Zejména v 19.stol. se proslavila pěstováním a šlechtěním ovocných stromů. V této době vznikla také odrůda „Bohutická Meruňka. Zejména v dnešní době je v obci hojně rozšiřováno vinařství, které má v místní lokalitě dobré podmínky a tradici.
Obec Bohutice leží na okraji úvalu s dalekým výhledem do úrodné jihomoravské krajiny. Jsou zemědělskou obcí se staletou tradicí sadařství a vinařství.Katastr Bohutic byl osídlen mnoha kulturami pravěkých lidí. Archeologickými nálezy je dokladována kultura s lineární keramikou, se zvoncovými poháry, hroby unětické, velatické, horákovské, římské a slovanské. V poloze „sokolské cvičiště“ bylo objeveno roku 1926 řadové pohřebiště z mladší doby hradištní. Pohřby datují nálezy esovitých záušnic a také mince, ražené mezi léty1038-1046. Toto slovanské pohřebiště svědčí pro staré založení bohutické vsi. Bohutice jsou poprvé písemně doloženy k roku 1253, kdy se jako svědek jmenuje zdejší farář Konrád z Bohutic. Zprvu ves náležela vyšehradské kapitule, od které ji koupil Jindřich z Lipé na Krumlově. Páni z Lipé propůjčovali Bohutice svým manům, kterých se zde ve 14.-15. století vystřídala celá řada. Díl vsi náležel ve 14. století také Řádu německých rytířů v Hostěradicích.Kolem roku 1470 se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získal Jan Kusý od Jana z Lipé ves a tvrz Bohutice do dědičného vlastnictví. Vesnice se stala centrem nevelkého panství. Pod ochranou vrchnosti se v Bohuticích roku 1545 usadili novokřtěnci známí také jako habáni. Členové této sekty si postavili na kopci nad dnešním hřbitovem společný dům. Přes četná příkoří zde vydrželi až do roku 1622.V roce 1619 byly Bohutice vypáleny císařským vojskem. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a Bohutice připadly jezuitské koleji ve Znojmě. Po zrušení jezuitského řádu (1773) panství připadlo studijnímu fondu, který statek pronajal a později prodal. Majitelé se často střídali až v roce 1828 panství získal Josef Seydl. Posledním majitelem byl Hans Seydl - Neuschel, jemuž byl po skončení 2. světové války majetek zkonfiskován.Před koncem 18. století náležel k hospodářskému příslušenství zámku přilehlý pivovar, dvůr, palírna a hospoda. Byla zde i cihelna a textilní manufaktura. V letech 1841-1851 se v Bohuticích činily pokusy s těžbou hnědého uhlí.
Bohutice v datech
1253 – první písemné zprávy o farním kostele
1620 – bitva na Bílé hoře – konfiskace majetku Mukodělů pro jejich účast na stavovském povstání a pro sympatie s protestujícími
polovina 17. století – doba četných válek a nepřátelských vpádů. Docházelo k rabování, drancování a vypalování nejen v Bohuticích, ale v celém okolí.
1706 – bohutičtí hospodáři podali stížnost k císaři Josefu I na nesnesitelné požadavky vrchnosti
1755 – vydán požární řád pro celé panství
1786 – zmínky o nově postavené škole opatřené nejnutnější výbavou
1789 – robota byla poražena na plat, to znamenalo přidělení panské půdy, její obdělávání a následné odvádění peněžních dávek. Část roboty přece jen zůstala, ale jednalo se o povinné práce, za které musela vrchnost platit. Odstraněním poddanství a zrušením roboty nabyla významu správa obce. V jejím čele stál rychtář s purkmistrem a výbor ouřadních.
1827 – 504 obyvatel
1843 – 576 obyvatel
polovina 19. století – provoz pivovaru, který ročně vaří 400 věder piva. Byla zde také cihelna, která ročně vyrobila 30 000 kusů cihel a 17 000 kusů tašek. Po roku 1840 byly v Bohuticích otevřeny uhelné sloje, které vytěžily ročně 10 000 q hnědého uhlí.
1846 – zahájení výstavby nové školy
1848 – otevření nové školy
1850 – byl otevřen vrchnostenský lom
26. 7. 1856 - velký požár, který zasáhl 17 domků a 15 stodol plných obilí.
60. léta 19. století – obecní samospráva doznává změn. V čele obce stojí zvolený starosta. V jednom z volebních období byl starostou samotný majitel panství Seydl.
1864 – Josef Seydel se začíná zabývat stavbou kostela
červen 1866 – obec zasáhla povodeň
1868 – stavba železniční trati. Původně plánovaná zastávka za panskou sýpkou byla přičiněním Seydla zrušena. Tento svůj postoj zdůvodňoval Seydel tím, že by se do Bohutice dostala mnoho podezřelých a nebezpečných lidí. Tak se železniční stanicí staly Rakšice.
listopad 1869 – kostel dostává 4 nové zvony – P. Marie, Sv. Václava, Sv. Josefa a Sv. Michala a o tři roky později je slavnostně vysvěcen ke cti Nanebevzetí P. Marie.
1882 – škola byla z jednotřídky rozšířena na dvojtřídku a byl přistaven byt pro učitele
1899 – založení hasičského sboru
1906 – stavba trojtřídní školy
1912 – snaha o elektrifikaci obce, která však byla zmařena válkou
1910 – vznik samostatné jednoty sokolské
1927 – postavení Lurdské jeskyně k 70. výročí mariánských lurdských zjevení. Stala se součástí velkého poutního areálu. V 30. letech se zde konaly poutě za účasti tisíců poutníků.
22.7.1928 – vysvěcení Lurdské jeskyně
- Zámek Bohutice s expozicí soch křížové cesty
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kaple svatého Michala
- Poutní areál Panny Marie Lurdské
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Socha svatého Václava, v lese
- Sloup se sochou Archanděla Michaela na návrší