Bulhary

Nejstarším kosterním pozůstatkem nalezeným v obci byl nález části žeberního oblouku mořské krávy (sirény), který se našel v hloubce 15-ti metrů při kopání studny u domu č. 226 a pochází z období třetihor (65-2 miliony let před letopočtem).

První známky lidské činnosti byly nalezeny v trati Syslí kopec, kde i v dnešní době se ojediněle nacházejí kamenné úštěpy lovců mamutů (28-24.000 tisíc let před letopočtem). Tyto typické lovce sběrače starší doby kamenné vystřídali lidé mladší doby kamenné s kulturou lineární, (první zemědělci)jejichž keramika byla nalezena při stavbě domu v Zahradní ulici spolu s keramikou vypíchané kultury. V oblasti za Norkárnou byl Archeologickým ústavem ČSAV Brno prozkoumán rondel kultury Moravská malovaná kultura. Jednalo se o kultovní místo tehdejších obyvatel kruhového půdorysu o průměru 80 metrů. Osídlení obce dále již pokračovalo všemi známými kulturami doby měděné, bronzové a železné, typickými pro tuto oblast jižní Moravy. Fragmenty keramiky a drobných bronzových výrobků a slitků se nacházejí zejména po podzimních orbách na okolních polích.

První písemná zmínka o obci je z roku 1244 a je spojována s mlýnem na řece Dyji, jehož splav vzdouval hladinu řeky, která následně zaplavovala louky na přítluckém katastru tehdy patřící velehradskému klášteru. Král Václav I nařídil aby splav nebyl již obnovován a aby byla vyplacena náhrada tehdejšímu majiteli obce, kterým byl Siegfrid Sirotek, ve výši dvaceti hřiven.

V Lichtenštejnskem urbáři z roku 1414 se zmiňuje o děkanu bulharském,tak že není zcela vyloučeno, že už tehdy měla ves jako jiné v okolí svůj kostel, ten snad zanikl při vypálení obce husity v roce 1426. První zaručená zmínka o kostele v obci je z roku 1582, kdy olomoucký biskup StanislavPavlovský vysvětil kostel spolu s hřbitovem, kostel menších rozměrů se však oproti hřbitovu do dnešní doby nezachoval. Současný kostel svatého Jiljí byl dokončen roku 1772.

Při výstavbě plynovodu v obci byla odkryta odpadní jáma se spoustou středověkých keramických kachlů a jejich zlomků, které se tady vyráběly pro obchod s okolím. Motivem na kamnových kachlích byli většinou podoby svatých nebo patrona země české Svatého Václava. Kvalitu zdejší cihlářské hlíny dokazuje existence tří cihelen v katastru obce, které však bohužel zanikly v poválečných dobách.

Název obce prošel mnoha přeměnami od názvů Bulgarn, Puligarn, Pulkař, Pulgram, Pulgáry a od roku 1949 Bulhary.

• Původně pozdně gotický kostel sv. Jiljí z roku 1582 byl barokně upraven v roce 1769 podle plánů K. J. Hromádky. Barokní interiér s obrazem M. Kremserschmidta.
• Pozdně barokní vstupní brána hřbitova z konce 18. století a ze stejné doby zachovaná márnice ve tvaru vinařského sklepa.
• Milovický les - v okolí obce se rozkládá rozsáhlý lesní komplex s největší plochou teplomilných šípákových doubrav na Moravě se dvěma oborami (obora Klentnice - 400 ha, obora Bulhary - 1100 ha) pro chov trofejní jelení, daňčí a mufloní zvěře.
• v blízkosti obce se nachází kontroverzní vodní dílo Nové Mlýny
• asi 1 km jihovýchodně od obce se v lese na ostrožně obtékané rameny Dyje nachází Nejdecké hradiště - staroslovanské hradiště z 8.–10. století. V šíji jsou zachovány trojité valy.