Brniště

471 29, Brniště, Tel.: +420 487 850 193, obec@brniste.cz
Brniště/Společnost - Brniště




Obec spravuje 4 katastrální území a je rozdělena na 6 místních částí (Brniště, Jáchymov, Hlemýždí, Luhov, Nový Luhov a Velký Grunov). Hustota osídlení je 51 obyvatel na km2. Pověřená obec pro Brniště je město Mimoň a obec s rozšířenou působností je město Česká Lípa. V obci průměrně naprší 680 mm srážek za rok.

S původně samostatnými okolními vesnicemi Jáchymov a Hlemýždí tvoří souvislý sídelní celek, další administrativně přičleněné vesnice (Luhov, Nový Luhov, Sedliště a Velký Grunov) leží odděleně.

Ve středu obce u obecního úřadu je areál barokního kostela svatého Mikuláše z roku 1700, postavený na místě gotického z 14. století. Správu kostela má Římsko-katolický farní úřad v Mimoni, který zde zajišťuje pravidelné nedělní mše. U kostela zčásti skrytého v okolních stromech je zdí rozdělený hřbitov.

V sousedství kostela křižovatka silnic, budova obecního úřadu, základní škola i hlavní autobusová zastávka v obci.

Východně od obce se vypíná těžbou ohrožený vrch Tlustec (591 m n. m.), na straně západní pak plně zalesněný Brništský vrch (491 m n. m.). Území patří do podcelku Cvikovské pahorkatiny (nadřízeným celkem je Zákupská pahorkatina). Mezi nimi napříč obcí od severu k jihu protéká Panenský potok (pravý přítok Ploučnice). Potok napájí Brništský rybník. V obci rostou dvě památné lípy, velkolistá (300 letá) a malolistá (250 letá).



 

Obec Brniště se v pramenech poprvé připomíná v roce 1352. Tehdy zde hospodařili příslušníci rodu Blektů z Útěchovic. Blektové svého času patřili k manům pánů z Vartenberka. Proto v roce 1359 vykonával vrchnostenská práva Vaněk z Vartenberka, když podával plebána z Brniště jako faráře ke kostelu ve Svébořicích. Pravděpodobně již v této době stál v Brništi kostel sv. Mikuláše, i když první oficiální zmínka je až z roku 1384. Blektové drželi své zdejší statky do začátku 17.  století. Později se majiteli stali například Hyršpergárové z Königsheimu, Albrecht z Valdštejna, Liechtensteinové a Hartigové.

Součástí Brniště je Hlemýždí. Kdysi samostatná ves se poprvé připomíná v roce 1540. Patřila k panství Valtinov. V Hlemýždí stávalo šlechtické sídlo – tvrz. V roce 1567 je zmiňována Anna Elznicová z Útěchovic na Hlemýždí („Anna Elzniczowa z Autiechowicz a w hlemegzdj“). Později tvrz zanikla.

Brniště je v současnosti sídlem samosprávy také pro obce Luhov a Velký Grunov. Obě obce se v pramenech objevují v roce 1544, resp. 1543. Vrchností zde byli majitelé stráže a hradu Vartenberk. Od roku 1633 sdílejí společný osud s Brništěm v jediném panství.

Brniště – podoba názvu obce prošla následujícím vývojem: Brumis (1352), Brums (1359), Brnyss (1369, 1397, 1398), Brumis alias Brnyess (1384 – 1405), Brniss (1404), Brnyess (1409, 1418), Brunys (1418), Brnisstie (1540), grunty Brništské, k brništi, z Brniště, k půhonu Brništských (1541), ve vsi Brysenu (1612), Brnisste (1630), Brnisstie (1633), Prynetz (1654), Brins (1720), Brims, Brins (1834), úřední název česky: Brniště (Brniš), německy: Brims (1854).

Jméno Brniště vzniklo příponou -išče či -iště ze základu brn-, který má význam jako „bláto“, „kal“ a velmi se podobá dnešnímu slovu hliniště.

Hlemýždí – Ssneckendorff (1540), mezi, kteréž dělí grunty Brništské od Hlemejžstkých (1541), Hlemejždí (1546), w hlemegzdj (1567), Ssnekendorf ginacz hlemeždie (1587), na Šnejendorfě (1603), Schneckendorf (1790, 1834).

Jméno je odvozeno od Hlemýždě, Šneka, snad přezdívky pro pomalého člověka. Ves Hlemýžďova.

  • barokní kostel svatého Mikuláše

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz