic rozmohlo bratrství moravské, přestala v Čáslavicích katolická fara existovat. Stalo se tak patrně v roce 1681, kdy kostel a zřejmě i fara vyhořely a při tomto požáru lehla popelem i část Čáslavic. O tomto požáru byl nápis na velkém zvonu na věži k o stela po roce 1773. Po bitvě na Bílé hoře byly Čáslavice farností přikázány do Starče a až v roce 1773 zde byla zřízena lokálka, kam dosazoval kaplany farář stařečský. Prvním knězem v nové faře od roku 1775 byl Ignác Zita, který působil v Čáslavicích 30 l e t a také zde zemřel roku 1805. Na začátku 17. století zdědil po Jindřichovi z Valdštejna hrad Sádek a Čáslavice jeho syn Zdeněk, který byl za účast v českém stavovském povstání uvězněn na Špilberku od léta 1621, jeho panství bylo zkonfiskováno, odhadnuto n a 60.000 zlatých a bylo přiřčeno /k ruce/ komory královské. Královská komora prodala hrad Sádek, ves Čáslavice a část panství Bulikovického roku 1623 císařskému podplukovníkovi  Tomáši Cebbonimu.
V té době toto panství čítalo 273 usedlostí , z toho 43 usedl ostí pustých /neobdělávaných/, poněvadž  majitelé byli po bitvě na Bílé hoře vystěhováni. Roku 1676 přešel hrad Sádek a Čáslavice do zboží Gottrieda /Bedřicha/ z Waldorfu, kterému bylo prodáno za 29.499 zlatých Františkem Máriou z Valdštejna, poněvadž tot o panství zadlužil na neúnosnou míru bratr Mária, Jeroným Salvátor z Valdštejna.
Další zmínka o Čáslavicích je až z  doby 30ti leté války . O Čáslavicich  nás zpravují listiny z první lánové vizitace /sčítání pozemků/ z roku 1656 a listiny druhé lánové vizitace z roku 1672. Podle listiny první lánové vizitace v roce 1656 měly Čáslavice 33 obydlených usedlostí a 11 usedlostí pustých. Zároveň se sčítáním pozemků bylo provedeno i sčítání obyvatel a spočítáno kolik kusů polí patři k usedlostem. Před válkou 30ti l etou,v roce 1618, měly Čáslavice 300 obyvatel a důsledkem moru a nemocí během 30ti leté války, měly Čáslavice v roce 1672 pouze 230 obyvatel. Roku 1708 vypukl v Čáslavicich velký požár, kterému padla za oběť  velká část obce. Tento požár ožebračil mnoho lidi v obci a když k tomu připočteme, že sedláci, chalupníci a poddaní museli robotovat dva až tři dny v týdnu na panském, jeví se nám velká bída obyvatel obce.
V r. 1820 bylo provedeno nové sčítání pozemků, domů a lidí a v matrice katastru pozemkové daně je uvedeno, že Čáslavice v tomto roce měly 79 domů se 133 světnicemi, měly 50 ks dominikálních a 2.150 ks rustikálních pozemků o rozloze 1.600 jiter 645 sáhů. / jedno jitro - 57,6 árů, jeden sáh - 3,6 m2/, t.j. asi 924 ha polí s hrubým výnosem 6.447 zlatýc h , z toho 647 zlatých z polí, 111 zlatých z luk, 245 zlatých z pastvin, zbytek je z ostatní činnosti. Podle tohoto sčítání byl v Čáslavicích 1 hostinec, 1 myslivna, lokálie s kostelem, škola s vrchnostenským patronátem.
Čáslavice byly v roce 1864 povýšeny na městys. V roce 1885 dostaly Čáslavice za starostování Matěje Trojana tržní právo, ale trhy brzy zanikly, poněvadž o ně nebyl zájem. V roce 1886 řádila v Čáslavicích cholera.
Zajímavé údaje udává o Čáslavicích Řehoř Volný ve své topografii z roku 1846, kdy popisuje Čáslavice následovně.
Ves čtvrt hodiny jihovýchodně od Sádku, má včetně Sádku 79 domů a 550 obyvatel, z toho 276 mužů a 274 žen. Kromě hostince a myslivny je zde lokálie s kostelem a se školou. K farnosti náleží i Sádek, Římov a kolonie Vísky. Přifařeny jsou Čáslavice, zámek Sádek s přístavbami, kolonie Víska, ves Římov a tři mlýny. Duchovní správa jest pohodlná. Ve farnosti je 1213 katolíků a 1 nekatolík, všichni českého jazyka. Úřady a pošta jsou v Třebíči. Ve vlastivědě moravské jsou o Čásla v icích tyto údaje. V minulém století /l9.stol./ byly v okolí Čáslavic dva rybníky, Sádecký a Nový rybník. V dosti velkých zahradách je hodně ovocných stromů, nejvíce švestek a jabloní. V Kolmoze byl obcí zřízen třešňový sad. Lesy v okolí obce jsou jehlična t é, selských lesů je málo, obecního lesa se 190 ha a ostatní lesy patřily velkostatku Sádek. /v roce 1925 byly zestátněny/. Domy v obci byly stavěny z kamene a z cihel,před mnoha domy je předzahrádka s květinami, ale v některých jsou i ovocné stromy, které brání přístupu světla a slunce do místnosti. Stodoly byly stavěny na humnech a byly pokryty většinou šindelem. Oblečení se hodně zmodernizovalo, kroje se již nenosí, ale zachovaly se dřeváky a hlavně banďury či hluky. V nich se nosily silné valchované fus a kle, hodně mužů nosí před sebou modrou zástěru z plátna. Ženy nosily šátky, ve svátek šály, starší ženy nosily vlňáky. Strava lidí byla prostá, většinou bez masa. Pouze v neděli a ve svátky se jí maso a pečou koláče. Nejčastěji je k obědu bramborový knedl í k se zelím, ke snídani bývá káva a domácí chléb, k večeři maštěné brambory s mlékem, nebo podmáslím. Hodně se pilo kozí mléko. Ve vsi se dodržovaly staré tradice a zvyky. Bylo to chození Barbory, chození Mikuláše, anděla a čerta, chodili Tři králové, na k o nec Masopustu o ostatcích chodily maškary, v předvečer prvního máje se stavěla máj, slavilo se Boží tělo, chodilo se po koledě, po pomlázce a vynášela se smrtka. Kromě tradice se při udržování těchto zvyků snažili, hlavně chudí, získat buď nějaké jídlo či peníze pro sebe. Po roce 1918 byl.do obce zaveden telefon, který byl umístěn v domě č. 133, kde bydlel obecní strážník Antonín Černý. První radiopřijímač v obci si pořídil Bohumír Mittner, dál byl radiopřijímač ve škole, vlastnil jej Alois Bulička č. 11, Jaroslav Zadražil 132, Ladislav Večerek a lesní správce Moravec.
V roce 1870 měla obec 111 domů a 679 obyvatel, v roce 1900 127 domů s 819 obyvateli a při sčítání v roce 1921 měla obec 885 obyvatel. K obci patřilo 1020 ha zemědělské půdy, bylo zde 876 katolíků, 1 evangelista, 7 izraelitů a 1 bez vyznání. Obyvatelé obce jsou z velké většiny zaměstnáni v zemědělství. Z řemesel je zde hodně zedníků, tesařů a pokrývačů. V roce 1920 byla založena obecni knihovna a obec na ní přispívá ročně 500 Kčs. V roce 1920 b y la v obci Osvětová komise, Sbor dobrovolných hasičů, Místní odbor národní jednoty, politické strany a Rajfajzenka. V čele obce stojí obecni zastupitelstvo, které má 15 členů, vlastní práci obce řídí obecní rada v čele se starostou , dvěma náměstky a dvěma radními. Voleni jsou na čtyři roky. Na obecní  hospodaření.dozírá finanční komise. Před rokem 1929 do Čáslavic patřily: Červený mlýn, majitel Evžen Tkaný č. 77, cihelna na Sádku, zámek Sádek, osada Sádek s dvorem a lihovarem.
Pečeť
Ve staré obecní pečeti je srdce, růže a krojidlo, nad srdcem jsou tři sedmitečné skupiny. Nejstarší rody jsou Hobzů, Venhodů, Ryglů, Bartesů, Pražáků, Pomahačů a Trojanů.
Za starostování Bohumila Krajce byl dán i podnět ke scelování pozem ků . 23.2.1919 byla zaslána na zemský úřad žádost o scelování a tato žádost byla v roce 1920 kladně vyřízena. V tomto roce byla zvolena scelovací komise, která provedla přípravné práce a poté práce scelovací. Před scelováním měli rolníci při výměře l00 měřic až 80 parcel, po scelování 3 - 6 parcel. Scelování trvalo něco přes 2 roky a skončilo v roce 1924. Na scelování přispěl i zemský úřad dosti značnou částkou. Po skončení scelování v roce 1924 bylo utvořeno družstvo pro meliorace, které připravilo pole U L ípy, Nadevsí, Na struhách, Pod lesem, Na stávání a pole ve Štompile k melioraci. Práce provedl meliorační podnik Emila Zavrtala z Křenovic u Brna nákladem 267.294,- Kčs, z toho uhradil stát 80 % za odpady a regulace a na drenáže přispěl také 60ti %.Od rok u 1929 jezdí pravidelná autobusová linka z Domamile do Třebíče, což velmi ulehčilo dojíždění do práce dělníkům do Třebíče.
