Cerhonice

398 04, Cerhonice, Tel.: +420 382 229 172, cerhonice@centrum.cz
Cerhonice/Společnost - Cerhonice




Pověst, vztahující se ke třem výklenkovým kaplím zpopularizoval Alois Jirásek v Baladě z rokoka. S ústupem francouzských vojsk z kraje ustupovaly i tři francouzské princezny, které byly ubytované na cerhonickém zámečku. Toto je první verze. Podle druhé verze se jednalo o tři dcery maršála de Broglia, který velel vojskům. Podle třetí verze se jednalo o tři obyčejné vojačky. Při balení jejich majetku zahlédl sloužící velké množství šperků a cenností. Hned se nabídl, že je vyvede k ustupujícím Francouzům. Ale společně s jedním poddaným je zavezli do vrážských lesů, kde je zavraždili. Ubíjené ženy prosily o milost a proklely své vrahy i jejich potomky do několika generací. Na místě vraždy v lese byl vztyčen červený kříž. Tři naprosto stejné kapličky byly postaveny u cest vedoucích z obce. Každoročně se zde pořádala procesí až do první světové války.

Obec je soustředěna kolem bývalého dvorce se zámkem (původně tvrzí). V písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1291, kdy patřila k majetku kostela v nedalekých Miroticích. Název Cerhonice bývá odvozován z původního tvaru Crhonice a označuje „ves lidí Crhoňových“.
Dvorec, poplužní, královský či vladycký dvůr představoval přibližně od 10. století n. l. hospodářské zázemí a centrum místní správy. Teprve postupem času, většinou až po husitském období, docházelo tam, kde se sdružovala panství, k rozšiřování, přestavbě či výstavbě nových panských dvorů. Ke dvorům byly přidružovány pivovary, ovčíny, mlýny či pily a představovaly schopnost majitelů podnikat a nespoléhat jen na povinné naturální dávky poddaných. Nejinak tomu bylo v Cerhonicích. Po husitských válkách vystupuje poplužní dvůr z písemné anonymity. Až do konce 15. století byl jediným dvorem na panství a plnil funkci správního centra na levobřežní straně Vltavy. Majiteli byli Rožmberkové, ale až s nástupem nových majitelů – Švamberků (1473) – a zejména mladého schopného úředníka Václava Holuba na cerhonický dvůr,  byla zaznamenána řada, na tehdejší dobu významných, novinek v hospodaření.

Největší rozmach prodělal cerhonický dvůr po polovině 16. století. Zásadní změnu znamenalo připojení zvíkovských vesnic k panství Orlík v roce 1540.  Panské podniky obou dříve samostatných panství prodělaly rozsáhlé stavební změny. Rozšiřování rybničního hospodářství, budování ovocných i zeleninových zahrad, výstavba chmelnic, stavby stodol, sýpek, rekonstrukce stájí atd. měnily nejen podmínky hospodaření, ale i vzhled krajiny. Na stavbách se podíleli italští architekti a zedníci a objekty a celé vsi dostávaly nový, pozdně renesanční ráz.
Z cerhonického panského dvora, ke kterému byly připojeny ještě čtyři vesnice, vzniklo malé panství, které koupili rytíři Dejmové ze Stříteže, tehdy čerství majitelé nedalekých Čimelic. Dejmové byli schopní hospodáři a jejich hospodářství bylo příkladně řízeno a rozvíjeno.

Po Bílé hoře v roce 1623 byly Cerhonice Dejmům zkonfiskovány a dostaly se do majetku Baltazara de Marradase. Dále se opět majitelé střídali, až v roce 1688 získali Cerhonice premonstráti v  Drkolné (Schlägl v Horních Rakousích). Ti přestavěli v letech 1808 až 1810 starou tvrz v rozlehlý, dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince a hospodařili zde do konce 19. století.

  • Ladislav Stroupežnický (1850 - 1892) - proslavil se svojí hrou „Naši furianti“, která se odehrává v rodných Cerhonicích. Tato hra se hraje dodnes, právě tak jako „Zvíkovský rarášek“. Mezi další známé divadelní hry patří „Paní mincmistrová“, podle které vznikl film Cech panen kutnohorských.
  • Jan Toman (1907 - 1996) - učitel a historik

 

  • Ve středu obce se nachází dochovaná tvrz, která je v současnosti částečně restaurována.
  • Výklenkové kaple - První výklenková kaple se nachází při silnici na Mirotice. Jedna ze tří naprosto stejných kapliček.Byly postaveny u cest vedoucích z obce v pravidelném trojúhelníku. Druhá výklenková kaple se nachází na severovýchodním okraji obce. Třetí výklenková kaple se nachází u komunikace z obce směrem na Radobytce. Je zasvěcená Panně Marii.
  • Kamenný kříž u komunikace k obci.
  • Kříž u komunikace do obce.
  • V ohradní zdi statku čp. 23 se nachází výklenek pro sochu světce

 




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz