bec je samostatná s vlastním obecním úřadem. Společně se svazkem regionu Ruda byla v obci provedena plynofikace. Životu občanů slouží základní škola pro 1– 4 ročník a mateřská škola, zdravotní středisko s každodenním provozem, dvě prodejny smíšeného zboží - Jednota a Koloniál R&M, výroba uzenářských výrobků, vinárna CLUB, zámečnictví, kadeřnictví. Veřejnosti slouží bezplatný internet umístěný v Místní knihovně Bušín.
Pro kulturní vyžití občanů slouží kulturní dům, který je ve správě obce, využívaný k pořádání společenských i soukromých akcí a pěkný přírodní areál „ na Kořínku „ s možností kulturního a sportovního využití. Za kulturním zařízením slouží nejmenším dětem dětské hřiště, u kterého je zabudován stůl pro stolní tenis.
Ke zpříjemnění života občanů se v obci pořádají různé kulturní akce: divadelní představení, vánoční koncert, plesy, dětský maškarní karneval, posezení s důchodci s hudbou, výstava obrazů, v letním období výstava drobného zvířectva, tradiční hasičská soutěž Memoriál J. Hufa, táboráky, apod.
Obec je sídlem s dlouhou historií, zmínka o ní je z r. 1490. Název obce ( německy Buschin), je odvozen od osobního jména, pravděpodobně od Buš, Búše či Buše. Pečetním znamením je kolmo postavená radlice, která je po stranách provázena sedmi hvězdičkami. Obec leží převážně v nadmořské výšce kolem 350 m, v protáhlém údolí kolem Bušínského potoka, údolí tvoří předěl mezi Hanušovickou vrchovinou a Zábřežskou vrchovinou. Nejvyšší kopce v okolí mají výšku kolem 600 m. Část obce, osada Hartíkov, je malebně rozložena na kopci cca 2 km od Bušína v nadmořské výšce asi 500 m. Tato osada je v současnosti převážně rekreačního charakteru. Bušín má 425 obyvatel. Katastr obce tvoří převážně zemědělsky obdělávaná půda a lesy. Bušínem prochází silnice č. I/11 Hradec Králové – Ostrava, zajišťující dobré dopravní spojení do všech míst v okolí, s častým autobusovým spojením na města v blízkosti. Hartíkov je spojen s obcí samostatnou silnicí v osadě končící.
- Výměnek bývalé rychty čp. 58 - zděná lidová architektura ze začátku 19. století
- Sousoší Kalvárie před čp. 52 (u školy) - zlidovělá kamenická práce z 1. třetiny 19. století
- Sousoší Nejsvětější Trojice před čp. 58 (bývalou rychtou) - kamenická práce s lidovými prvky z roku 1824