Od 1.1.1929 se provádí elektrifikace obce Západomoravskou elektrárnou v Brně. Tato akce byla schválena v prosinci 1928 a obec se rozhodla učinit půjčku u státní spořitelny ve výši 121.000 Kčs a později tato částka byla zvýšena na 235.000 Kčs,splatnou do 20ti let. Původně bylo naplánováno v obci 9 světel, ale v listopadu 1929 bylo rozhodnuto umístit v obci 20 světel veřejného osvětleni. Tento počet byl později rozšířen ještě o 2 světla u kostela. Obec bude platit ročně ZME za udržování osvětlení l00 Kčs a 60 Kčs Vincentu Zimovi za rozsvěcování veřejného osvětlení. Konečné náklady veřejného osvětlení činily 211.500 Kčs a práce byly dokonč eny v prosinci 1929. 6.12.1929 v 15. 05 hodin, byl zapnut elektrický proud za velkého nadšení všech občanů Čáslavic. V roce 1930 se vzdal funkce starosty Ferdinand Trojan a místo něj byl starostou zvolen František Drbal, který v této funkci zůstal až do roku 1945. V době, kdy vykonával funkci starosty, byla obecní kancelář znovu zřízena v č.44, kam se přestěhovala z č.133, kterýžto dům dostal k užíváni hasičský sbor. V nově zřízené kanceláři obecního zastupitelstva se konala jeho první schůze 6.12.1931.
Od r . 1933, kdy se v obci začíná projevovat hospodářská krize. Prudce klesá cena zemědělských výrobků a koncem roku 1933 klesly ceny těchto výrobků až o 300 %. Pár koní, který stával v průměru 15.000 korun klesl na 5.000 korun, selata ze 400 korun na 150 korun,mléko z 1,40 na 70 haléřů. Na druhé straně si ale velmi dobře vedl lihovar na Sádku, kde se počet členů rozšířil na 59 akcionářů a bylo vypáleno 1.085 litrů lihu a zpracována 80 vagónů brambor. V roce 1933 bylo postaveno 5 nových rodinných domků, byla do k ončena silnice z Čáslavic do Římova, kterou dokončili hlavně čáslavičtí nezaměstnaní, kteří dostávali denní mzdu 12 korun a dále se na dokončovacích pracech podíleli občané, kteří měli dluh do obce a tito museli pracovat zdarma. Obecní knihovna v tomto ro c e byla rozšířena o 10 svazků, takže koncem roku má knihovna 336 knih, ale o 30 čtenářů méně, s počtem výpůjček 569. V roce 1935 v březnu dostala obecní knihovna velice cenný dar v ceně 1.600 korun od nakladatelství Melantrich v Praze, kde je ředitelem čáslavický rodák Dr.Bedřich Fučík. Zároveň s darem pro obecní knihovnu věnoval B.Fučík i 26 knih pro školní knihovnu v ceně 600 korun.Je to jistě velice pěkný dar od našeho rodáka.
Rok 1935 je i v Čáslavicích poznamenám velkou nezaměstnaností. Nezaměstnaní dostávají týdně podporu 10 korun svobodní, 20 korun ženatí, svobodný 1,5 kg chleba na týden, ženatí 3 kg chleba na týden. Občané Čáslavic, kteří byli nezaměstnaní, místo peněz dostávali stravovací lístky , za které dostávali od místních obchodníků zboží, které potřebovali.
Rok 1937 a hlavně rok 1938 je poznamenán hrozbou války a mobilizací v květnu 1938 po obsazení Rakouska hitlerovským Německem. V září 1938 bylo v obci zřízeno středisko branné výchovy pro výcvik nejmladších ročníků mužů. Tento výcvik trval až do ledna 1939. Všeobecná mobilizace, 2 .září 1938, byla místními muži přijata s nadšením a muži byli velice rychle připraveni k odchodu ke svým jednotkám s odhodláním bránit svoji vlast. Jaké však bylo jejich zklamání po mnichovském jednání si nikdo ned o vede představit. V této době se do naši obce přistěhovalo několik rodin, které musely opustit pohraničí a ubytovaly se u svých příbuzných v Čáslavicích.
Smutným pro naši obec zůstane 8. květen 1945 . V tento krásný slunný den, kdy rozhlas hlásil bezpodmíne čnou kapitulaci německé armády, objevila se kolem 10 hodiny dopoledne od fronty nízko letící letadla, která za rachotu kulometů a palubních děl začala obec bombardovat zápalnými a tříštivými bombami. U lesa se letadla otočila a znovu zaútočila na obec. Tato akce trvala 5-8 minut, ale následky byly kruté - byli zabiti 4 lidé . Před svým domkem zahynul Bohumil Trojan č. 14, Robert Krula č. 22 jel s kravami na pole k lesu a na kraji obce byl provrtán střepinami, Augustýn Krula č.130 jel do mlýna na Vísky a střepina z pumy ho zranila na boku a ihned zemřel na rohu hřbitovní zdi.  Do mlýna s ním jel vnuk Miroslav, který tak tak vyvázl životem. Střepina mu sedřela jen kůži na temeni hlavy. Několik kroků vedle na školním hřišti, hrálo několik větších hochů kopanou. Bomba, která padla doprostřed hřiště zasáhla střepinou přímo do oka Josefa Suchny z č. 26, který byl okamžitě mrtev. Místo jeho smrti je označeno deskou na hřbitovní zdi. Vážněji zraněn byl též Jakub Koukal, hajný ve výslužbě. K páté hodině odpolední telefonují z poštovního úřadu v Kojeticích, že prvně kolem pošty projíždějí první tanky sovětské armády směrem k Rokytnici a za chvíli již bylo slyšet hukot motorů a několik výstřelů z děl. Lidé vybíhali na Hanzalův kopeček a mnozí až k cihelně, aby vítali naš e osvoboditele, kteří spěchali na pomoc Praze. Poněvadž ale směrem na Babice a k Želetavě ještě byli Němci, spali mnozí lidé, z obav před nimi, raději v krytech mimo obec. Po státní silnici k Želetavě a na Jihlavu začala sovětská vojska postupovat až po pů lnoci. 10.5. 1945 se ujal správy obce nově ustavený místní národní výbor , který byl utvořen ze členů tzv. revolučního odboje. Při přejímání spisů však bylo hodně spisů zničeno a mnoho důležitých spisů se ztratilo. Prvním předsedou MNV byl zvolen František Hobza , rolník č. 2.
