Bukovina

Obec Bukovina má svůj původ od dvorka nyní popisné číslo 21 a 22, který nějakým pánem jména neznámého založen byl a že les bukový byl nazvaljméno jeho " Bukovina". Kdy se tak stalo nedá se s určitostí zjistiti , avšak podle některých zpráv a nálezů vidno, že tento prastarý byti musí, neboť při kopání hlíny na zavážení potoka na návsi nalezena byla kamenná sekyra s kladívkem.

Další zprávy dočítáme ze staré latinsky psané původní listiny, která se chová ve farním archívu křtinském.Listina zní v českém překladě takto : Pan Hartmann z Holštýna pozdravení!V známost chceme uvésti, že při zdravém rozumu a při zdravém těle, svůj dvůrBukovina zvaný,sestrám a klášteru Zábrdovskému po naší smrti svobodně k užívání ponecháváme.Dáno Léta Páně 1268.Tatáž listina komisí potvrzena datována je roku 1283. Další zprávy dočítáme se ; Švédové když roku 1645 obléhali Brno i zdejší okolí vyplenili přičemž následkem zrady sedláka Vokouna rodáka z Olomoučan Nový hrad u Adamova vyplenili,pak zapálili ,kde důležité listiny okolí zdejšího v niveč přišly.Po válce 30-leté zůstalo 19 domů obydlených ostatní pusté. Katastr zdejší byl nestejný,první trať ,kterou předci naši vymýtili na půdu ornou byly "Padělky",když ta vyssáta byla, přikročeno ku mýtění další trati dnešní "Kopaniny" a že hnojení chlévskou mrvou nebylo známo vymýtěn byl vždy po čase kus lesa což trvalo několik století.Válkami a nemocí i zde dosti trpěli tak například roku 1558 ,1571,1577,1584 byl v okolí zdejším hrozný mor a to tak strašný, že lidé z domů vyšedše na ulici mřeli.Kolik zde zemřelo není známo jen nějaké záznamy svědčí že v samém tehdy Brně zemřelo na tuto nemoc 1100 lidí.Že i zde nemoc řádila vidno z výpisu lanského rejstřiku panství Zábrdovského pro obec Bukovinu pořízeného na základě přiznávacího listu z roku 1656, potvrzeného komisí roku 1673.

Nejstarší obecní pečeť je z roku 1668 s nápisem "Wubec Welká Bukovina". Ve znaku bylo rádlo a kosa a začáteční písmena Zábrdovického kláštera -K.Z.

Jak se stalo, že obec která obklopena krásnými lesy, nemá lesní pozemky téměř žádné, je v kronice podrobně popsáno podle ústního podání pamětníků . Tato skutečnost souvisí se zavedením Josefínského katastru.

Jelikož tehdejší dobou vrchnosti žádné, nebo jen malé daně platili, nařídil císař Josef II. by pozemky dle plošné míry vyměřeny byly a také plat spravedlivě upraven byl. I stalo se, že založen byl Josefínský katastr, podle té výměry měla se platit a odvádět daň třídící se na půdu ornou , pastviny , lesy a na veřejný majetek. K lesům na nátlak vrchnosti se z poddaných nikdo nechtěl znáti majíce obavu, že budou z nich hrozné daně, že jich to přivede z chalup... netušíce , že v císařském nařízení stálo : Kdo bude po dvacet roků nepřetržitě daně platiti z lesů , bude to jemu gruntoknihovně zajištěno . Kdo vysází kus pozemku ku kterému se nikdo nehlásí ovocnými stromy dostane dobrou odměnu na penězích též tak i stromy lesními a bude mu to gruntoknihovně zajištěno.

Tím se stalo , že lesy pozbyly , které byly dosti rozsáhlé. (Dle ústního podání pana Fr.Křenka -č.p.71, pana Fr.Opletala z č.p.4, pana Fr. Malíka z č.p.30, pana Fr. Zouhara z č.p. 29 a pana Josefa Hály z č.p.34) . Od Žlíbka na Dřínové po Viligrunt kde obrázek je , odtud nahoru nad Rybníčky viz aleji Rychtářův žlíbek, Bučinu k Dubu zpět podél hranic Rájeckých k veřejné cestě přes Proklest k horským dědinám, za cestou patřil k Dvorci všechen les "Blatiny, Hluboký žleb, Příčky až k Bukovince na Brodek". I volání k panu Krajskému : Rychtář , Pulmistr , dva starší a dva mladší sousedé, které upozorňoval že vrchnost jim zebrat chce, by je nezapírali , avšak oni ze strachu vše popřeli. Dal jim tedy hodinu na rozmyšlenou, po uplynutí lhůty opět se jich dotazoval, avšak po záporné odpovědi hodivše knihu na stůl pravil : "Měli jste , ale více míti nebudete." Katastr ten pakpřidělen byl Křtinské vrchnosti.