Obcí Cebiv prochází značená trasa č. 2215 - Trpísty - Horské Domky - Rochlov - Cebiv - Horní Kozolupy - U Silnice - Lhota - Liběvice - Černošín. Délka cyklotrasy je 18,3 km. Projekt značených cyklotras nechaly společně vypracovat Mikroregion Konstantinolázeňsko a Stříbrský region. Projekt byl realizován v letech 2004 - 2005 s použitím dotace získané z programu LEADER ČR prostřednictvím místní akční skupiny Český západ - Místní partnerství.
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1115, kdy kníže Vladislav I. Přemyslovec Cebiv připojil k nově budovanému kladrubskému klášteru. V té době je jméno vesnice vysvětlováno jako "Čebejkův dvůr". K roku 1379 se "z Cebivi" psal vladyka Hrděboj.
Někdy před rokem 1456 ves získali Zádubští ze Zádubu. Zřejmě za jejich držení zde byla postavena tvrz. Dobře opevněná tvrz podobající se skoro hradu se rozprostírala v okolí dnešního zámku. Na západní straně tvrz chránily hluboké hradební příkopy s padajícím mostem do vstupní brány tvrze. Na severní straně byla tvrz chráněna strží a na východě rovněž příkopy.
Před rokem 1533 se ves stala majetkem Drzdéřů z Hrádku a po nich na počátku 17. století Strojetických ze Strojetic. Před rokem 1657 tvrz vyhořela do základů. Po 30leté válce Cebiv připadla ke křimickému panství.
Od roku 1712 až do konce feudalismu Cebiv náležela k bezdružickým državám knížat Löwensteinů.
Základy tvrze byly použity pro stavbu velkého zámku s mohutnými chodbami a sklepy, kde se mohlo skladovat velké množství zemědělských výrobků.
V r. 1747 se ves skládala z usedlostí obydlených 22 hospodáři. Z řemesel jsou zde uváděni bednář, pekař, krejčí, tkadlec, kovář a mlynář. Členové jediné zdejší židovské rodiny se živili prodejem kožek a peří. R. 1838 je tu připomínáno 48 domů a 339 obyvatel. Počet židovských rodin se zvýšil na 9. V roce 1930 dosáhl počet domů 72 a počet obyvatel 429. Dle statistiky z r. 2004 zde ve 49 domech žilo 244 obyvatel.
Vlastní samosprávu má obec nepřetržitě od roku 1850.
- Zámek Cebiv
- Socha Panny Marie na návsi
- Socha svatého Jana Nepomuckého na mostě
- Boží muka
- Mohylník Na Romadě, archeologické naleziště
