Boršov nad Vltavou se nachází asi 6,5 km jihovýchodně od Českých Budějovic a asi 17,5 km severozápadně od Trhových Svin. Leží na jižním okraji Budějovické pánve na březích řeky Vltavy, kolem obce prochází silnice č.3 (E55).
Na jižním okraji Českobudějovické kotliny, v místech, kde se její dno zdvihá, leží ve výšce 413 m n.m. po obou březích Vltavy nynější spojená obec Boršov nad Vltavou. Blížíte-li se od severu, uvidíte ji za železničním náspem s pozadím vrchu Mnichovce. Přicházíte-li z opačné strany, jako první spatříte vrchol kostelní věže.
Obec Boršov nad Vltavou je obklopena půvabnou krajinou, které dominuje řeka Vltava. Z návrší nad obcí se potěšíte pohledem na českobudějovickou nížinu posetou obcemi a obrátíte-li se zpět, pohlíží na vás majestátní hora Kleť se svými svahy. Za podívanou stojí i turistická stezka, která vede odtud Švehlovými sady přes Dívčí Kámen až do Zlaté Koruny a otevírá další pohledy na krásné Povltaví.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Stropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 1916 až 1917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 1943 až 1945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949. V květnu 1945 vstoupily do Boršova jednotky americké armády. V roce 1950 byl pro nově spojený Boršov s Poříčím úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD.
(Zdroj: Wikipedie)
- Farní kostel sv. Jakuba Většího, gotická jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým presbytářem (8 × 6,7 m), sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná křtitelnice. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Starobylostí vyniká velký zvon z roku 1495. K farnosti vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi Černý Dub, Homole, Koroseky, Kroclov, Nové Homole, Planá, Roudné, Vrábče a Závraty.
- Fara, z let 1790 až 1791 na místě starší budovy
- Kaplička z roku 1719
- Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
- Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dubna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá.
- Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce
(Zdroj: Wikipedie)