Obec Cerekvice nad Bystřicí leží na pravé straně řeky Bystřice. Na západ od obce leží železniční trať ve směru Hradec Králové a Jičín. Nachází se v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. V obci žije zhruba 820 obyvatel.
Sousedními obcemi jsou Benátky a Hněvčeves na jihu, Želkovice a Žíželeves na jihovýchodě, Čenice a Jeřičky na východě, Velký Vřešťov na severovýchodě, Skála, Boháňka a Chloumek na severu, Březovice a Jeřice na severozápadě, Dolní Černůtky na západě a Horní Černůtky na severozápadě.
Z nálezu hrobu a kuchyňských nádob datovaných do doby 4. - 1. století p. n. l. lze usuzovat na osídlení oblasti již Keltskými kmeny. Původně dřevěný kostel zvěstování P. Marie je připomínaný již ve 14. století, v roce 1719 nově vystavěn barokně. První dochovaná písemná zpráva o obci pochází z roku 1357 a zaznamenává, že Vicemil z Cerekvice se stal farářem v obci Ples u Jaroměře. Z majitelů obce stojí za zmínku Zdeněk Záruba z Hustířan, který obec koupil před rokem 1541 a jeho rod pak držel Cerekvici téměř dvě stě let a panství stále rozšiřoval.
Za Zárubů byl založen i místní pivovar, který však r. 1889 vyhořel. Jan Josef Záruba z Hustiřan prodal panství až v roce 1729 polnímu maršálkovi Ullyssesovi Browne z Montany.
Cerekvický zámek pochází z první poloviny 18. století a byl vystavěn na místě staré tvrze ze 14. století. V roce 1936 byl po požáru upraven podle návrhu Františka Krušiny. Roku 1862 byla v obci otevřena škola.
V současnosti je v katastru obce velký areál ČEPRO a.s., s prodejem pohonných hmot. V místě je bistro, prodejna knih a velmi dobře zásobovaná prodejna potravin s otevírací dobou i v sobotu a v neděli dopoledne.
- František Skalický (1863-1954) - Byl učitelem v nedaleké Třebnouševsi. Společně s kronikářem Josefem Langrem napsal a v roce 1921 vydal "Dějiny Třemešovsi" Od roku 1920 až do roku 1927 řídil vlastivědný časopis Pod Zvičinou.
- Bohuslav Skalický (1872-) - Bratr Františka Skalického proslul jako vynikající inspektor vinařství v Jugoslávii, kde vysázel sedm tisíc hektarů nejlepších vinic.
- Jindřich Čejka (1862-1948) - Úpěšný včelař je známý konstrukcí úlu tzv. Čejkova trojáku. Jeho knížky pro včelaře patřily k vyhledávané odborné literatuře.
- Robert Krámský (1905-1971) - Znamenitý kronikář, kterému Cerekvice vděčí za získání cenných archivních dokumentů.
- Štěpán Langer (1776-1866) - Narodil se v Cerekvici a v mladém věku odešel do Prahy, kde se vyučil pivovarnictví a záhy nabyl značného bohatství. Nechal vystavět kapli sv. Štěpána a ve své závěti daroval obci hotovost 200000 zlatých.
- Kostel zvěstování P. Marie - stojí na cerekvickém náměstíčku. Původně dřevěný kostel ze 14. století byl nově vystavěn barokně roku 1719. Vnitřní úprava kostela je rovněž barokní. Hlavní oltář je portálový se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
- Zámek - stojí na místě staré tvrze ze 14. století. Jednoduchá tříkřídlá stavba z první poloviny 18. století je vystavěna nad půdorysem tvaru E. Zámek vyhořel a roku 1936 byl upraven podle návrhu Františka Krušiny. V parku je zámecká studně vroubená v barokové úpravě z roku 1790.
- Kaple sv. Vavřince na Lysici - Na východě od Cerekvice se malebně zvedá lesíkem osázený vrch Lysice (309 m nad mořem) a na jeho temeni dnes již zřícenina kaple sv. Vavřince. Lidé vršek nazývají Vavřineček. Kamenná kaple v ranně barokním slohu byla vystavěna v druhé polovině 17. století. Lysice bývala v dřívějších dobách místem poutí a slavností, konaly se zde slavné Vavřinecké poutě.
- Hřbitovní kaple sv. Štěpána - Od Cerekvice směrem severovýchodním na hřbitově stojí kaple sv. Štěpána. Byla postavena roku 1852 v románském slohu.
- Sochy - Před kostelem jsou v současné době umístěny tři pískovcové plastiky: Svatý Jan z Boha, kříž a Jan Nepomucký. Ve volné krajině, na rozcestí mezi Třebověticemi a Cerekvicí, před mohutnou lípou stojí barkokní pískovcová socha sv. Josefa.
- Dům Františka Krámského - V Cerekvici nedaleko náměstí stojí velice zajímavá stavba, která se vymyká všem ostatním objektům v obci. Je jí patrový roubený dům, který patřil rodině Krámských. Objekt využívá ve své konstrukci prvků lidové architektury, ale z části i prvků, kterých se využívalo v lidové architektuře vyjímečně. Objekt má mansardovou střechu, dříve krytou šindelem. Konstrukčně se "mansard" většinou užívalo na městských objektech a na venkově především při konstrukci střech far.