O nevelké vesničce Horušany, nyní Bystřany, se dočítáme už v roce 1238. První písemná zmínka o Bystřanech pochází ale až z počátku 16-tého století. Rozvoj obce začal až ve 2.polovině l9.století, kdy v důsledku rozmachu průmyslové výroby se Bystřany stávají průmyslovou obcí. V roce 1864 zde založil Karel Grohmann filiálku své cvikovské barvírny na tureckou červeň. V roce 1905 zde byla zřízena přádelna bavlny. V Bystřanech byla ještě cihelna, mlýn a výroba oceli. Zavádění průmyslové výroby do Bystřan a osad spadajících pod Bystřany /Nechvalice, Nové Dvory, Světice, Prosetice a Úpořiny/ vedlo k rychlému vzestupu počtu obyvatel. Před l.světovou válkou existovalo v obci již 9 větších průmyslových podniků. Obcí též prochází trať Teplice-Lovosice, vybudovaná v letech 1897-1900. Nad Obcí Bystřany, na světické planině, se nachází osada Světice, původně patřící panstvím v Rýznburku. V pramenech se poprvé objevuje v roce 1383.
Bystřany jsou obcí slovanského založení. Podle údajů z roku 1238 se prý obce nazývala Horušany. Patřila klášteru, jemuž byla věnována rodem Hrabišiců, pánů z Oseka. První písemná zmínka o Bystřanech pochází z počátku 16. století. Rozvoj obce a její přerod z původní zemědělské vesnice začal v 2. polovině 19. století. Podobně jako v jiných obcích na Teplicku se i zde projevila industrializace závislá do značné míry na rozvoji těžby uhlí a sní spojenými činnostmi. V roce 1864 v Bystřanech založil Karel Grohman textilku a barvírnu. Železniční trať z Teplic do Lovosic byla vybudována v letech 1897 - 1900.
V roce 1905 byla zřízena přádelna bavlny. Před rokem 1914 bylo v Bystřanech provozováno celkem 9 větších průmyslových podniků, to byla např. cihelna nebo výroba oceli. Charakter poměrně bouřlivého rozvoje Bystřan se podepsal na obraze obce částečně, snad i minimálně. Na konci 19. století došlo ke zcela novému založení Nových Bystřan při původní historické pražské silnici, vedoucí mimo Staré Bystřany. Sem se pak soustředila převážné část nových stavebních aktivit. To svým způsobem pomohlo zachovat jádro Starých Bystřan.
Osada Světice původně patřila panstvím v Rýnzburku. V pramenech se poprvé objevuje v roce 1383. Nové Dvory byla ještě v polovině 18. století poplužním dvorem, který patřil k Úpořinám. Nechvalice patřily k teplickému panství. Úpořiny se vyskytují v písemných pramenech poprvé v roce 1412. Od roku 1590 patřily teplickému panství. Ve 30. letech 19. století zde byl hostinec, rasovna, ovčín a dva mlýny. Ve 20. letech 20. století byla zřízena přádelna, pletárna a cukrovar.
- František Cajthaml (1868-1936) - novinář, druhý šéfredaktor časopisu sociální demokracie "Severočeský dělník" a autor vlastivědných publikací. Publikoval rovněž četné drobné historické práce a sociální verše. Shromáždil četné dokumenty dělnického hnutí do roku 1917. Psal pod pseudonymem V.L.Liberté.
- Kostel církve českobratrské evangelické z konce 19. století. Zachovaly se plány na výstavbu z let 1902–1903, v následné době (zřejmě kolem roku 1910) byl kostel dohotoven. Kostel stojí v horní části obce nad průjezdní silnicí. Býval v něm sklad sena mysliveckého sdružení. Značně zchátral, později byl však opraven. Litinový zvon, který se zde původně nacházel a je stále v dobrém stavu, byl před několika lety snesen z věže a je uložen ve skladu na obecním úřadě v Bystřanech, aby se tak zabránilo jeho odcizení.
- Kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie. Drobná kaple z r. 1811 stojí na návsi v obci nad hlavní silnicí. Zvon byl z cibulovité věžičky před nedávnem odcizen.
- Rodinný dům Františka Cajthamla.
- Přádelna na zpracování egyptské bavlny. Byla založena bratry Grohmanny, kteří jí zprovoznili roku 1907. Secesní továrna, považovaná za jednu z nejhezčích textilek v Česku, ve vlastnictví posledního majitele silně zchátrala a byla jím v únoru roku 2014 zdemolována.
