V obci velmi dobře udržovaný a modernizovaný areál fotbalového hřiště užívaný TJ Vitana Byšice. V jeho lokalitě je v průběhu zimních měsíců plocha udržovaná jako kluziště s volným vstupem veřejnosti. Dále je v Byšicích moderní víceúčelové sportoviště, které je od jara 2011 využíváno žáky ZŠ a v odpoledních hodinách a je k dispozici veřejnosti. V jihozápadní části obce je situován průmyslový areál bývalé Graafovy továrny- dnešní Vitana, a.s.. Jedná se o zařízení potravinářského průmyslu s dlouholetou tradicí.
Starobylé založení obce Byšice je vysoce pravděpodobné, i když se v historických pramenech obec poprvé připomíná až roku 1321. Sídelní struktura oblasti je v zásadě stabilizována již od doby českého raného středověku, to jest od 10. až 11. století.
Mělnicko a Boleslavsko patří k nejdříve a nejhustěji osídlovaným částem Čech. Z okolí pochází množství archeologických nálezů dokládajících prakticky kontinuální osídlení od neolitu až po dobu hradištní. Proto se i sídelní struktura tohoto prostoru stabilizovala velmi brzy a pozdější vlivy ji podstatně nezasáhly. Vnitřní kolonizace tu znamenala převážně jen administrativní opatření - vymáhání zákupu a přechod od naturální na peněžní rentu. Obce, některé ještě s drobnými feudálními sídly, dočasně zaniklé a opuštěné za třicetileté války, se většinou obnovily na původních lokalitách. Vznik barokního velkostatku i jeho pozdější redukce a raabizační parcelace zasáhly výrazně pouze vnitřní strukturu sídel, nikoliv již stabilizovanou kostru sídelní struktury.
Název obce je patrně odvozen od osobního jména Byš. Byla založena na staré obchodní stezce, spojující Boleslavsko s Mělnickem. V dlouhém historickém vývoji byly Byšice centrem panství, v jehož držení se střídaly různé šlechtické rody a které bylo nadáno i soudní pravomocí, jak dosvědčují dodnes v katastrální mapě uváděné názvy "U byšické šibenice", "U spravedlnosti".
Obec se rozvinula podél cesty z východu na západ, rozšířené v náměstí, jehož jižní stranu tvoří zámek a hospodářský dvůr. Kostel svatého Jana Křtitele postavený původně na návrší nad obcí pochází z let 1690 - 1693, průčelí upraveno v první polovině 18. století.
Z konce 15. či počátku 16. století se dochovala městská pečeť, od které je odvozen současný městský znak.
Na historické mapě, datované roku 1842 je patrná parcelace a systém cest, které tvoří dodnes hlavní strukturu sídla. Trhové městečko "Markt Bischitz" náleželo tehdy do okresu Mělník v Boleslavském kraji.
V sedmdesátých a osmdesátých létech 20.století hrozila vážně zasáhnout starobylou strukturu státem prosazovaná středisková soustava osídlení, která by v důsledku znamenala zánik drobných venkovských sídel.
Obec Byšice vznikla jako zemědělská a tržní obec a po celou dobu své existence byla těsně spjata se zemědělstvím, které bylo určujícím faktorem v celém jejím historickém vývoji.
- Zámek - barokní stavba z roku 1790.
- Kostel svatého Jana Křtitele - barokní kostel z let 1690-1693
- Židovský hřbitov