V roce 1946, ve volbách , zvítězila strana Lidová , proto byl rekonstruován MNV a předsedou se stal Antonín Piálek, hajný ve výslužbě č.l63, člen Lidové strany. V létě roku 1947 byla v obci založena tělocvičná jednota Sokol s 22 zakládajíc imi členy. Cvičili dorostenci, muži a ženy a cvičilo se ve škole. Po začátku nácviku na všesokolský slet se občas scházeli cvičenci na secvičnou v sokolovně v Rokytnici a ve Starči. Všesokolského sletu se zúčastnilo 8 dorostenců a 6 mužů. V létě 1947 byl p řidělen obci Čáslavice konfiskát , sestávající z části hospodářských budov v bývalém dvoře na Sádku, ke zbourání. S bouráním se začalo až v prosinci a získaný materiál byl prodán občanům a výtěžek z tohoto prodeje byl dán do fondu na postavení kulturního domu. Zbouráním těchto budov se ale v celku nic nevyzískalo, kulturní dům se zatím nestavěl a za několik roků se podobné hospodářské budovy stavěly za dosti velkého finančního nákladu.
 Rodný dům Bedřicha Václavka
Po únorových událostech 1948 byli z MNV vyloučeni všichni zástupci strany Lidové a strany Národně socialistické a tím pádem i předseda MNV Antonín Piálek musel odejít. Novým předsedou MNV se stal František Hruška č. 149. 13.6. byla na rodném domě, v bývalé myslivně odhalena pamětní deska dr. B. Václavkovi , který byl v roce 1943 umučen v koncentračním táboře Osvětim. Tohoto odhalení se zúčastnilo dosti cizích osob, a to např. přátelé Václavkovi z řad spisovatelů, zástupci Karlovy university v Praze, zástupci Masarykovy university v Brně, poslanec Kliment a další.
V roce 1948 bylo v obci založeno při lihovaru Sádek strojní družstvo na pomoc rolníkům, které vlastnilo traktor, samovaz, pluh a přívěsný vůz. Předsedou družstva byl zvolen František Drbal, rolník č. 20. Jednatelem Bedřich Okřina, rolník č. 84 a pokladníkem František.Prodělal, rolník č. 88. V tomto roce bylo také provedeno sčítání hospodářských zvířat a v prosinci 1948 bylo v Čáslavicích napočítáno 64 koní, 450 ks skotu, 403 prasat,3ó prasnic, 199 koz, 18 ovcí, 2.238 slepic a 59 husí. Zároveň s tímto sčítáním bylo napočteno, že v obci je 16 včelařů se 136 včelstvy. Nejvíce včelstev měl Antonín Plichta 34 ks a Bohumil Fučík 21 ks.
V měsíci říjnu zřídila ČSA  Třebíč nový autobusový spoj Čáslavice - Třebíč, poněvadž dosavadní autobus jezdící z Domamile do Třebíče nestačil dopravovat hlavně dojíždějící dělníky. Na žádost ČSA upravil MNV domek č. 47 na garáž pro tento autobus. Tím obec dosáhla 4x za den spojení s Třebíčí. 20. května 1949 byla připojena na elektrickou síť  osada Sádek . Tím je celá naše obec elektrifikována, až na Červený mlýn a cihelnu.
Poněvadž v roce 1950 byla zrušena církevní matrika, musel být při MNV zřízen matriční úřad pro obce Čáslavice, Římov a Loukovice. Prvním matrikářem se stal Rudolf Hobza č. 132. Poněvadž matrika má rovněž právo sezdávat novomanžele, byla v domě č.31 zřízena provizorně oddací síň. Do občanské matriky narozených, kterou vede Rudolf Hobza, byl jako první občan zapsán František Trojan, syn Jaromíra Trojana č. 1 . Do matriky zemřelých by l jako první zapsán František Krula, rolník č. 17.
23.5.1954, při volbách do MNV,byl předsedou zvolen Karel Hanzal č.108, tajemník Rudolf Růžička č.183. Hned po volbách byla zřízena nová autobusová linka Čáslavice - Moravské Budějovice .V r.1956 darovalo JZ D tělovýchovné jednotě Sokol 0,60 ha pole za Mohylou a bylo zde zřízeno nové hřiště na kopanou, místo dosavadního hřiště na Frejbaře. V r.1957 převzala obec do své správy hřbitov u kostela a ihned v tomto roce žádá o jeho rozšíření. V tomto roce se začíná rovněž uvažovat o stavbě  kulturního domu. Když se možná nadstavba budovy MNV a přístavba v prostoru domu č.45 a č.96 ukazuje jako nereálná, začíná v r.1958 MNV jednat s Alfonsem Nesňalem o výměně jeho domu č.23 za domek 133, bývalá hasičská zbrojnice. Na místě jeho domu míní MNV postavit kulturní dům. Jednání se ale protahuje, poněvadž A.Nesňal, kromě domu 133, požaduje doplatek 30.000,-Kčs, který je přemrštěný a MNV jej nemůže přijmout.
Po dalším svízelném jednání dochází nakonec k dohodě a A.Nesňal získává domek č.l33 a doplatek 10.000,-Kčs. V nově plánovaném kulturním domě hodlá MNV nechat v přízemí dvě místnosti pro muzeum Dr. Bedřicha Václavka, který se zde narodil. V r.l959 je v zatáčce u sádeckého rybníka,u splavu,vybudován nový most, čímž byla silnice napřímena a odstraněna velmi nebezpečná zatáčka. 1.12.1959 je v Čáslavicích otevřen poštovní úřad a umístěn v budově MNV. Do obvodu pošty v Čáslavicích jsou zařazeny i Loukovice. Zřízením poštovního úřadu odpadlo občanům ježdění s balíky a pro balíky do Kojetic.
 Kulturní dům
Jak bylo již uvedeno hodlá MNV na místě rodného domu B.Václavka postavil kulturní dům. Proti tomuto umístění se kategoricky postavil Památník národního písemnictví v Praze a Ústav dějin v Praze. Zástupci obou ústavů přijeli do obce a na veřejné schůzi, která byla početně občany navštívena, všemi možnými argumenty se snažili přesvědčit občany a tom, že je nutno rodný dům B.Václavka zachovat v původní podobě, jako jeho příští památník. To se jim vša k nepodařilo a po velmi rušné diskusi, opustili občané přítomni na schůzi, jako nesouhlas s jejich argumenty, tuto schůzi. Následně na to dostal MNV přípis, ve kterém se zakazuje cokoliv dělat s domem č.23. Obec proto rozhodla, že kulturní dům bude postaven na západním okraji obce, na pozemku Kateřiny Matysové a rovněž proti tomuto umístění mělo hodně občanů námitky.Při MNV Čáslavice byla utvořena komise pro výstavbu kulturního domu a členy této komise byli: předseda Josef Suk, který je od r.1958 předsedou M NV, pokladníkem Václav Čermák a členové komise byli, Jan Krula, Josef Krula, František Trojan 53, Rudolf Růžička, Stanislav Souček, Bohumil Vaníček, Jaroslav Prodělal, Bedřich Okřina a František Bartes 114. Členové komise si prohlédli kulturní domy v Kame n né a Koutech. Vypracování projektu na kulturní dům bylo zadáno Ing. Kubátovi z Třebíče. Ještě před vydáním stavebního povolení se začalo se stavbou, a to v  říjnu 1959 . Občané se zavázali, že zdarma odpracují na stavbě 10.000 brigádnických hodin. Pro začátek stavby kulturního domu bylo připraveno asi 170 m3 kamene,  5 tisíc cihel, 200 q vápna, 20 m3 dřeva a 35 q cementu. Pracovalo se každou sobotu odpoledne a v neděli dopoledne, několik důchodců pracovalo na staveništi i během týdne. Účast na brigádách byla velice pěkná, někdy až 50 občanů. Do počátku zimy bylo, kromě vykopání základů a jejich vyzděni i vypáleno vápno, v lese nakáceno potřebné dřevo a dovezeno 60.000 ks cihel. Pro počátek stavby věnovalo JZD polovinu kulturního fondu a společenské organizace v obci se zavázaly, že budou odvádět do kulturního fondu pro stavbu kulturního domu veškeré výtěžky z divadel a zábav. Z těchto peněz se hradily náklady při zahájení stavby. Výstavba kulturního domu trvala téměř 4 roky . Byla budována v akci Z, podílela se na ni většina občanů a ti zde odpracovali 63.000 hodin. Hodnota budovy, bez brigádnické práce, je 1,400.000,- Kčs. Slavnostní otevření kulturního domu se uskutečnilo 2l.června 1964 za velké účasti široké občanské veřejnosti a za účasti vedoucích činitelů okresu a kraje. Výstavba kulturního domu jistě dá dobré podmínky pro rozvoj kulturního vyžiti našich občanů a hlavně naši mládeže, poněvadž se počítá s tím, že kulturní dům bude využíván i jako tělocvična.
V roce 1967 začínají budovat montéři spojů novou te lefonní ústřednu , která bude spojovat účastníky Čáslavic. Je to starší ústředna, ale věřme že bude pracovat dobře. 14.6. začínají kopat kanály pro uložení kabelu, u školy, místo překopu silnice, použili "ježka". V budově MNV byla zadaptována místnost pro ústřednu a i když jsme věřili, že ústředna bude dobře pracovat nedělala dobrotu a byly s ní časté potíže. S montáží nové ústředny byly nově zavedeny telefony do kulturního domu,B.Vaníčkovi l44, M.Rubákovi, do kanceláří JZD, do prodejny Jednota a Marcele Trojanové č.99.
