Březnice (okres Zlín)

760 01, Březnice, Tel.: +420 577 991 165, ou@breznice-zlin.cz
Březnice/Společnost - Březnice




V roce 2003 byla obnovena činnost Sportovního klubu Březnice, který nyní hraje I. B třídu KFS Zlín. V současnosti v klubu působí družstvo mužů, žen, dorostu i žáků. Mimo fotbalovou činnost SK Březnice pořádá Červencovou noc, Srdíčkovou zábavu, košt guláše, košt slivovice, košt klobás, turnaj v šipkách.

V obci působí místní skupina Českého červeného kříže - k jejich aktivitám patří zejména organizace zájezdů a osvětová činnost.
T.J. Sokol Březnice se zaměřuje na tělovýchovu a pořádání kulturních akcí, jako jsou např. Pivní slavnosti, hodová, pouťová a štěpánksá zábava, maškarní ples, turnaj v nohejbale, turistické vycházky atd.. V rámci TJ Sokol působí oddíl TAEKWONDA.
Sbor dobrovolnách hasičů v posledních letech stagnuje a na soutěže dospělých vyráží pouze sporadicky.
Divadelní spolek A.I.D.S. (Amatérská Improvizační divadelní společnost) působí v Březnici již více než 6 let. Za tuto dobu nacvičil několik vlastních i cizích her a svá představení odehrál kromě Březnice i v širokém okolí Zlína.
Druhé ochotnické divadlo KOČ (Klub Ochotných Čertů) secvičuje každý rok pohádku na MIkulášskou nadílku, kterou na začátku prosince pravidelně organizuje.
Každé druhé pondělí se schází na faře Klub maminek. Zde se pořádají přednášky, tvořivá dopoledne nebo i výlety pro maminky s dětmi.
Myslivecké sdružení Křiby Bohuslavice-Březnice má jako svou hlavní náplň myslivost. Mimo to však pořádají i Hubertskou mši a Hubertskou zábavu, výstavu mysliveckých trofejí a táborák pro děti ZŠ.
Sdružení rodičů a přátel školy pořádají Den dětí, Pálení čarodějnic, Kloboukový bál, Lampionový průvod, Tvořivý den s rodiči v MŠ, Drakiádu ...

Nejstarší dochovaná zmínka o obci se nachází v Zemských deskách práva olomouckého z roku 1397. Zápis uvádí, že moravský markrabě Jošt Lucemburský prodal městečko a tvrz Zlín a s dalšími vesnicemi, mimi jiné i s Březnicí, Zdeňkovi ze Štemberka. Další osudy jsou shodné s historií zlínského panství. Za název osady byl převzat název potoka Březnice (voda takoucí březovým porostem).

Roku 1670 žilo v Březnici 26 usedlých. V plovině 18. století platila obec majiteli panství 123 zlatých a 10 krejcarů ročního platu, 15 zlatých a 40 krejcarů z pasek.
Podle Tereziánského katastru měla obec na počátku druhé poloviny 18. století 44 chalup. Rolníci obhospodařovali 726 měřic orné půdy, zbytek tvořily zahrady a pastviny. Týdenní robota na panských polích byla následujcí: 9 sedláků se dvěma koňmi muselo na robotu 3 dny v týdnu, 3 čtvrtlátníci se dvěma voly, 1 den a 1 pěší. 3 chalupníci byli povinni robotovat 2 dny s jedním pěším.

Matrika byla vedena od roku 1779 v obci, od roku 1964 ve Zlíně.
Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. Vceňovací operáty z roku 1844 uvádějí, že ze 180 rodin se 177 zabývá zamědělskou výrobou.
Chudí obyvatelé chodili za prací do okolních panských dvorů, ale i do Brna, Bratislavy. Později pracovali ve sladovnách, pivovarech a cukrovarech po celé Moravě a také ve Vídni. V obci byl mlýn, z řemesel jsou zaznamenáni tkalci. V 19. století známečník, obuvníci, zedník, kovář, kožešník, punčochář a krejčí.
Obyvatelé Březnice se zúčastnili Valašských povstání v letech 1620 - 1644. Jeden z nich - Adamec - byl po potlačení vzpoury odsouzen k trestu oběšením.
Centrem odboje se stala obec i během II. světové války. Do aktivního odporu proti fašistům se mimo členů odbojové skupiny zapojila i celá řada obyvatel vesnice.
Celkem se do odboje zapojilo 59 obyvatel obce, z nichž 38 bylo vězněno v nacistických věznicích a koncentracích a 19 bylo popraveno nebo umučeno. V roce 1955 byl na Kříbech vybudován památník odboje, který připomíná tragédii březnických občanů

  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Pomník padlých na Kříbech
  • Pomník padlých



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz