Obcí protéká Bijavický potok, který pramení v severní části katastru na hranicích s Českou Jablonnou. V lesnaté lokalitě Mastník se nacházejí dva rybníky. Při regulaci potoka byly odstraněny přirozené meandry a tůňky s olšemi, vrbami a jívami. Necitlivým zásahem do krajiny došlo k vyhynutí zdejší fauny - raka říčního, pstruha potočního, mníka a dalších druhů.
V okolí obce převládá zemědělská činnost. V roce 1993 došlo ke transformaci JZD Vysočina na spol. Agronom s. r. o. Část pozemků obhospodařuje pět soukromě hospodařících rolníků, z nichž jeden se snaží hospodařit ekologicky. V suterénních prostorách budovy kulturního domu sídlí firma Brassica PAP s.r.o., založená s účastí obce v roce 1998 a zabývající se převážně výrobou toaletního papíru; podíl z hospodaření je vítaným příspěvkem do rozpočtu obce. Další prostory využívá firma IMA - prodej nábytkových hran a materiálu pro truhláře. V místě rovněž podnikají tři truhláři.
Autobusový spoj jezdí do Přibyslavi a do Polné. Turistická ubytovna, čp. 68, má kapacitu 45 lůžek.
Brzkov je ve 13. století připomínán jako majetek řádu německých rytířů, ke kterému patřila i zaniklá vesnice Jeneč, ležící 4 km za Brzkovým (Jeneč zanikla v 15. století; existenci vesnice však potvrdily archeologické nálezy v letech 1998 a 1999). Další nejstarší spolehlivá písemná zmínka je z roku 1319. Od roku 1434 je ves zmiňována již jako součást polenského panství.
Rybník Mastník, vybudovaný v roce 1482, drželi po staletí majitelé polensko-přibyslavského panství. V letech 1947-1948 byl důkladně opraven, od poloviny 19. století spadá do katastru obce (v letech 1892-1948 byl po protržení hráze bez vody).
V roce 1952 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1974 došlo ke sloučení s JZD Hrbov a vzniklo JZD Skalka se sídlem v Brzkově. Po dalším sloučení s JZD Vysočina v roce 1986 vzniklo JZD Vysočina se sídlem v Polné.
Nejstarší záznam o jednotřídní škole v místní školní kronice je datován rokem 1833. Do té doby se dle záznamů vyučovalo po domech. Školní budova, postavená v roce 1895, byla později několikrát přestavěna..
Nejzápadnější výběžek polenska vyplňuje hornověžnická odnož Masníku. Od zadních lesů níží se pole na stráni Felegringl, Na Grajdlovu žlabu, u Štohanzlova kříže. Vše skloněno již k Horní Věžnici.
Od Věžnice k Brzkovu ozývají se opět příměsky německých jmen mezi českými a oboje ukazují na hornickou dobu zdejší končiny. (Šindelná pec, Milíř, Široká studeň, Grombizna (Grabviessen), Lorejf (leer auf).
Brzkov příslušel od dob strážného hradiště k panství Polné. R. 1502 přistoupili brzkovští a jiní před pana Bočka z Kunštátu a žádali, aby jedenkaždý poddaný mohl, jak by chtěl, s jměním kšaftovati. To jim bylo za 4 kopy 52 groše povoleno. Právem patřili Brzkovští před městský soud polenský. Mezi rozsudky shledáváme r. 1569 jeden, kde Jakub Motl zranil syna Cinkova z Brzkova. Rychtářem byl Vávra Karšův. R. 1636 platili sedláci 5 k. 42 gr. 10 denarů a dávali 156 vajec půlletně. R. 1649 měli dle cedule dávat 39 k. 3 gr., sehnali však jen 28 kop 34 groše. Tenkrát naseli 2 korce pšenice, 51 korec žita. Děkanu nedávali brzkovští desátku, jen 6 kop gr. k Vánocům. Kdysi bývalo 16 sedláků a 2 chalupníci. Sklidili 6 mandel pšenice, 222 m. žita, 58 m. ječmene a 125 m. ovsa.
Škola brzkovská byla zprvu pokoutní. Učil vysloužilec Peřina v čísle 15. Potom vyučoval krejčí Fabian Rychtecký v č. 12. Ten vzdělav se trochu na Šlapánovské škole, učil při krejčování v č. 18 u Chaloupků. Později bylo nařízeno, aby se učitelé nezkoušení netrpěli. Šel tedy Rychtecký do Čáslavi, kde předepsanou zkoušku složil. R. 1833 postavila obec školu s věžičkou a na té učil a zvoníkoval bývalý krejčí až do r. 1854. Po jeho smrti přihlásil se za učitele Jan Sobotka z Dobroutova a ten vyučovav po celých 40 let zemřel po létech jako starý penzista a majitel statku. R. 1894 ustanoven byl na škole Jan Mokrý ze Stříteže, učil 11 roků. Za něho postavila obec za 19000 K novou školu r. 1905. V té učil 4 roky Jan Kořenář z Kaliště a od r. 1909 spravuje školu Oldř. Konrad z Lipnice.
Dnešní Brzkov rozložen je v podkově na příkrých stráních. Vsí vede silnice z Polné do Přibyslavi (do obou 4 km). Čísel je 49, obyvatel 348. Stavení jsou rázovitá, mnohá i roubená. Vejsadní rychta mívala věžku. Na štítě u Musilů sou štukové přízdoby.
- Kamenný kříž s obrazem – v barokním stylu se nachází na okraji obce, pochází z roku 1857. Údajně jsou pod ním pochováni tři francouzští vojáci z napoleonských válek.
- Kamenný kříž – pochází z roku 1875, leží u silnice do Polné asi 800 m od obce
- Smírčí kámen – stojí v polovině cesty mezi Brzkovem a Polnou v lokalitě zvané „U Zmrzlíka“, jsou na něm vytesány tři kříže. Podle pověsti jej zde místní umístili na památku matky se dvěma dětmi, která zde ve vánici umrzla. Pochází z první poloviny 19. století.
- Kamenný most – klene se na silnici k Polné, klenutí pravděpodobně vzniklo již v druhé polovině 17. století
- tzv. „pinky“ – vyvýšená místa s porosty v krajině, rozkládají se v okolí vsi, jsou to zbytky zavalených šachet, ve kterých se těžila železná ruda ještě během druhé poloviny 19. století
- Lochy – sklepy určené pro ukládání brambor, krmné řepy a zeleniny
