Čachotín

583 01, Čachotín, Tel.: +420 569 628 174, info@cachotin.cz
Čachotín/Společnost - Čachotín




Čachotín je středně velkou obcí zemědělského charakteru, tak jak tomu bylo v minulosti. Je tu 84 domů, z nichž 25 neslouží k bydlení, ale pouze k rekreačnímu využití. Obec si zachovala původní vesnickou zástavbu návsi. Tradiční je v obci „Vavřinecká pouť“, konaná druhou srpnovou neděli.

Čachotín je vsí starou, je již doložen v roce 1352, kdy zde byla plebánie Czachotin. Dokazuje to záznam v soupisu pražské arcidiecéze, který zpracoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Roku 1392 je obec uvedena pod německým jménem „Schachelsdorf“, o několik let později (roku 1407) je doložen pohan Záhorka de Czachotina, 1521 Jan na Horní Krupé a Šechotíně. V polovině 16. století ves příslušela ke zboží hradu Ronovce, později k tvrzi v Krupé. V zemských deskách je vedena jako „ves Cžachotinie“. Roku 1572 při dělení rodového majetku dostal Čachotín jako svůj díl Václav Haugvic z Biskupic. Ves však brzy prodal, roku 1575, Ludmile Haugvicové z Lichtenburka a na Krupé. Dalšími majiteli se na dlouhá desetiletí, i když s přestávkami, stali Bechyňové z Lažan. Od roku 1588 patřil Čachotín k Rozsochatci, a to až do roku 1848. Od roku 1843 se používá název, který je běžný dodnes. Jméno vesnice vzniklo příponou -ín z osobního jména Čachota a znamenalo Čachotův dvůr.

Roku 1620 byla v obci zrušena fara a Čachotín byl na dlouhou dobu přifařen k chotěbořské farnosti. Teprve koncem 18. století (1788) zde byla zřízena lokalie, v 19. století (1845) opět fara.

Farní ves Čachotín bývala zemědělskou vsí, s rozlohou 630 hektarů. Koncem 19. století se většina ze 475 obyvatel (v 63 domech) zabývala rolnictvím. Kromě fary s kostelem sv. Vavřince zde bývala dvoutřídní obecná škola, původně byla založena jako jednotřídní v roce 1788, na dvě třídy se rozšířila v roce 1877 a měla vlastní budovu. Ke kostelu sv. Vavřince byly přifařeny kromě Čachotína se samotou Boučí i další obce – Jilem s hutí sv. Josefa, Rankov, Rozsochatec se dvorem a Škvořetín. Celkem čítala farnost 1679 katolíků. Patronem kostela sv. Vavřince byl tehdy dr. Otto Metall, majitel velkostatku v Rozsochatci. Nejbližší pošta s telegrafním úřadem byla v Chotěboři, stejně tak okresní úřad a soud, spojení se světem zajišťoval vlak, nedaleká železniční zastávka byla v Rozsochatci, vzdáleném 3,8 km.

Za první republiky klesl počet obyvatel Čachotína na 398 (vedeno 67 domů), s převážně katolickým vyznáním, 17 se jich hlásilo k židovské víře. V obci byla Kampelička a elektrické družstvo. Do dnešní doby počet obyvatel v obci trvale klesal.

Uprostřed obce v parčíku je pomník věnovaný „obětem světové války 1914-1918″. Je zde jmenovitě uvedeno deset čachotínských spoluobčanů, kteří se nevrátili z této války. Ještě jeden pomník v obci se týká I. světové války. Je níž, pod návsí, a připomíná slavného rodáka Josefa Sobotku. Legionáře, který byl popraven Rakušáky koncem první světové války v Itálii. Po válce byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy a pietně uloženy. Pohřbu se tehdy zúčastnil prezident Masaryk, členové vlády i zástupci spojeneckých armád. Pamětní deska na jeho rodném domě byla Sobotkovi odhalena v roce 1922, za války však byla odstraněna, obnovena v roce 1972 zásluhou J. Tichého.

Další významný rodák byl poslanec zemského sněmu za Rakousko-Uhersko, a později senátor, rolník v Čachotíně a dlouholetý starosta obce Josef Adam. Je pohřben na novém hřbitově na kopečku za vsí. U silnice za novým hřbitovem je starý litinový křížek s kamenným podstavcem a se stromem, viditelný daleko do kraje jako ukazatel cest. Na druhou stranu, směrem na Rozsochatec, asi 2 km za obcí, je u silnice další, opravený křížek, pod korunami dvou stromů.

  • Josef Adam - starosta, poslanec a senátor
  • Kostel svatého Vavřince



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz