Broumy

Archeologický průzkum prokázal na katastru obce sídlištní polohu z období Keltů (200-100 př.Kr.) a náznaky slovanského osídlení s malou slovanskou osadou z 11. až 13.stol. První písemná zpráva o Broumech se vztahuje k manskému dvoru se dvěma lány dědin, který se nalézal v obci. Manství bylo služební a vztahovalo se ke Křivoklátu. 10.března 1358 král Karel IV. Potvrzuje Lutoborovým synům právo tyto dva lány dědin používat. Manský dvůr potkal zlý osud. V době husitských bouří byl vypálen, jeden lán byl rozdělen mezi osadníky a druhý zůstal jako manství robotné. Manství zmizelo v roce 1658.
Vlastní dějiny obce začínají prakticky ve stejné době 15.března 1560, kdy jsou Broumy přímo jmenovány v listině Karla IV. danou na Karlštejně. Vzhledem k blízkosti královských hradů a hlubokým lesům patřily okolní lesy k významným honitbám českých králů, což dokládá mimo jiné i pověstmi opředený Králův dub, místo odpočinku krále Václava IV. Hluboký les byl vedle tehdejšího nepříliš výnosného zemědělství, druhým základním prostředkem obživy. Mezi poddanské povinnosti tehdy patřilo i nadhánění zvěře, chytání do tenat, péče o psy a další pomocné práce při lovu. Les také skýtal poddaným jistotu a bezpečí v době válek.
Obec jako součást křivoklátského panství se velmi často stávala zástavou panovníkových dluhů a tak se zde vystřídala řada pánů. V době Jiřího z Poděbrad patřily Broumy 26 let k Týřovu. V době Rudolfa II. byly zastaveny Lobkovicům a patřily k Točníku. V roce 1658 je vystřídaly Švancenberkové a v roce 1685 celé panství vyplatil Arnošt Josef z Valdštejna. Dědictvím se panství dostalo v roce 1735 knížecímu rodu Fürstenberků Za vlády Marie Terezie se stalo jejich majetkem a tím bylo až do zrušení roboty a poddanství.
 
BROUMSKÁ SKLÁRNA
Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období broumské sklárny. Ta byla postavena na základě Majestátu císaře Rudolfa II. z roku 1599 sklářem Kryštofem Schürerem. Bylo mu dědičně za úrok vykázáno šest lánů lesa ( asi 109 ha), aby si mohl na svůj náklad zřídit dům a dvůr, sklenou huť, pole, louky, malý rybník, mlýn o jednom složení, pilu, domky pro dělníky, kteří se stali křivoklátskými poddanými. Sama rodina skláře byla svobodná, mohla si postavit masný krám, péci chléb na prodej, šenkovat staré a bílé pivo, které může sám vařiti. Živým lesem hýbat nesmí, zvěř rovněž nesmí lovit, jen chytat ptáky na lep a do sítí. Úročil na Křivoklátě při sv. Jiřím a Havlem po 20 kopách míš. A ročně dodat na hrad truhlu pěkných tabulek a koleček skla nebo za ně 4 kopy.
Huť pracovala především pro potřeby císařského dvora a byla známa především výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře. Rozkvětu sklárny zasadila ránu třicetiletá války, z jejíchž následků se už huť nevzpamatovala. V roce 1851 ji koupili Valdštějnové a přeměnili v poplužní dvůr. Po vzniku ČSR byl dvůr zahrnut do první pozemkové reformy a v roce 1923 rozparcelován v celé výměře. Až do dnešní doby se zachovalo hlavní stavení sklené hutě, kdysi obydlí broumského "glasmistra". V prostoru mezi obydlím a potokem i dnes je možné nalézt skleněnou strusku, kusy různě zbarveného skla a úlomky skleněných předmětů.
Založení sklené huti v Broumech mělo nemalý vliv na hospodářský rozvoj Broum, této zapadlé a v lesích ztracené vsi. Se zakladatelem sem přišli i jiní osadníci, sklářští dělníci, vesměs německé národnosti. Přišli i řemeslníci, byl zde mlýn, pila, zřízen masný krám, kovárna, byl zde sedlář i pekař. Se vzrůstem počtu osadníků vzniká také škola.
 
ŠKOLSTVÍ V BROUMECH
S počátky školy v Broumech se můžeme setkat již v polovině 17. stol., kdy zde nacházíme tzv. školu pokoutní. První broumský kantor, kterého známe s historických pramenů se jmenoval Jan Bartovec, jemuž v roce 1674 "bylo vyrváno mnoho kacířských knih". První písemná zpráva o budově broumské školy je z roku 1713. Od roku 1770 známe již plynulou řadu broumských kantorů. Druhá školní budova byla postavena v roce 1798, v roce 1848 byla v obci postavena péčí Náboženské matice již třetí školní budova, kamenná, jednoposchoďová, dvojtřídní, která stojí dosud a nyní je zde umístěna místní knihovna a Pamětní síň. V roce 1881 se škola stala trojtřídní a v této podobě existovala až do roku 1934, kdy přibyla čtvrtá třída a v roce 1938 pak třída pátá. Již před druhou světovou válkou bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy a ta se měla stát sídlem i měšťanské školy. Stavbu zrušila válka. Po válce byla jednání obnovena a 1.září 1946 byla v Broumech otevřena měšťanská škola. V roce 1961 byla slavnostním způsobem otevřena moderní školní budova na okraji obce. Bohužel byla postavena jen hlavní budova, kde byly pouze třídy a kabinety. Teprve na podzim roku 1978 byla zahájena v akci "Z" další etapa dostavby areálu školy, jejíž hlavní částí byla tělocvična a její zázemí. Stavba byla dokončena až v roce 1983. Celý areál byl dokončen až po politických změnách v roce 1989. Stálo to hodně úsilí zejména starosty obce, než mohl v roce 1999 slavnostně otevřít třetí pavilon, kde je umístěna školní kuchyně a jídelna, školní družina, mateřská škola, byt a další prostory. Závěr dostavby školního areálu pak proběhl rychle během jediného roku. Byla vybudována běžecká dráha a rovinka s tartanovým povrchem, které mají i doskočiště. Fotbalové hřiště s umělou trávou, basketbalová a volejbalová hřiště stejně jako tenisový dvorec s asfaltovým povrchem. Celý areál byl oplocen a upraveny i zbývající plochy. Areál jako celek slouží svému účelu od počátku školního roku 2000/2001.
Mateřská škola v obci spatřila světlo světa v roce 1946 a první léta byla spojena po správní stránce s obecnou školou. V roce 1956 se školka osamostatnila a o rok později získala vlastní novou budovou, ve které vyvíjela svou činnost až do roku 2001, kdy přešla do nových prostor ve školním areálu.
Školství v Broumech má ještě jednu zajímavou kapitolu. Vzhledem k odlehlosti obce bylo třeba řešit otázku dalšího vzdělávání učňů a žáků, kteří vystoupili z obecné školy. V letech 1905 až 1944 existovala v Broumech škola pod konečným názvem " Všeobecná živnostenská škola pokračovací". Školu zrušili okupanti a po osvobození již nebyla obnovena.
 
KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT
Rozvinutí společenského, kulturního života a spolkového života v Broumech patří do 2.poloviny 19.stol. po zrušení roboty a poddanství, ke kterému došlo v roce 1848. Začala se přeměna poddaného člověka v občana a jeho snaha po vlastní seberealizaci. Nejstarším spolkem v obci byl "První podnikatelský spolek poctivých zákopníků Broumských", jenž byl založen v roce 1869. Spolek se nazýval Svornost a měl sídlo v Broumech. Jednalo se o spolek potravní podle vzoru Chleborádových Oulů. Jen o něco mladší je nejslavnější a nejvýznamnější kulturní a společenská tradice obce - ochotnické divadlo. Jeho počátky jsou dávány do souvislosti s broumským čtenářským spolkem "Budislav". Pod názvem "Ochotníci Broumští"je uvedeno první ochotnické představení, které je historicky doloženo, "Chudý písničkář" dle R.Knesla a uskutečnilo se 6.dubna 1874. Tradice s několikaletými přestávkami trvá až do současnosti. V době první republiky (1918-1938) ochotnické divadlo provozovalo až sedm pořadatelů. Od roku 1941 jsou ochotníci soustředěni do jediného divadelního souboru "Máj". Divadelní představení je vždy velkým svátkem nejen pro celou obec, ale i široké okolí. Třetí nejstarší organizací v Broumech je Sbor dobrovolných hasičů. Stanovy "Dobrovolného hasičského sboru pro Broumy a okolí" byly schváleny 22.května 1880 a v roce 2000 oslavili členové Sboru již 120 let trvání. Dalšími spolky z druhé poloviny 19.stol. byly čtenářské besedy, rozdělené podle politického zaměření, a především různé kapely, protože v obci hudba měla velmi silné zázemí. Přes odlehlost obce, kam nevedlo žádné moderní spojení a styk se světem stále obstarávaly jen formanské vozy, byl kulturní a společenský život obce velmi silný a pestrý.
V prosinci 1920 vznikla místní tělocvičná jednota Sokol, která hrála důležitou úlohu zejména v kulturně společenském životě obce mezi světovými válkami. Po létech váhání byla v závěru roku 1999 sokolská jednota obnovena a vyvíjí pravidelnou činnost. Fotbalový klub SK Broumy byl založen v roce 1928 a v současné době soustřeďuje svou činnost na oddíl kopané, stolního tenisu a v poslední době i na oddíl lehké atletiky. Pravidelnou činnost v obci rozvíjí místní organizace Českého zahrádkářského svazu (od 1963), Českého rybářského svazu (od 1969), Českého Červeného kříže (nejpočetnější broumská organizace) a Českého svazu žen.
Vedení obce uplatňuje svůj vliv na kulturně společenský život občanů prostřednictvím Kulturního a společenského střediska, které se podílí na celkové organizaci uvedené oblasti a samo vyvíjí kulturně společenskou činnost, Sboru pro občanské záležitosti a pravidelného měsíčníku Broumský zpravodaj (od 1977), který je distribuován zdarma všem občanům.

• Schürerovská sklárna - archeologické stopy
• V obci je vybudována pamětní síň věnovaná historii obce.
• Do katastru Broum v okolí Úpořského potoka zasahuje národní přírodní rezervace Týřov .
• Králův dub