Obec je součástí spádového okruhu obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Stavební úřad, úřad práce, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení a katastrální úřad se nachází ve Žďáře nad Sázavou, který je vzdálen 9 km. Nejbližší nemocniční zařízení je v Novém Městě na Moravě. Ze základní občanské vybavenosti se MŠ, ZŠ, základní lékařská péče a matrika nacházejí v blízkém Novém Veselí, které je vzdáleno 3 km ve směru na Žďár nad Sázavou. V Novém Veselí se také nachází farnost, kostel a hřbitov. Na silniční síť je obec napojena na silnici II třídy č. 388 ve směru na obec Bohdalov a krajské město Jihlavu a silnici III třídy č. 35311 ve směru na obec Nové Veselí. Autobusové spojení obce s městem Žďár nad Sázavou je v současné době dobré. Zásobování energiemi je zabezpečeno el. vedením VN 22 kVa a STL plynovodní přípojkou z regulační stanice zemního plynu VTL/STL v Novém Veselí.
Dle členění klimatických regionů se nachází území obce v klimatickém regionu 7, který je charakterizován jako mírně teplý, vlhký a průměrnou roční teplotou 6-7 stupňů celsia a ročním úhrnem srážek 650-750 mm. Využívání krajiny významně ovlivňuje též její reliéf. V řešeném území z hlediska morfometrického nalezneme rozdíl mezi nejvyšším místem katastru vrch na Na bouchačkách severně od sídla ( 567 m n.m. ) a nejnižším místem katastru v nivě řeky Oslavy ( 538 m.n.m.) Území obce leží v provincii Česká Vysočina, podsoustavě Českomoravská vrchovina. Území obce náleží svou západní částí do Přírodního parku Bohdalovsko, okrajově sem zasahuje CHKO Žďárské vrchy. Zemědělská půda tvoří 46,8% rozlohy katastru, podíl pozemků pro funkci lesa je přibližně 43,7%, zaujímají zejména západní část území a jsou tvořeny smrkovou monokulturou s místy vmíšenými listnatými dřevinami, zejména s buky. Celková rozloha katastrálního území celé obce je 615,434 ha.
V katastrálním území se nachází evidovaná lokalita Rendlíček a Zumborek jako reprezentativní rybniční ekosystém se zachovalými břehovými porosty a pobřežními loukami výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, např. bazanovec kytkokvětý a všivec mokřadní, v kategorii silně ohrožených druhů. Dále se zde vyskytují ohrožené druhy jako rak říční a zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka živorodá, čolek obecný, čolek horský, ropucha zelená, skokan zelený a příležitostně se zde objevuje i vydra říční. Tato lokalita je navrhována k vyhlášení za zvláště chráněné území jako přírodní památka.
Pod rybníkem Rendlíček, který je od obce vzdálen cca. 1,5 km byl mlýn s pilou. Dnes slouží k rekreačním účelům. Rybník Rendlíček a jeho okolí je velmi atraktivní oblast, ve které bylo postaveno velké množství rekreačních chat, zejména pro individuální rekreaci, nachází se zde však i nově zrekonstruované rekreační středisko pro veřejnost.
V obci se nachází dva pamětní pomníky k obětem obou světových válek. Oba tyto pomníky byly v roce 2005 rekonstruovány.
V roce 2002 byla provedena rekonstrukce budovy prodejny, která byla následně přestavěna a v současné době se v této budově nachází prodejna, obecní úřad a hospoda. Rekonstrukce přišla celkově na 3,5 mil. Kč. V roce 2002 byla také dokončena plynofikace celé obce a v měsíci únoru 2005 obec tuto plynofikaci i uzavřela s fondem životního prostředí, kdy bylo rozhodnuto, že obec nebude muset vracet poskytnuté finanční prostředky ze státního rozpočtu.
V obci jsou umístěna dvě dětská hřiště pro nejmenší, dále víceúčelová plocha s asfaltovým povrchem a dále plocha s travnatým povrchem. V plánu je vybudování nového travnatého fotbalového hřiště.
Nedaleko od obce se nachází rozvodí úmoří Severního moře a Černého moře., k němuž patří řeky protékající okolím. Na severu je to řeka Oslava, název v překladu znamená řeka s kameny vhodnými k broušení. Na jihu je to Bohdalovský potok protékající rybníkem Rendlíček, který má rozlohu 35 ha.
Obec, společně s obcemi Budeč, Kotlasy, Matějov, Újezd a Nové Veselí patří k římskokatolické farnosti Nové Veselí, která spadá pod děkanství žďárské v brněnském biskupství. Farnost je jednou z 453 farností v biskupství, které bylo založeno 5. prosince 1777.
