Od r.1972 byla Branka součástí Hradce nad Moravicí. Koncem r.1992 a začátkem r.1993 proběhly v Brance podpisové akce za osamostatnění obce. Hlavními aktéry byli Ing.Karel Groda, Ing.Lumír Pracný, Jiřina Víchová, Marcela Mainušová, Oldřich Markus, Jaroslav Biler, Vlasta Smejkalová, Vladimír Vícha, Drahomír Kuzník, Jaroslav Mlčúch, Josef Fresser, atd.Podpisová akce vyzněla pro samostatnost, byla ale zpochybněna městským zastupitelstvem v Hradci nad Moravicí a musela se opakovat. V opakovaném referendu si občané Branky řekli o samostatnost.
Ustavující schůze obecního zastupitelstva se konala 11.března 1994.Starostou byl zvolen Josef Fresser.Sídlo Obecního úřadu bylo zřízeno v adaptovaných prostorách Kulturního domu. Velmi obětavou pravcovnicí na Obecním úřadě byla Vlasta Machovská, která se zasloužila o rozběhnutí úřadu.
Po osamostatnění byla dokončena plynofikace obce, opraveny chodníky a komunikace v délce zhruba 3,50km. Samozřejmostí je vodovod, dešťová kanalizace, rozpracována je dokumentace na stavbu čistírny odpadních vod.
ZNAK A PRAPOR
Zastupitelstvo požádalo ředitele Zemského archívu v Opavě PhDr.Karla Müllera o vypracovánínávrhu na znak a prapor, aby se opět samostatná obec vyrovnala ostatním obcím okresu, který byly na sklonku devadesátých let tyto symboly již uděleny.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
Základní škola v Brance u Opavy je školou malotřídní - trojtřídní. Spolu s mateřskou školou tvoří jednu příspěvkovou organizaci, jejíž ředitelkou je Mgr.Hana Šatalová. Zřizovatelem je obec.
Základní školu navštěvují děti 1. až 5. ročníku.Snahou všech pedagogů je, aby škola poskytovala dětem nejen vzdělání, ale aby měla i výchovný charakter a stejnou úroveň jako školy plně organizované.
Základní škola je v budově z r.1913. Od té doby zaznamenala v průběhu let minimální změny a hlavně konstrukce krovu byla v havarijním stavu.
V r. 2003 bylo započato se stavebními úpravami v prvním nadzemním podlaží a v r. 2004 pak byla zapracována studie celkové rekonstrukce, včetně výstavby nového školního hřiště, kterou zastupitelstvo obce schválilo v únoru 2005. Projekt zpracoval ATELIER GHM z Opavy. Ve výběrovém řízení byla na stavební práce vybrána opavská firma STAVEBNÍ SPOLEČNOST - ING.PEKÁREK, spol. s r.o. Veškeré práce provedla ke spokojenosti objednatele.Celkové náklady rekonstrukce činily 11 534 867 Kč.
Po rekonstrukci školy bylo vybudováno i nové školní hřiště s velmi příjemným umělým povrchem, které na podzim v r. 2006 bylo zpřístupněno veřejnosti. Je zde k dispozici tenisový a softtenisový kurt, nohejbalové hřiště, koš pro streetball i hřiště pro házenou a vybíjenou.
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Děti v mateřské škole jsou rozděleny do dvou tříd a starají se o ně vedoucí učitelka Jitka Týnová, Luďka Smičková a Šárka Jarošová.
Po rekonstrukci budovy v r. 2004 je prostředí, ve kterém děti prožívají většinu dne, velmi pěkné. Hračky, pomůcky a náčiní je umístěno tak, aby na ně dobře viděly a mohly je samostatně brát a zároveň se je dovedly i uložit zpět na místo. Mateřská škola je vyzdobena výkresy a výtvory dětí, které se tak samy podílejí n apěkném interiéru.
KULTURNÍ DůM
V letech 1955 - 1964 probíhala přestavba hostince na kulturní dům. V částečném provozu byl již v r. 1961. V sousedství byla dokončena stavba nové požární zbrojnice, kanceláří MNV a mateřské školy. Společně se stavbou prodejny potravin byly tyto akce uskutečněny výhradně občany v tzv.akci Z.
CYKLOSTEZKA
Naší obcí prochází cyklistická stezka č.551 z Opavy do Hradce nad Moravicí. Vede kouzelným přírodním prostředím okolo řeky Moravice přes Maršovec a nabízí mj. krásné výhledy na Branecký kopec. Je vyhledávána cyklisty každého věku a oblíbená je i u "in-line"bruslařů. Má totiž velmi kvalitní asfaltový povrch, jaký jen tak v okolí nenajdete.
V naší republice jsou dvě obce nesoucí název Branka, jedna je ta naše Branka u Opavy a ta druhá leží za Plzní, na opačném konci republiky.
Název Branka se odvozuje od polohy, neboť se tu otvírala malá zemská brána údolím řeky Moravice do Moravy. Ale může pocházet i od brány v opevnění,které od braneckého kopce až k Hanuši chránilo od severu přístup k zeměpanskému hradu Hradec. Branka u Opavy se rozkládá ve tři sta metrů širokém severojižním údolí Moravice mezi výběžky Nízského Jeseníku v nadmořské výšce 255 m. Na západě se k ní sklání hřbet pověstmi opředené Hanuše (427 m), na východě se prudce zvedá branecký kopec (376 m), někdy též nazývaný Branská hůrka. Z něj, nad bývalým kamenolomem, je na sever výhled do úrodné opavské nížiny a na západním horizontu je vidět Praděd a hřeben Jeseníků.
Nejstarší písemný údaj v latinské listině pochází z r.1257 "villa,que Branka nuncupatur".Historici tvrdí, že její název označuje místo, kde stála brána v obranném valu, který hájil zeměpanskou tvrz Hradec před nájezdy ze severu, odkud v r. 1241 vpadli do kraje výbojní Tataři.
Zdejší lid se od nepaměti zabýval zemědělstvím. K r. 1574 se v Brance uvádí fojtství.
V r. 1872 byla projektována železniční trať z Opavy přes Branku a Bílovec do Trenčína. Začala se stavět r.1873, ale po roce byly práce zastaveny.Nebyly peníze.Pozůstatkem jsou ještě náspy ve svahu.Železniční trať Opava - Branka - Hradec byla postavena až v r.1905.
První dřevěný most přes řeku Moravici byl postaven r.1883, cesta do Chvalkovic byla vybudována až v r.1909.
Branka má nejstarší kroniku na opavském venkově. Začal ji psát kaplan Jan Chovanec v r.1842. Od r.1897 pokračoval v psaní kroniky česky a velmi podrobně učitel Jan Skupina (učil do r.1911). Dalším velkým kronikářem v sedmdesátých a dalších letech minulého století byl Karel Chovanec.
STARŠÍ VODNÍ MLÝN V BRANCE
Po nákladné opravě válkou poškozeného mlýna se v něm mlelo do r. 1951. Potom dva roky sloužil Hospodářskému družstvu jako šrotovna a dalších pět let n.p.Slezské mlýny. V r. 1958 domlel poslední obilí. Jeho strojní zařízení bylo značně zastaralé. Budova pak do r. 1972 sloužila jako posklizňová linka družstva a do r. 1981 jen některé místnosti ke skladování zemědělských produktů.
VODNÍ MLÝN "Trňák"
Vodní mlýn Trňák se datuje od r.1635. K mlýnu patřilo několik pozemků - polí, pastvin, luk, část lesa, vodní náhon a menší zahrada.
V r. 1908 koupila mlýn v exekuční dražbě branecká továrna a objekt předělala na byty.
BRANECKÉ ŽELEZÁRNY
Velmi podrobně vylíčil hostorii Braneckých železáren František Vaněk, který byl r.1961 pověřen vedením spisovny a archívu tehdejšího národního podniku. Zpracoval haldy papíru na půdě (sám to nazýval archív v rozsypu na půdě) a jeho zásluhou byly vytříděny a zachovány jednotlivé archivní fondy podniku.
KAPLE SVATÉ TROJICE
Obec měla na začátku 19.století na úpatí kamenolomu pouze Boží muka, kde se konaly pohřby. V r.1823 byla z iniciativy fojta postavena malá kaplička bez zvonu. V dubnu r.1945 byla zasažena dělostřeleckým granátem, také lípy kolem byly zničeny. Kaple byla obnovena v r.1946 a znovu vysvěcena téhož roku.
Dne 11.června 1843 vysvětil Leifert větší kapli ve středu obce zasvěcenou sv.Trojici. Postavil ji Jiří Holeš z Podolí.Zvon, který byl odlitý v Olomouci v r.1841, zakoupil fojt František Chovanec.
Za 2.světové války Němci zvon, který vážil 50 kg, sebrali (9.3.1942).Občané udělali sbírku a za 600 německých marek si koupili nový zvon "Václav Jan", kterým se vyzvání od 15.října 1944 dodnes.
POMNÍK OBĚTEM VÁLKY
Pomník obětem 1.světové války (1914-1918), byl uprostřed obce odhalen 28.října 1923.Slavnostní akt byl zahájen hudbou a projevem starosty Tomáše Hájka. Po něm hovořil předseda spolku pro postavení pomníku Čeněk Kanclíř.Pomník byl posvěcen děkanem Tomášem Kleinem.
Zobrazené přesýpací hodiny symbolizují pomíjivost života.
Pomník zhotovila opavská kamenická dílna za 5 500 Kč.Obec poskytla 1 500 Kč, sbírky od občanů a organizací vynesly 4 000 Kč.