Brumovice (okres Opava)

Hlavní, 747 71, Brumovice, Tel.: +420 595 532 086, ou.brumovice@volny.cz
Brumovice/Společnost - Brumovice




Brumovice (okres Opava)

brumovice-okres-opava-2.jpg
Obec Brumovice leží v okrese Opava. Má necelých 1500 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2598 ha. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město Krnov, 16 km jihovýchodně statutární město Opava, 19 km západně město Bruntál a 23 km jihovýchodně město Kravaře. V obci se nachází silniční hraniční přechod Skrochovice - Boboluszki do polské vsi Boboluszki. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Brumovice (okres Opava)

Hlavní, 747 71, Brumovice

Telefon: +420 595 532 086
E-mail: ou.brumovice@volny.cz
Web: http://www.brumovice-op.cz


Oblast patří historicky již po staletí do opavského Slezska. Stálý počet občanů této středně velké vesnice je necelých 1500 obyvatel. Brumovice se dále dělí na šest části, konkrétně to jsou: Brumovice, Kolná, Pocheň, Pustý Mlýn, Skrochovice a Úblo. Obec je vzdálená přibližně 4 km od polských hranic.

  Slezsko, kde se nachází obec Brumovice, bylo již v dávnověku zemí mimořádné důležitosti. Toto území ležící mezi Jaderským, Středozemním i Baltským mořem spojovalo východ Evropy se severem a jižním středomořím.
     První osídlení se datuje kolem roku 20000 let před našim letopočtem, kdy došlo k osídlení kočovnými kmeny živícími se převážně lovem. V mladší době bronzové asi 2000 let před Kristem se usadily na území první slovanské kmeny. Tehdejší obyvatelé se již živili převážně zemědělstvím.  Na prahu dějin, v posledních stoletích před Kristem pronikli na území Slezska Keltové, kteří se postupně smísili s původním obyvatelstvem. Po tomto období se stala střední Evpora kořistí Narkomanů a Kvadů. Ti ovládali toto území zhruba do 5 století našeho letopočtu, kdy pronikli i na naše území Hunové.
     První dochované historické zprávy o trvalém osídlení území Slovany pocházejí z počátku
6 – 7 století. V té době bylo území obce a okolní kraj osídlen slovanským kmenem Holasiců.
Severní hranice osídlení tvořila čára Prudnik – Hlubčice – Ratiboř, východní řeka Odra až k Bohumínu. Písemná zpráva o těchto událostech je zachována z druhé poloviny 9. století, z doby říše Velkomoravské, kde je dokladováno že toto území ovládal slovanský kmen Holasiců. Jejich vliv zasahoval na jih až po Jeseníky, na sever k Hlubčicím a Ratiboři, na východ až po Těšínsko. Politicky tento kraj dnes nazývaný Slezskem náležel k říší Velkomoravské. Stará země Holasická se stala v polovině 13. století jádrem knížectví Opavského. Koncem 14 století spadal statek Vartnovský ( nynější Pocheň) pod vládu knížectví Krnovského. Statky knížectví Opavského a Krnovského se navzájem prolínaly.
       V roce 1377 patřily spolu s Loděnicemi, Úblem, Benešovem a Zátorem k tvrzi Vartnovu. Majitelem v té době byl Štěpán z Vartnova, jehož statky po rozdělení knížectví Opavského v roce 1377 připadly ke knížectví Krnovskému. Od roku 1407 byla majitelkou panství paní Oska z Vartnova. V roce 1447 prodal Štěpán z Vartnova a Cimburku panství i tvrz Berkovi z Nasile u Bránic.
      Těžké časy pro Brumovice nastaly v roce 1474, kdy uherský král Matyaš Corvín bojoval proti českému králi Vladislavu II. mezi jehož přívržence patřil Bernhart Berka z Nasile. Matyáš po dobytí a zapálení Krnova zajal krnovského knížete Jana IV. a koncem srpna 1474 jeho vojska dobyla Vartnov, který zapálila a rozbořila. Ten již nebyl nikdy opraven a jeho zříceniny se dochovaly dodnes. Celé panství poté přešlo ke krnovské komoře.
     V roce 1523 přechází knížectví Krnovské po domácích knížatech a pánech ze Šelenburku na větev Hohenzollernů, čímž se poměry na krnovsku začaly měnit. Začalo vzrůstat panství krnovské komory. Hohencollernové , zvláště za panování knížete Jiřího Fridricha(1543-1603)
se snažili o germanizaci obyvatel, omezovali práva šlechty a českých obyvatel. Ta byla  dovršena po třicetileté válce, kdy došlo nejen k zpustošení země, ale byl také konfiskován majetek české šlechty pro účast ve válce proti Habsburkům. Do bitvy na Bílé Hoře převládalo
v obci náboženství protestantské, ale během třicetileté války a po ní došlo k silné rekatolizaci obyvatelstva, jehož počet poklesl válečnými krutostmi.
 Návrh zemského zřízení z roku 1673 stanovil němčinu za soudní jazyk a císař Leopold I. to roku 1675 uzákonil. Úřední germanizace území byla doplněna i změnou poměrů hospodářských a sociálních. Hohenzollernové přiváděli na krnovsko za svých statků ve Francích německé obyvatelstvo a doplňovali tak usedlosti opuštěné a zpustošené v době třicetileté války.  Ještě koncem 17. století lze říci, že Brumovice byly obcí smíšenou a moravská řeč byla hodně používána.
    Za vlády Lichensteinů  v 18 století dochází ke stupňování poněmčování obce Brumovice a Úbla. Tento proces byl způsoben pokračující kolonizací, zavádění němčiny na úřady, do škol a kostelů. V tomto období byl k obci připojen čistě německý Lichnov a skoro poněmčená Sosnová. V průběhu 18 století postihlo obec několik ničivých požárů.
Koncem 19.století byl v obci zahájen provoz pošty a vlastního telegrafu.  Počátkem 20 století byly Brumovice téměř úplně poněmčeny. Při sčítání lidu v roce 1921 se z 1375 obyvatel přihlásilo k české řeči pouze 9 obyvatel.      
    V roce 1939 byl v Brumovicích zřízen první koncentrační tábor v ČSR, který byl umístěn v bývalém cukrovaru. 

  • Ernst Trull (1861–1918) - sudetoněmecký básník a prozaik, narozen v Úblu
  • Libor Kozák (* 1989) - český fotbalista
  • Kostel Narození Panny Marie
  • Čtyři kaple a jedna malá kaplička

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz