První zmínka o obci se nachází v Zemském archivu v Brně a pochází z roku 1358. (Zdroj: Wikipedie)
V době prvních písemných zpráv o vsi Cidlině píše se, že kolem byly lesy hluboké a husté. Les dosahoval až k samé vesnici.
V nich se dály "velicí a znamenití lúpežové a mordové". V lesích byli tehdy i vlci. Obyvatelé kopali na tato zvířata jámy, do kterých je chytali. Při sestavení všech písemných zpráv o Cidlině se však nevyhnu některým nepřesnostem, které se však mohou časem uvést na správnou míru. Při opisování zápisů v archivu byly některé již nečitelné, protože psány na nekvalitním papíře a různými inkousty hlodá zub času. jsou zde i zprávy psané švabachem a latinou. Tyto bylo třeba přeložit do češtiny.
Příluky, (Priluce) jmenují se už r.1191 jako příslušenství kláštera v Louce. (Znojmo) Stávaly patrně někde na Mor.Budějovicku. V souvislosti s Cidlinou se připomínají ještě r.1399.
Klášteru v Louce u Znojma daroval kníže Konrád kapli sv.Mikuláše ve Znojmě a vsi různé včetně zboží v Lesonicích a ? Cidlině. Ve starých zápisech se uvádí Cidlina, dříve Cidlinka r.1200 u Louky. Cidlinka byla několikrát pustou vsí. Důvodem byly hlavně války, ve kterých byli bezbraní obyvatelé vesnic nemilosrdně olupování a vražděni, pokud se jim nepodařilo uprchnout nebo se ukrýt. Další příčiny - hlad a bída, nemoci, rozbroje mezi knížaty, vydírání poddaných jednotlivými feudály a pod. Na vysvětlenou je třeba dodat, že Cidlinka je zaniklá ves neboť se uvádí že: "Cidlinka zpustla v okolí Cidliny". Jsou domněnky, že bývala v místech nad tratí "Šibovka" směrem ke kopci Markétě. V tom místě je mělké údolí a dnes malý rybníček. Kdysi prý zde bývaly staré studny. Název vsi je pravděpodobně odvozen od potoka. Totéž je v Čechách. Czy - s ide znamená kořeny. Skeid - koid = čistý, čirý, cedit.
Další písemná zmínka z r.1348 říká, že jakýsi Drslav z Lesonic 9 lánů a dvůr v Cidlině prodal Jimramovi z Jakubova z rodu pánů z Pernštejna. Později upisuje své manželce jménem Skonka obce Lesonice, Šebkovice a Cidlinu jako vdovský majetek. Lán neměl v těch dobách vždy stejnou výměru. V lepších podmínkách měl 100 měřic a v horších také 130 - 150 měřic.
- kaple sv. Markéty
- Čertova studánka
- Karlova studánka, o které se vypráví, že z ní pil sám Karel IV.
- hrad Sádek
- Blatná hráz – přírodní památka