Na území obce se nachází kulturní památka boží muka při silnici do obce Kotlasy, která je ÚSKP ČR vedena pod rejstříkovým číslem 3963. Jedná se o boží muka nezvyklého tvaru z roku 1866. V plochém reliéfu krajiny se jedná o významný orientační bod. Kulturní památka nemá vyhlášené ochranné pásmo. V dominantní poloze na návsi je umístěna budova již bývalé školy, ve které se v minulosti vyučovalo od první do páté třídy a chodily sem děti z obce Březí nad Oslavou a z obce Kotlasy. V současné době je však tento objekt školy v žalostném technickém stavu. Budova byla postavena na konci 19. století a otevřena byla v roce 1878. Obec vlastní dvě obecní kroniky, které byly psány od roku 1907 do roku 1948 a druhá obecní kronika byla založena od roku 1972 do roku 1977. V současné době byla od začátku roku 2005 rozepsána v pořadí třetí obecní kronika. Dále obec vlastní také pět kronik školních, které byly psány od roku 1878 až do roku 1980, kdy od 1.7.1980 byla škola v obci zrušena. Dále obec též vlastní i kroniky pionýrské. Všechny tyto cenné kroniky jsou uloženy ve státním archívu ve Žďáře nad Sázavou. Velmi dobře je udržována budova kapličky z 18. století, která je umístěna v místním parku v dolní části návsi.
Uvádí se, že první písemná zmínka o obci pochází z roku 1447. V roce 1672 již existovala škola v Novém Veselí, která měla, společně se žďárskou, velký školní obvod. Patřily k němu obce Březí, Budeč, Kotlasy, Mětějov, Újezd a Vatín. V tomto roce byla budova v dezolátním stavu, jednalo se o dřevěnou chatrč na spadnutí. Navštěvovalo ji pouhých 6-7 dětí.
V roce 1709 opat žďárského kláštera Vejmluva odkoupil panství Nové Veselí i s příslušenstvím, mezi kterým byla i vesnice Březí. Klášter za koupi zaplatil 55.000 zlatých.
V roce 1896 světili místní hasiči novou stříkačku od firmy R. Smekal za 800 zlatých. V témže roce byla velmi špatná úroda, uváděla se jako nejhorší za posledních 121 let, tedy od roku 1771.
V květnu 1897 byla zahájena stavba nové silnice 2. třídy z Nového Veselí. Úsek přes Březí ke Kotlasům ke křížku byl dokončen 1. listopadu, v příštím roce stavba pokračovala k Ostrovu.
27. ledna 1916 ve čtvrtek dopoledne přeletěla nad vesnicí vzducholoď zepelín směrem na jih. Obrovské těleso doutníkového tvaru přeletělo s velkým rachotem a mnoho lidí polekalo.Let nad obcí trval asi 10 minut.
V únoru 1921 bylo provedeno sčítání obyvatel, v obci žilo 324 obyvatel. Všichni byli národnosti české, s výjimkou jednoho reformovaného evangelíka se hlásili k římsko-katolickému náboženství.
V roce 1923 byla postavena hasičská zbrojnice na horním konci obce v místech, kde stál kamenný kříž, který byl posunut o něco výše. Budova byla dostavěna 22. července, kdy proběhla oslava 30 let trvání hasičského sboru.
V roce 1924 zřídil František Zitta čp. 21 kovářskou dílnu a bednář Josef Zedníček postavil novou dílnu na výrobu sudů.
V roce 1942 byla zbourána stará kaple pro zchátralost, zvonek byl přemístěn do nové kaple. Odstraněním staré budovy vznikl prostor pro zvětšení školní zahrady.
Od roku 1961 se obec nazývá Březí nad Oslavou, do té doby nesla název Březí. V roce 1962 byl dán do užívání nový kulturní dům. V roce 1964 proběhly přípravné práce na stavbu vodovodu a kanalizace. Vodovod byl připojen o rok později, v roce 1965. V témže roce dostala silnice z Bohdalova do Ostrova nad Oslavou asfaltový povrch. V roce 1970 byla zahájena stavba prodejny Jednota.
V roce 2005 začala obec opětovně psát svoji kroniku obce, kronikářem obce byl jmenován 4.3.2005 PaedDr. Milan Pohl. Zahájení zápisů do obecní kroniky probíhalo již od 1.1.2005.
- Boží muka u silnice do Kotlas
- pomníky k obětem obou světových válek
