Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1229 obyvatel. Jihozápadně od městyse se nachází přírodní rezervace Pístecký les.
Jak uvádí Ústav pro jazyk český, je název obce původu obecného. Na řece Ohři existoval od minulosti brod, který dal pojmenování původním obyvatelům. Ve staročeštině „lidé žijící u brodu“ – brodjané. Z toho vzniklo postupně brodzané až nakonec brozané - Brozany.
Leží na levém břehu Ohře,10 km jižně od Litoměřic.
Archeologické nálezy dokládají osídlení této lokality již od doby kamenné. První písemná zmínka o Brozanech je z roku 1216, avšak původní románské zdivo lodi brozanského kostela svědčí o jejich starší historii. Brozany patřily mělnickým proboštům. Ti na počátku 15.století nechali pro své purkrabí postavit tvrz. Za husitských válek získali Brozany Pražané. Po nich se toto panství stalo majetkem českých králů. Čeští králové je pak zastavovali různým pánům.. V roce 1502 získává Brozany Jindřich z Vřesovec, jeho syn Jaroslav v letech 1516 – 1528 nechal postavit mlýn, prokopat dlouhý mlýnský náhon a jez na řece Ohři. Zikmund z Vřesovec, syn Jaroslava, po roce 1559 přestavěl tvrz na renesanční zámek, zdobený bohatými figurálními sgrafity. Rod Vřesovců držel Brozany plných 99 let. Mnozí z nich jsou pochováni v místním kostele, který má, díky tomuto rodu, krásnou výzdobu a oltáře vyvedené z pískovce. Ke zhlédnutí jsou zde i fresky z 15.století. Navíc byl kostel mnohokrát přestavován a dnes nese architektonické známky od stylu románského až po baroko.
V roce 1601 získává Brozany Jan Zajíc z Hazenburka. Od roku 1617 až do roku 1948 byly Brozany v majetku rodu Lobkoviců. V roce 1625 Polyxena Pernštejnská z Lobkovic povýšila Brozany na městys s právem pořádání čtyř výročních trhů v roce. Po vyplenění Brozan saskými vojsky v roce 1631 a zvláště po požáru v roce 1880 nebyl již poničený zámek rekonstruován a sloužil pouze pro potřeby vrchnostenských úředníků a později byl využíván jako nouzové bydlení. Nakonec byl využíván jako sklad a ve sklepení byl vybudován kryt pro okresní štáb CO. Koncem devadesátých let minulého století se přistoupilo k záchraně zámku. V roce 2004 byla dokončena generální oprava zámku. Na ostrohu nad vsí opět stojí pohledný zámek. Je zde otevřena a veřejnosti přístupná stálá expozice historie regionu. Prostory zámku slouží l jako reprezentační místnosti Obecního úřadu.
Po skončení druhé světové války, která zasáhla tvrdě i do života obce, se začalo s modernizací života obce. V padesátých letech byly vybudovány zděné kabiny na fotbalovém hřišti, k objektu Sokolovny bylo přistaveno jeviště. Okolí Brozan nad Ohří je velmi vhodné pro rekreaci. Proto na počátku šedesátých let roste v lužním lese na břehu řeky Ohře autokempink, který se rok co rok rozrůstá, postupně získává mezinárodní status a je hojně navštěvován zahraničními i domácími rekreanty. Pamatováno je i na výstavbu rodinných i bytových domů. Nezapomnělo se ani na modernizaci školních prostorů. V roce 1963 je otevřena nová přístavba školy se čtyřmi třídami a kabinety. Stará školní budova je změněna na dílny, po roce 2010 je modernizována na bytový dům se startovacími byty. Vyšší kvalitu života v obci podpořilo v roce 1973 i otevření nového obchodního střediska. Výstavba v obci tím ale zdaleka nekončí. V roce 1975 je otevřena nová požární zbrojnice a v roce 1976 je dána do provozu velká sportovní hala s ubytovacími prostory.a širokoúhlým kinem. Další vlna výstavby obce přišla v osmdesátých letech. Otevřen byl motorest „Ohře“ v areálu autokempinku. Výše jmenované akce výstavby si pořídili občané sami, svou brigádnickou činností. Odborné firmy pak realizovaly velké opravy kostela. Ten je státem chráněnou památkou. Položena byla nová střešní krytina (prejzy), restaurátoři opravili figurální vitráže v oknech lodi kostela, zpevněny byly základy a provedena nová omítka a klempířské práce.
V klidové části obce, u fotbalového hřiště, vyrostla v roce 1984 nová, moderní třítřídní mateřská škola. Postaveno bylo nové, moderní zdravotní středisko se všeobecným obvodním lékařem a zubařem. V roce 1991 byly dány do provozu nové kabiny na hřišti pro kopanou. Devadesátá léta přinesla do obce výkop vedle výkopu. Téměř současně byla budována kanalizace s napojením na čističku odpadních vod, pokládán byl vodovodní rozvod, energetici pokládaly rozvod NN do země, jim sekundovali pracovníci pokládající plyn. Do země byl položen rozvod telefonu. Po těchto tvrdých ranách do vzhledu obce, zákonitě přišlo na řadu zvelebení ploch, budování chodníků, oprava místních komunikací a výsadba zeleně.
Poslanecká sněmovna v roce 1997 schválila pro obec znak a prapor. Heraldická komise Sněmovny tak vyhověla žádosti obce a schválila oficiální používání symbolů.. V roce 2006, za zvelebování obce a podporu sportovních aktivit, byla udělena obci ZLATÁ STUHA s titulem Vesnice roku Ústeckého kraje. Rok na to, na základě žádosti obce a předložení historických podkladů, byl rozhodnutím Parlamentu České republiky navrácen obci již v minulosti získaný titul MĚSTYS. V roce 2012 byl postupně uváděn do užívání nově budovaný Volnočasový sportovní areál. Jeho součástí je hřiště pro kopanou s umělou trávou III.generace a umělým osvětlením, víceúčelové hřiště pro míčové hry s tartanovým povrchem, tenisové kurty s umělým povrchem a dětské hřiště s lanovkou, pískovišti, prolézačkami, skluzavkami a kolotočem. Jako hygienické zázemí jmenovaných sportovišť slouží nová tělocvična , kde jsou i vířivky. Celý olnočasový areál byl postaven z prostředků EU prostřednictvím ROP Severozápad a dotacemi ČEZ – oranžová energie
- Tvrz - patrová renesanční tvrz z doby po roce 1550. Dochována sgrafitová fasáda, studna a můstek přes příkop.
- Mlýn - renesanční mlýn z konce 16. stol.
- Kostel sv. Gotharda - původní románský kostel z počátku 13. stol. byl přestavěn goticky a později renesančně.
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Empírový hostinec a fara
