Průměrná roční teplota se zde pohybuje mezi 6 až 8 stupni Celsia, roční srážková norma je asi 700 mm. V roce 1980 se obec stala místní částí Zátoru, o 10 let později opět získala samostatnost. V současné době má Čaková asi 300 obyvatel, její celková rozloha činí necelých 1200 ha.
První písemná zmínka o obci je z roku 1498.
Rok založení Čakové není znám, její název je slovanského původu. Vznikl od osobního jména Čak, jednalo se tedy o ves lidí Čakových. Pozdější německý název Friedersdorf je až od roku 1678 a znamenal ves Friedrichovu.
Vesnice existovala zřejmě již ve 13. století, od 14. století byla zbožím Krnovské komory. Počátkem 14. století byla zničena tatarskými nájezdy a v roce 1330 znovu osídlena německými kolonisty. První písemná zmínka o obci je až z roku 1494, kdy se jmenovala Czakoewie. Nový německý název vesnice souvisí se skutečností, že za česko-uherských válek v 70. letech 15. století byla zničena. Jako pustá se uvádí v roce 1494, kdy ji Zikmund z Lomnice prodal Janu Kralickému z Kralic. Ten ji již v roce 1503 prodal Janu Lichnovskému z Voštic, jehož synové ves opět prodali, a to Janu Vokovi Bírkovi z Násilé.
V roce 1535 koupilo ves knížectví Krnovské. Další osudy Čakové pak souvisely s osudy tohoto knížectví, obec byla poluterštěna. Po Bílé Hoře ji získal rod Lichtenštejnů, který v letech 1625 až 1627 zahájil rekatolizaci.
Obec trpěla válečnými událostmi třicetileté války, po které se jen obtížně vzpamatovávala. Po zrušení panství, jako správních jednotek v polovině 19. století, byla začleněna do okresu Krnov.
Po celou dobu si Čaková zachovávala ráz podhorské vesnice, hlavním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství. Přírodní podmínky dávaly možnost pěstovat brambory, len, a z obilovin především žito a oves. Žádné průmyslové podniky zde nevznikaly, pouze zde fungovala mlékárna a hospodářské družstvo.
Těžba břidlice v okolí byla zastavena v roce 1980. Od tohoto roku je také ves už nazývána dnešním jménem Čaková.
Jedinou chráněnou památkou je dřevěná zvonice, lidová architektura z doby kolem poloviny 18. století. Zvon z věže zvonice darovali zdejší Němci v době války německé armádě na munici. Po válce sehnali čtyři osídlenci z vlastní iniciativy nový zvon. Kostel obec nemá.
- Zvonička nad čp. 86
- V obci se nachází přes 400 let starý památný dub letní