Poněvadž TJ Sokol, oddíl kopané, nemá žádné pořádné kabiny na hřišti, kde by se hráči převlékli, po zápase osprchovali, rozhodl se oddíl kopané postavit nové kabiny . Se stavbou kabin se začalo 20.5.1967 a byla vzata MNV jako akce Z. Pro rok 1967 byla poskytnuta půjčka od státní spořitelny v Třebíči ve výši 20.000,- Kč. S pracemi se zde započalo 28.9.1970, během týdne do 3.10. vybagroval bagrista koupaliště a 6.10. vybagroval odpad. Z vybagrované hlíny byla udělána hráz, která se nechá přes zimu bez úprav, aby se vybagrovaná zemina řádně slehla. V dalších pracech se pokračovalo až od května 1971, kdy na stavbě začínají pracovat důchodci, které vede Jaroslav Zadražil. Je upraveno dno koupaliště, upraveny stěny a začalo se s pracemi na hlavní hrá z i. Postupně se začalo se zděním hlavní hráze, začalo se betonovat dno, postavila se z kamene boční hráz a začalo se s betonováním šikmé hráze. 17.9. byly dokončeny betonové práce, začínají se provádět povrchové úpravy, ale zatím nebylo možno postavit kabi n y a sociální zařízeni pro nedostatek finančních prostředků. Úpravy okolí koupaliště se protáhly až do roku 1972, stavba koupaliště byla dokončena 13.6.1972 a koupaliště bylo předáno veřejnosti do užívání.
 Víceúčelová budova
V  r. 1971, v záři byl předsedou MNV zvolen Bohumír Drbal a za jeho předsedování se pokračuje v opravách ve škole a připravuje se stavba víceúčelové budovy MNV, JZD a mateřské školy.V květnu jsou zahájeny přípravné práce k této budově, které provádí Stavoprojekt Gottwaldov s tím, že stavět by se začalo v roce 1973. Žádost byla zaslána na ONV, byla schválena a tak po vypracování projektové dokumentace a po koupi sousedních domů, které se musí zbourat, se začalo s pracemi. Začala se bourat stará budov a MNV, část domku Josefa Nedvědického, domek Marie Macháčkové a garáž ČSAD. V květnu potom se začal bourat dům paní Svobodové a dům paní Černé. Po zbourání těchto domů se 3.června začalo s hloubením základů pro I.etapu plánovaných staveb. Zednické práce a b etonářské práce začaly v červnu a na stavbě pracuje stabilně skupina 3-5 důchodců a 2 zedníci z JZD. Práce pokračují i v červenci, kdy byl dokončen suterén. Zároveň s touto prací skupina zedníků odešla dokončit práce ve škole. Od 13.10. pracují znovu na s t avbě víceúčelové budovy, dokončuji zdivo prvního podlaží, pokládají panely a začínají zdít druhé podlaží. Na stavbě víceúčelové budovy se pokračuje i v r.l974 a 1975 , kdy se začíná se stavbou mateřské školy. Poněvadž ve volbách v r. l976 odešel z funkce předseda MNV B. Drbal, dokončovací práce byly provedeny ji  za nového předsedy Antonína Buličky. Po úklidu celého areálu, po umytí oken, dveří a podlah byla budova připravena k slavnostnímu otevření. 4. 11.1977 byla budova zkolaudována a 5.11.1977byla budov a slavnostně otevřena . Před otevřením víceúčelové budovy se od l. 11. začíná pokusně vařit ve školní jídelně. Na obědy se přihlásilo 84 strávníků. První kuchařky jsou Alena Filipská a Františka Vařbuchtová. Od roku 1980 se do této kuchyně přestěhovalo i JZD a vaří zde družstevní kuchařky Marie Buličková, Drahomíra Jelečková a Ludmila Venhodová.
V roce 1969 požádal MNV o rekonstrukci veřejného osvětlení v obci. Tato rekonstrukce byla schválena a v radě MNV, dne 6.4. 1970,bylo rozhodnuto, že veřejné osvětleni bude umístěno na stávající dřevěné sloupy a bude to osvětlení výbojkové. Na tuto akci přidělil ONV 16.000,- Kčs.
V r. 1973 se dále pokračuje na zakrývání kanalizace. Je zakryt potok přes celou ves kolem hasičské zbrojnice, kolem Drbalových až po Rygla R. č.3. V nové budově MNV a JZD je ústřední topení na lehký topný olej a instalované kotle jsou schopny utáhnout vedle kanceláří MNV a JZD a mateřské  školy i školu. Aby se ušetřilo stavbou nové kotelny ve škole, navrhl předseda MNV B.Drbal, aby se škola vytápěla z této kotelny. Byl proto naplánován topný kanál do školy , který se začal budovat 3.ledna 1977 a již 9.3.1977 se ve škole začíná topit z kotelny MNV. Od 1.1.1980 integruje do Čáslavic Římov a tak nový MNV začíná pracovat pro sloučené obce Čáslavice, Římov a Loukovice. Musela být proto rekonstruována rada MNV, ve které pracuje nyní 5 poslanců z Čáslavic, 3 poslanci z Římova a 1 poslanec z Loukovic. V plénu MNV zůstávají všichni poslanci, kteří byli zvoleni při posledních volbách. O poslance z Loukovic a z Římova byly doplněny též komise. V březnu 1980 byla dokončena v Památníku B.Václavka rekonstrukce expozice a tato nová expozice byla předána do užívání občanům 8.3.1980 .
V roce 1980 se začalo stavět nákupní středisko, které velice rychle roste. Během léta byla postavena hrubá stavba a měsíci říjnu se veškeré práce soustředily na dokončení střechy, aby se v zimě mohlo pracovat uvnitř budovy. Občané mají zájem o tuto stavbu, poněvadž vidí, že stávající prodejna je naprosto nevyhovující a naprosto nevhodn á k prodejním účelům. Vedle stavby nákupního střediska se v r.1981 3.dubna, začalo s úpravou návsi před památníkem Dr.B.Václavka. Byly zde připraveny základy pod bustu B.Václavka. Byly postaveny nové betonové sloupy pro elektrické osvětlení, vytrhány staré obrubníky, rozrušena stará cesta, odvezen starý asfalt a zhotoveny byly nové chodníky, položeny nové obrubníky, zhotovena nová asfaltová cesta a provedeno osázení keřů kolem busty Dr.B.Václavka. Tyto práce byly dokončeny v květnu a 23.května byla odhalena busta Dr.B.Václavkovi.
V tomto roce se začíná naplňovat volební program, který byl naplánován již v minulém volebním programu, kdy bylo rozhodnuto, že bude nutno vybudovat celoobecní vodovod , poněvadž většina domů v Čáslavicích má nedostatek vody a situace se stále horší. Byly sice provedeny vrty i v dřívější době, které ale nevyhovovaly a proto 8.dubna 1981 se dělají nové vrty nad sádeckým rybníkem. Sondy provádí geologický průzkum a zdá se, že zde bude dosti vody a voda dobré kvality. Ve volbách v r.l981 byl znovu zvolen předsedou MNV Antonín Bulička a tajemníkem MNV Václav Martenek.
 Nákupní středisko
Koncem r.l981 se v  Nákupním středisku dokončují schody, dokončuje se rampa a začíná se s omítkami. Budova byla zomítána 31.10. ze tří stran a 15.11. byla nahozena břizolitem. Čtvrtá strana budovy se zatím nenahazuje, poněvadž se počítá s přístavbou zdravotního střediska. Nákupní středisko bylo dokončeno v červnu 1982, ale je zde dosti závad, které musí být do příští kolaudace odstraněny. Proto jsou znovu svolány brigády na venkovní úpravy a na odstraňování závad zjištěných při první kolaudaci. Jednota přebrala Nákupní středisko a Pohostinství l0.srpna a slavnostně bylo dáno do provozu 2l.srpna 1982 za účasti občanů celé obce a hostů z okolních obcí. Jaký to byl krásný pohled na pěknou budovu, na plné regály, na spokojenost občanů, kteří zde, při otevírání Nákupního střediska, udělali první nákup.
 Lékařské středisko
Jak jsem se již zmínil, počítá se i se stavbou zdravotního střediska . Tato stavba byla uspíšena tím, že Jednota změnila projekt, který nechal vypracovat MNV, vypracovala svůj projekt na stavbu Nákupního střediska a Pohostinství, na kterém trvala a proto bylo rozhodnuto, že z místností, kde je nová požární zbrojnice a kde byla stavbou Jednoty znemožněna jakákoliv činnost požárníkům, bude zřízeno zdravotní středisko. Bude upravena i vedlejší místnost, která je prázdná a v přízemí byla rovněž vybudována vinárna a společenská místnost pro schůze MNV, JZD a pro ostatní spolky v obci. V těchto prostorách se staví ordinace lékaře, zubní ordinace, sociální zařízení a čekárny. Práce na zdravotním středisku skončily v r.1983 a od října se upravuje okolí před zdravotním střediskem. Tyto práce nebyly ale do konce roku skončeny a tak se v těchto úpravách pokračuje i na jaře 1984 a na l.března 1984 je svolána komise na kolaudaci. Zároveň se zdravotním střediskem byly zkolaudovány vinárna a společenská místnost MNV a JZD, tím byla tato zařízení dána do užívání čáslavické veřejnosti.
V roce 1984  se rovněž pokračuje na stavbě tribun a na stavbě sociálního zařízení na hřišti TJ Sokol, kde byly práce zahájeny v r.l983. Rovněž na této akci pomáhá stavební skupina JZD a stavební skupina MNV. V lednu se začíná montovat střecha, dělají se ostatní úpravy na tribuně a poněvadž se do konce roku 1984 nestihlo dokončit ani polovina omítek, musí se na práci pokračovat ještě v r.1985, i když práce měly být dokončeny v r. 1984. Práce na tribuně a na sociálním zařízení se p rotáhly až do měsíce září a tak teprve 29.září 1985 byly tribuna,kabiny a soc.zařízení slavnostně otevřeny .
