V současné době v obci žije asi 743 obyvatel. Vzhledem k tomu, že do Prahy je od nás cca 30 km, do Kladna 15 km, rozvíjí se výstavba rodinných domů. Co můžeme našim občanům nabídnout? Připojení na stávající kanalizaci, plyn a v současné době i na vodovod. Autobusové spojení do hlavního i okresního města. V místě Vás ošetří obvodní i dětský lékař. V budově OÚ je pošta, místní knihovna. Mezi významné budovy v obci patří i místní základní a mateřská škola. U nás se můžete občerstvit ve třech restauračních zařízení.
Součástí Bratronic je obec Dolní Bezděkov.
V obci Dolní Bezděkov, kde je 54 popisných čísel, žije cca 110 obyvatel. Inženýrské sítě – plyn, kanalizace, vodovod – jsou vybudovány. Centrem kulturního života v obci je hospoda „Na Dolňáku“, kde se zejména v letních měsících scházejí místní chataři. V okolí je cca 220 rekreačních chat – díky poloze na hranicích CHKO a přírodního parku Povodí Kačáku.
Mezi zajímavá místa v obci patří kříž nad Bezděkovem, vysvěcený r. 1894. Od kříže je pěkný pohled do kraje. Dalším objektem je kaplička Panny Marie z r. 1846. Pár metrů nad obcí roste památný Hamouzův dub. K nejkrásnějším zážitkům patří pěší a cyklistické výlety údolím Kačáku.
Prapůvodní obyvatelé sídlili v lokalitě na místě dnešní cihelny, o čemž svědčí významné archeologické nálezy. Pocházeli z rodu Bratroniců a jejich úkolem bylo udržovat loveckou stezku.
Obec leží na starodávné lovecké cestě vedoucí z Prahy do Zbečna a odtud pokračovala dále až na hrad Křivoklát. Touto cestou putovali čeští panovníci se svojí družinou, když v lesích kolem křivoklátského hradu pořádali hony a štvanice na zvěř. O stezku, kterou připomínají dodnes zachované milníky s vytesanými kříži, zdejší původní obyvatelé pečovali a udržovali ji. Protáhlý tvar obce dosvědčuje skutečnost, že vznikala na vysekané lesní mýtině podél starobylé cesty. Milníků se dochovalo celkem pět a dva z nich jsou v Bratronicích (na zahradě u sokolovny a poblíž fotbalového hřiště).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy je uvedena v soupisu jmění ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Existovala však ještě dříve – za krále Václava I. – a klášteru ji předal v roce 1140 nebo 1142 až panovník Vladislav II. První obyvatelé obce pocházeli z rodu Bratroniců a sídlili v místech, kde dnes stojí cihelna (severovýchodní partie obce). Dokládají to vykopávky, které v těchto místech archeologové našli. V roce 1353 postoupil Karel IV. obec sboru pražských mansionářů.[p 1] Pro jejich financování vybral několik obcí (mezi nimi i Bratronice) a jejich daně měly jít přímo tomuto sboru. Protože ale (pravděpodobně pro nesouhlas zemského sněmu) toto královo rozhodnutí nevešlo v platnost, rozhodl se od roku 1376 daňový odvod z Bratronic předávat přímo mansionářům. Toto rozhodnutí Karla IV. platilo i pro jeho potomky a dědice.
Již ve 14. století získala obec právo zákupní. Místní svobodní osadníci tak mohli volně disponovat se svým majetkem a mohli ho tak prodat nebo se odstěhovat. Za to odváděli panovníkovi poplatek ve formě peněz nebo obilí. Protože ale král vždy neměl na zaplacení svých dluhů, hradil své dluhy přenecháváním obcí. Tak také roku 1460 panovník Jiří z Poděbrad přenechal Bratronice spolu s okolními sídly (Žilinou, Novým Strašecím či Unhoští) Bořivoji mladšímu z Lochovic. Ten v té době vlastnil i hrad Okoř.
Dalšími majiteli Bratronic byli páni z Donína, kteří je získali díky sňatkům a jako dědictví. V roce 1555 obec vlastnil Ferdinand I. Habsburský. Protože neměl na splacení dluhu Bořitům z Martinic, zastavil jim Bratronice. Hned následujícího roku však své závazky splatil a obec se panovníkovi navrátila zpět. Majitelem obce se následně stal Albrecht z Valdštejna a pak též Fürstenbergové.
Mezi roky 1780 a 1783 byl v obci zbudován jednolodní barokní kostel Všech svatých. Postavil jej zednický mistr J. Cikan z Bud na místě původního strženého kostelíku, který stával na zdejším hřbitově. Od roku 1787 působil ve farnosti (s ohledem na množství spravovaných kostelů a věřících) kaplan a došlo též ke zbudování fary.[p 2] O šest let později – roku 1793 – došlo k založení místní školy. Byla jednotřídní a vyučovalo se v dřevěném stavení. Její žáci pocházeli nejenom z obce a blízké Bělče, která byla tou dobou součástí Bratronic, ale také ze samot v okolí. Protože budova školy hrozila zřícením, připravovali bratroničtí od roku 1837 výstavbu nové. S ní započali roku 1840 a po dvou letech ji dokončili. Ve škole se stále učilo jen v jedné třídě a to až do roku 1867, kdy došlo k otevření druhé třídy. A roku 1882 se v pronajaté místnosti jiného domu otevřela třída třetí. Během následujících dvou let sice došlo k přístavbě k původní budově školy, což vyřešilo aktuální problémy s prostorem. Před první světovou válkou (roku 1911) byla škola rozšířena otevřením čtvrté třídy. Během války padlo 16 bratronických občanů a na jejím konci (roku 1917) došlo k zrekvírování čtyř z pěti zvonů z věže místního kostela pro zbrojní účely. Do roku 1930 patřila obec do okresu Rakovník. V roce 1932 se ve škole vyučovalo dokonce v pěti třídách, z nichž jedna se nacházela v sokolovně. K tomu samému roku se v Bratronicích nacházel biograf Sokol, 2 cihelny, 2 obchody s cukrovinkami, 2 holiči, 4 hostince, hudební škola, kolář, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Bratronice, 2 trafiky, 2 truhláři a jeden zámečník. Během roku 1936 se v okolí Bratronic, přibližně v linii Dolní Bezděkov – jižní okraj Bratronic – Běleč, budovalo lehké opevnění vz. 36, které bylo určeno k obraně Prahy. O rok později probíhala na východním okraji katastru vsi (od Dolního Bezděkova údolím Loděnice k Mosteckému mlýnu a dále jižním směrem přes les k potoku Žlábek) výstavba Pražské čáry, modernějšího lehkého opevnění vz. 37. Na katastrálním území vesnice se jednalo o části stavebních úseků IX.a Kladno-jih (4 pevnůstky LO vz. 36), A-4 Družec (3 pevnůstky LO vz. 37) a A-5 Chýňava (11 pevnůstek LO vz. 37). Až na jednu výjimku byly všechny zdejší vybudované objekty mezi lety 1939 až 1943 zničeny německou armádou pomocí odstřelu.
Po druhé světové válce (1. prosince 1945) došlo k otevření místní mateřské školky. Umístěná byla v budově základní školy, která ji do roku 1957 spravovala. Základní škola měla od roku 1949 pouze dvě třídy, v nichž se vyučovalo pět postupných ročníků. V polovině 20. století přešla obec do Kladenského okresu. Mezi roky 1962 a 1963 se poslední ročník zdejší školy přestěhoval do Kamenných Žehrovic a v roce 1963 zahájila ve škole provoz jídelna. Situována je v původním bytě řídícího učitele. Začátkem letních prázdnin roku 1970 došlo k otevření nové budovy obecního úřadu (tehdy místního národního výboru), která se tři roky budovala v místech původního zemědělského statku. Během následujícího roku obdržela obec od československé vlády čestné uznání a v obecních volbách, které se konaly během listopadu toho roku, byl za předsedu národního výboru zvolen R. Muller. Od roku 1973 působil na vojenské základně jižně od Bratronic na vrcholu Kouty 14. protiletecký raketový oddíl 71. protiletadlové raketové brigády (VÚ 3010 Bratronice).[p 3] Dne 1. května 1975 byl mezinárodním fotbalovým utkáním s vietnamskými studenty slavnostně otevřen místní fotbalový stadion. V tomtéž roce došlo ke snížení počtu tříd, v nichž ve škole probíhala výuka (ze tří tříd se stala škola dvoutřídní). Tento stav ale nevydržel dlouho a od roku 1977 se opět vyučovalo ve třech třídách. Začátkem roku 1980 se součástí Bratronic stala také blízká Běleč. Od roku 1984 se opět počet tříd v místní škole snížil na dvě a tento stav vydržel až do roku 1998, kdy již tři roky platil zákon zavádějící devítiletou školní docházku (pátý ročník se stal součástí prvního stupně), a škola je od té doby trojtřídní. Po sametové revoluci se osamostatnila obec Běleč a v Bratronicích začali podnikat místní soukromí podnikatelé. Roku 1992 opustila armáda základnu na vrchu Kouty. Od roku 1998 vydává obec pro své občany pravidelný měsíční zpravodaj nazvaný „Bratronice – naše obec“.
- Ladislav Kníže, virtuos ve hře na akordeon
- J. V. Čermák, architekt, řezbář a sochař
- Vilém Trsek, akademický malíř
- Čeněk Ibl, překladatel a spisovatel
- Karel Pelcl matematik
- kostel Všech svatých stojící na návsi, v jehož interiéru jsou rokokové lavice.
- dva smírčí kříže (jeden u místní sokolovny a druhý při silnici do Bělče)
- venkovská usedlost čp. 10
- venkovský dům čp. 26
- Severovýchodně od obce v areálu cihelny jsou chráněné archeologické nálezy zaniklé vsi.
- Od roku 1997 je památkově chráněn také jediný zachovaný bunkr LO vz. 37, tzv " Řopík" na katastru vsi, který se nachází u mostku přes Loděnický potok přímo v náspu silnice do Dolního Bezděkova (násep by totiž v tomto místě bránil souvislé boční palbě podél potoka).
