Pramení zde uhličitá minerální voda, stáčená pod obchodním názvem Praga. Od roku 2011 ukončen provoz spol. Praga.
Zemědělská obec na Lounsku, kdysi stávala na břehu bahnitého jezera, vysušeného v letech 1807-1808. Pozdně gotický kostel sv. Martina pevnostního typu z r. 1501, vybavení je barokní. První písemná zmínka o obci je z roku 1436.
Stanice prostírá se na kilometru 105 až 106 dráhy Pražsko – Moldavské, ve výši 230,8 metrů nad mořem, patří k 0,7 km vzdálené, národnostně smíšené (Němců 60 %) obci Břvanům, okres Postoloprty, okresní politická správa Žatec. Na místě nynější stanice stávala až do roku 1914 zastávka téhož jména o jedné hlavní a jedné vedlejší koleji, sloužící k nakládání řepy v kampani. Roku 1914 byla přístavbou dvou kolejí a postavením nové přijímací budovy a skladiště přeměněna na stanici. Dne 29. října 1914 byla nová stanice otevřena pro křižování vlaků a dne 2. ledna 1915 pro veškerou přepravu. Dne 23. března 1915 uvedeno v činnost elektrické zabezpečovací zařízení. Dne 28. října 1918 došla z Prahy stále přerušovaná a následkem toho zkomolená česká telegrafická depeše, kterou nebylo možné přečíst. Téhož dne odpoledne došla do sousední stanice Lenešic následující telefonická zpráva: „Dnes právě před sochou sv. Václava byla prohlášena Československá republika za samostatnou. Já jako zástupce ministerstva železnic nařizuji, aby se odznaky sňaly. Řeč úřední je česká. Zahradník, m. p.“ Tehdejší správce stanice Břvany (staniční mistr Jan Ulm) neučinil místních dispozic žádných. Železniční personál české národnosti byl velice nadšen a vyvěsil ze svých bytů státní odznaky a prapory. Správce stanice zakázal mluvit česky, řka, že shora uvedenou depeši neuznává a že žádného Zahradníka nezná. Němci (jak personál železniční, tak i obyvatelstvo) byli velice překvapeni, nechtěli tomu věřit, ale chovali se zcela pasivně, čekajíce, že se to, jak říkali, obrátí. Slib Československé republice složili zaměstnanci stanice dle zde se nacházejících formulářů 4. prosince 1918. Četnické neb vojenské pomoci při obsazení stanice zapotřebí nebylo. Služební místo žádné škody neutrpělo. Správce stanice byl později přemístěn k staničnímu úřadu Zámrsk. Porucha v dopravě nenastala. Celkový průběh převratu byl zde hladký, písemných neb jiných památek na tuto událost zde není. S platností od 1. ledna 1924 změněn český název stanice Brzvany na Břvany, německý název Weberschan zůstal bez změny.
- Kostel svatého Martina z roku 1501
- Socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
- Socha svatého Rocha z roku 1932 od H. Kwapila na soklu datovaném 1811
- Zemědělská usedlost č.p. 22
- Zemědělská usedlost č.p. 34
- Brána u č.p. 4