Crhov

Obec obdélníkového tvaru leží na jihovýchod od Olešnice, při silnici směrem ke Kunštátu. První písemná zmínka o existenci obce je z roku 1353, kdy osada patřila vladykům z Drnovic. Před rokem 1466 patřila obec králi Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad. V roce 1487 vlastnili Crhov bratři Vilém a Vladislav z Pernštejna. Tvrz, která byla v tomto období kolem obce postavena, aby ji chránila, se nedochovala. V roce 1496 byl Crhov připojen ke zboží hradu Louka a s ním se dostal později ke kunštátskému panství, jehož součástí zůstal až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848. V tomto roce byl postaven na počest zrušení roboty v obci kříž – dnes kulturní památka. Zvonice byla postavena v roce 1801. V roce 1868 obec vybudovala jednotřídní školu, n níž byla od roku 1884 knihovna. Škola byla zrušena v roce 1964 a přestavěna na kulturní dům, od té doby děti dojíždějí do Olešnice. V roce 1883 byl ustaven dobrovolný hasičský spolek. Elektrifikace byla ukončena v roce 1930. Okresní silnice byla přestavěna v roce 1936 a regulace potoka přes náves dokončena v roce 1948. v roce 1974 byl zbudován vodovod. V roce 1996 byla v obci provedena plynofikace. Zajímavou stavbou je mlýn – dnes kulturní památka, o kterém je zmínka již v roce 1396.
Katastr obce má výměru 396 hektarů. Nejvíce obyvatel – 321 – měla obec v roce 1900, poté nastal úbytek, který se na počátku třetího tisíciletí zastavil a v roce 2001 dosahuje počet obyvatel 198.
Dle ústního podání je název obce spojován se jménem sv. Cyrila (staročesky Crha), který se svým bratrem Metodějem procházel naší krajinou a kázal slovo boží. Tuto událost připomíná středověký kámen s vytesaným dvouramenným křížem. Tento kámen se nacházel při silnici do Olešnice, odkud byl v roce 2002, kdy se 5. července konala první cyrilometodějská pouť v obci – svěcení kapličky, přemístěn k jejím základům. Dne 15. července postihla obec živelná katastrofa – povodeň doprovázená větrnou smrští – která si vyžádala i lidský život. 5. července 2004 byly v kapličce vysvěceny obecní symboly – znak a prapor.
Velmi zajímavá je stará crhovská obecní pečeť s obrazem světce v dlouhém mnišském rouchu, se svatozáří a se třemi liliemi v pravé ruce. Dle opisu jde o sv. Bernardina, otisk pochází z r. 1787 – D.PETC. CERHOW. S. BERN (A) RT (I) NVS. (MZA v Brně, fond G 125, i.č.462). Kompozice návrhů znaku a praporu obce spojují symboliku obecní pečetě s připomínkou bývalého vrchnostenského sídla (cimbuřovitá břevna) a pánů z Drnovic, majitelů osad v době první písemné zprávy o její existenci (černá břevna a zlato-černé tinktury). Jeden z návrhů je doplněn dvouramenným, tzv. patriarším, lidově cyrilometodějským křížem, jiný figurou mlýnského tzv. palečného kola (připomínka crhovského mlýna, uváděného již v r. 1396). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

• Krucifix na návsi
• Vodní mlýn