O nutnosti zbudovat celoobecní vodovod již bylo dříve hovořeno. Realizovat se však tyto plány podařilo až v r.1985 , kdy podle vypracovaného projekt u se začalo se stavbou I.etapy. V lednu začíná MNV jednat o povolení stavby a tato jednání byla skončena v červenci s vyřízením povolení ke stavbě. K tomuto povolení bylo třeba 21 vyřizovacích řízení. Vlastní práce na vodovodu začaly oplocováním staveniště v Badousi, směrem k loukám kde bude stát čerpací a čistící stanice, bude zde zřízena akumulační nádrž a povede odsud vedeni ke kostelu. Nejdříve bylo oploceno staveniště a byl sem převezen materiál z Čáslavic, který zbyl po stavbě tribun. Byl navezen pís e k a začalo se s výkopem rýhy pro elektrický kabel od transformátoru, který je před hostincem na Sádku. Poněvadž ale přišla brzy zima, práce musely být přerušeny a vzniká tím asi 6ti měsíční skluz, který musí být dohnán v r.l986. Poněvadž se zlepšilo počasí pokračovalo se v říjnu pokládáním kabelu od trafa na Sádku k úpravně vody. Tyto práce provádí OSP a jeho pracovníci položili 650 metrů kabelu a zbytek asi 120 m OSP nemá a MNV si jej musí pravděpodobně zajistit sám. Od 21.11. byla zřízena v obci další sl u žba, a to odvoz pevných domovních odpadků. V lednu tohoto roku MNV objednal 500 ks popelnic, které přišly v červnu za cenu 60,- Kčs za 1 kus.
24. května 1986 se konaly volby do MNV. Dosavadní předseda Antonín Bulička,ze zdravotních důvodů se vzdal funkce předsedy a místo něj byl předsedou MNV zvolen Stanislav Hekrla , tajemník MNV byl zvolen Václav Martenek č.158. Nový předseda ihned od svého nástupu do funkce zaměřuje pozornost na stavbu vodovodu. Od července 1986 se opět rozbíhají práce na stavbě vodovodu. Stavební četa důchodců od 22.7. pracuje na stavbě čistící a čerpací stanice a tuto četu vede František Hobza, kterého uvolnilo JZD do konce letošního roku. Práce do konce roku hodně pokročily a tak pro rok 1987 zbývá část dokončovacích prací. V dubnu 19 8 8 se pokračuje na úpravě okolí čerpací a čistící stanice, na pokládáni kanalizace z čerpací stanice a na pokládání přepadu z akumulační nádrže.
U r.1989 se pokračuje v práci, je odbedněna akumulační nádrž, je vyčištěna akumulační nádrž a připravují se základy u poslední studny, kam musí stavební skupina vozit beton na kolečkách do vzdálenosti kolem 100 m. V květnu je naplněna akumulační nádrž a nebyly zjištěny žádné závady. Byla proto bez závad zkolaudována. Koncem května se začínají navážet betonové prefa b rikáty (beneše) ke studnám. Jeřáb je naloží na plechové lyže a pásákem JZD jsou tahány ke studním, kde je opět jeřáb složí. Jeden prefabrikát váží asi 30 q. V červenci je čistící a čerpací stanice zkolaudována , ale velmi špatná je spolupráce s Jm VaK, poněvadž neustále požadují nové a nové přístroje a zařízení do čerpací stanice, které nebyly v projektu plánovány, ale tento projekt schválil i Jm VaK. V září jsou potom pokusně zapojena všechna čerpadla a zatím se voda pouští do rybníka. Voda je velmi kvalitní a zkoušky kvality vody se budou provádět až do konce roku. V  r.1990 sjedná MNV smlouvu se soukromou firmou z Brna, která provádí rozvod vody po obci . Poněvadž na celý rozvod není dostatek finančních prostředků, je zatím rozvod prováděn po hlavní trase, na kterou se bude napojovat přívod vody ze zásobních nádrží a rozvod vody do horního konce vsi. V dalších letech je vodovod postupně dokončen.
V tomto výčtu historických dat a akcí, které obec prováděla nejsou zahrnuty některé drobnější věci a aby byl lepší přehled o tom, co se ve kterém období udělalo je zde chronologický přehled starostů a hlavní akce, které byly v jejich volebním období vykonány.

• Bedřich Fučík – literární kritik orientovaný katolickým směrem, ředitel vydavatelství Melantrich.
• Bedřich Václavek – marxistický teoretik a kritik, člen Devětsilu. Zahynul v Osvětimi.
• Karel Svoboda – poslanec ČNR
• Mojmír Fučík – gastroenterolog, profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, politik NS ČSR

• Zámek Sádek
• kostel svatého Martina – původně gotická stavba, ale po rozsáhlých opravách v 18. století zůstal gotický pouze klenutý chór.
• Rodný dům Bedřicha Václavka – Rodná myslivna byla jako památkový objekt roku 1962 upravena na Památník Bedřicha Václavka. .