Obec Brodek u Konice se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. Ke dni 1. 1. 2013 zde žilo 895 obyvatel. Brodek u Konice je nejvýše položenou obcí na Konicku. Jméno Brodek je zdrobnělina od slova brod. Asi tu bývala bažinatá krajina, kterou se lidé i zviřata při přecházení brodili a ves na bažinatém místě nazvali Brodkem. To je také důkazem, že to byla ves česká.Když později válkami a nemocemi mnoho lidí ubylo, dosazovaly vrchnosti na opuštěné majetky nové přistěhovalce, většinou národnosti německé, a tak se Brodek i s okolím pomalu poněmčoval. V roce 1872 dostal Brodek přídomek "Německý Brodek" - "Deutsch Brodek". V roce 1945 - 46 byli brodečtí Němci vysídleni a Brodek osazen Čechy z okolí. Úřední název Brodek u Konice dostal Brodek v roce 1952, aby se odlišil od jiných Brodků. Brodek patřil do litovelského okresu, od roku 1960 je v okrese prostějovském.
Brodek u Konice spolu s okolními vesnicemi leží v části nazývané Štěpánovská planina, která je součástí Konické vrchoviny. Je to plochá, mírně zvlněná část Drahanské vrchoviny. Výškové rozdíly v krajině nejsou velké, nejvyšším bodem je Babylón (676 m). Oblast tvoří krajina zemědělská a lesohospodářská.Souvislejší plocha lesa je jen na západě ve směru Skřípov, Úsobrno, Kořenec. Na jih od obce se táhne souvislejší plocha Bukovského lesa. Na sever od obce je to les Švábensko, který je v současné době vojenským prostorem. Lesy jsou to hlavně smrkové. Ze zemědělské půdy je nejvíce půdy orné. Pěstují se hlavně obilniny, brambory, len řepka olejka a pícniny. U Skřípova můžeme najít zbytky rašelinišť. Podnebí je v této oblasti drsnější, méně příznivé než v jiných částech okresu. Nejteplejším měsícem bývá červenec, nejchladnějším leden. Jaro začíná později než na Hané, zima zase dříve. V oblasti je velký počet větrných dnů. V minulosti využívali lidé větrnou energii k pohánění větrných mlýnů. V Brodku byly dva, do dnešní doby se nezachoval žádný. I srážkově je tato oblast chudší. Hlavně v letních měsících je málo vydatnějších dešťů. Při vycházkách do okolí můžeme pozorovat různé typy prostředí s určitými zástupci rostlin a živočichů. Mnohých neustále ubývá, a proto zde byla zřízena chráněná území - Louka u bukovského lesa, rašeliniště u Pavlova, Skřípovský mokřad, Uhniska u Horního Štěpánova a chráněné buky u Lipové.
(Zdroj: Wikipedie)
Brodek u Konice je nejvýše položená obec na Konicku. Leží v nadmořské výšce 613 m s nejvyšším vrcholem Babylon čnícím do výše 676 m. Jméno Brodek je zdrobnělina od slova brod – bývala v těchto místech bažina.
První písemná zmínka o Brodku je v Olomouckých půhonech z roku 1575. Tehdy vladykové Matyáš Frydrych a Kryštof Laškovský ze Švábenic a na Rakové prodali Brodek, Dešnou a Lhotu opatu premonstránského kláštera hradišťského Kašparovi. Poněvadž byl Klášter zadlužen, prodal nový majitel tyto obce již příštího roku Hanuši Haugvicovi z Biskupic, Račic a na Chropyni, zemskému to hejtmanu moravskému. Později patřil Brodek k panství konickému a šebetovskému.
Na starém pečetítku měl Brodek ve znaku strom a pod ním radlici pluhu. Největšího rozmachu nabyla obec v roce 1890, kdy zde bylo 257 domů a 1647 obyvatel.
Dešná byla do padesátých let dvacátého století obcí samostatnou, nyní je součástí Brodku. V písemných dokladech se objevuje už v roce 1353 pod jménem Destny. Jméno obce se v průběhu let měnilo až do roku 1872, kdy dostalo dnešní podobu. Největšího rozkvětu dosáhla obec v roku 1890. kdy měla 121 domů a 758 obyvatel.
K obci patří ještě Lhota u Konice. Její jméno je odvozeno od slova lhůta – lidově lhota. Poprvé v dějinách se objevuje jméno Lhota roku 1379, kdy Sulík z Konice dal panství konické s Kněží Lhotou vepsat do zemských desek bratřím Kropáčovým z Holštejna. Od té doby měla obec s panstvím konickým stejné dějiny.
Jak je vidět z názvů obcí, všechny byly dříve české. To vše byla pravda do třicetileté války(1618-1648), která byla pohromou pro zapadlý horský kraj. Hladem, epidemiemi a válečnými útrapami ubylo obyvatel. Mnoho usedlostí v některých vesnicích bylo pustých. Dochází ke kolonizaci německým obyvatelstvem. Vznikl tzv. „německý ostrůvek“, který čítal šest obcí – Skřípov, Dešnou, Lhotu, Runářov, Labutice a Brodek u Konice. Kolonizace kraje pokračovala i v 18. a 19. století. Tak se stalo, že koncem 19. století žil v obcích brodeckého ostrůvku jen nepatrný zlomek Čechů. Tehdy začíná záměrná a plánovitá germanizace, která končí až v roce 1945. V prvních poválečných letech byly obce osídleny českými obyvateli převážně z nejbližších obcí.
- Farní kostel svatého Petra a Pavla
- Krucifix za kostelem
- Kaplička v obci
