Od roku 1990 jsou Bohušice samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V jihozápadní části obce se nachází rozsáhlý Bohušický rybník.
Okolí obce mělo velmi výhodné podmínky pro osídlení jak klimatické tak terénní. Říčka Rokytka, která protéká Bohušicemi, vytváří v Moravskobudějovické kotlině mělká údolí s mírnými svahy, které jsou orientované jihovýchodně. Díky tomu byl zdejší prostor vhodný k osídlení. Svědčí o tom také mnoho archeologických nálezů. K nejstarším nálezům můžeme řadit kamenné artefakty z mladší doby kamenné. Dalšími nálezy jsou předměty z období šáreckého stupně kultury s lineární keramikou nebo depot broušené kamenné industrie. Z dalších období pravěku nemají Bohušice už tolik nálezů, ale i v tomto období byly Bohušice osídleny, o čemž svědčí nálezy z období neolitu. K dalšímu poměrně hustému osídlení došlo v období halštatu (patří sem nález misky z tohoto období). V době laténské zkoumal sídliště nacházející se v katastru obce F. Vildomer. Laténské nálezy podrobně zpracoval J. Medula (zobrazil nálezy v tabulkách). Byla zde nalezena i keramika římsko-barbarská z doby římské. Těmito nálezy se zabýval R. M. Peručka. Na výzkumu bohušického sídliště se podílel i významný archeolog J. Palliardi.
Podle J. Sobotky se na území obce nacházelo i slovanské sídliště, o čemž svědčí nálezy keramiky, které byly nalezeny při stavbě hospodářských budov v domě číslo 16. Jaroslav Sobotka napsal o nálezech ze slovanského období článek s názvem „Zjištění slovanské kultury hradištní v Bohušicích“. V článku je uvedeno, že o prázdninách roku 1928 bylo na poli nalezeno několik střepů nádob ( později jich bylo asi 50 kousků). Bylo zjištěno, že na pole vyváží hlínu rolník p. Heralecký (číslo domu 16).Při dalším kopání na pozemku pana Heraleckého byla nalezena popelová jáma kulturní a jáma vázovitého tvaru, která byla vyplněna popelem. Je zde uvedeno, že „Z neznalosti byly jámy zničeny“. Střepy byly zdobeny slovanskými vlnicemi nebo vypíchanými ozdobami. Celá nádoba se bohužel nedala sestavit „pro velkou neúplnost střepů“. Autor zde dále uvádí politování nad neodborností vykopávky: „Jest proto litovati, že vykopávka nezdála se odborně, tím spíše, neboť znamená pro Bohušice poznatek nový, až dosud neznámý.“ Střepy později odborně prohlédl F. Vildomec a zjistil, že jsou to střepy hradištní kultury slovanské a částečně kultury novodobé (asi doba husitská). Můžeme tedy říci, že Bohušice byly osídleny téměř po celé období pravěku i v období slovanském a husitském.
- zámek Bohušice – vyhořel, byl přestavěn na dvůr a poté zbořen
- vesnická kaple sv. Cyrila a Metoděje – rekonstruována v roce 2002
- památník padlých občanů za 1. světové války – postaven roku 1924
- pozůstatky pravěkého osídlení