Obec čítá kolem 320 obyvatel, je zde mateřská školka, jízdárna, knihovna, koupaliště. Obec má také autobusovou zastávku "Bohumilice rozcestí", vlakovou zastávku Bohumilice v Čechách zastávka na trati Strakonice – Volary a vlakové nádraží Bohumilice v Čechách, které dříve sloužilo pouze technickým účelům, ale nyní funguje jako běžná stanice. (Zdroj: Wikipedie)
Obec Bohumilice s 320ti obyvateli se nachází v okrese Prachatice. Rozkládá se v atraktivní krajině podhůří Šumavy. Celá oblast má zemědělský charakter s převažujícím zasoupením živočišné výroby.
Bohumilice leží v těsné blízkosti poměrně důležitého dopravního tahu, státní silnice I. třídy I/4 Praha - Vimperk - Strážný. Tato komunikace spojuje obec s nejbližšími většími sídly: směrem severním se Čkyní (2 km) a Volyní (11 km) a směrem jižním s devět kilometrů vzdáleným Vimperkem.
Starší část obce se nachází na pravém údolním svahu se severozápadní expozicí pod vrchy Křížovice a Ivovice. Novější, dolní část obce leží na levém břehu Volyňky, a to částečně v jejím zátopovém pásmu. Nejvyšším místem řešeného území je vrch Ivovice na jihovýchodním okraji katastru s vrcholovou kótou ve výšce 749,1 m n. m. Nejnižším místem je koryto Volyňky na severním okraji katastru v nadmořské výšce 525 m n. m.
Kromě jihozápadního okraje leží celá plocha řešeného území v oblasti prognózního zdroje nerostných surovin, kterým je ložisko krystalické tuhy Vimpersko-Volyňsko o ploše 3537 ha.
Okolí je odvodňováno řekou Volyňkou a jejími přítoky - řekou Spůlkou a Bořanovickým potokem.
V katastru obce není žádné chráněné území přírody, za jihozápadní hranicí se však nachází Přírodní rezervace Opolenec, vyhlášená roku 1985. Rozkládá se na ploše 19,26 ha. Rezervace chrání porosty teplomilné květeny na krystalických vápencích, součástí je archeologicky významná jeskyně a tzv. Sudslavická lípa stará více než 700 let. V katastru se nacházejí chráněné památné stromy - dvě lípy srdčité u kapličky sv. Jana u zámku a stromořadí lip srdčitých při staré cestě do Bošic.
Na západním okraji obce leží zámek Skalice. Panství drželo postupně několik šlechtických rodů. V roce 1923 koupil velkostatek Skalici Ferdinand Holoubek , továrník z Prahy. Po znárodnění se stal celý areál součástí ČSSS. V devadesátých letech 20. století byl majetek navrácen paní Zdeňce Voženílkové – Holoubkové, která spolu s rodinou zahájila opravy zchátralého zámku.
Zámecký areál má několik částí: vlastní zámeckou budovu, hospodářské a obytné objekty a anglický park. Zámek je tvořen třemi křídly, vzniklými postupně rozrůstáním renesanční tvrze (postavené v roce 1549), která je v podstatných částech v konstrukci zámku zachována dodnes. Celá budova je zastřešena mansardovou střechou. Z původní renesanční stavby se uvnitř zámku dochovaly zejména klenby a teprve v roce 2000 objevené záklopové stropy s malovaným rostlinným dekorem. Celkový ráz však zámku vtiskla především pozdně barokní přestavba z počátku 19. století. Z dalších objektů zámeckého areálu je pravděpodobně nejzajímavější rozlehlý chlév postavený ve stylu schwarzenberské novogotiky, který je zakončený na obou koncích jednopatrovými obytnými budovami.
Historie
Obec Bohumilice patří k nejstarším sídlům Vimperska. První zmínka o Bohumilicích údajně již v 10. století, původně jako osada Pražského kostela - Pražské kapituly. Kolem roku 1240 zde byl postaven kostel (do dnešních dnů se z původní stavby dochovalo základní zdivo a portál na severní straně kostela). Zasvěcený byl nejprve Svatému Martinu, později Nejsvětější Trojici Boží a Svatému Martinu a nakonec Nejsvětější Trojici Boží a Svaté Barboře. Fara byla ve vsi zřízena kolem roku 1352.
Ve 13. století obec patřila k Vimperskému panství. Na čas se Bohumilice staly zbožím královským. Později je Václav IV. věnoval Kaplířům ze Sulevic. Koncem 15. století převzal panství rod Malovců z Chejnova.
Jak žil v té době poddanský lid? Ve vsi žili především sedláci. Lid byl poměrně často sužován epidemiemi moru a jinými nemocemi, ale i nepřízní počasí, neúrodou a také častým pohybem vojsk.
Roku 1658 byla otevřena farní - patronátní škola. Patřila k nejstarším na okrese. Vyučovalo se v různých budovách, budova školy u kostela byla postavena až v roce 1840.
Roku 1772 proběhlo číslování domů, sčítání a popis obyvatel.
V únoru 1815 zachvátil část obce požár. Protože byl silný vítr, v krátké chvíli bylo šest selských dvorů, pět chalup, škola, kostel a farní budova s hospodářskými staveními obráceno v popel. Žár byl tak veliký, že se kostelní zvony roztavily. Nový kostel byl postaven a zařízen roku 1818.
V katastru obce byly nalezeny tři meteority. První roku 1829, vážil 50 kg. Posloužil nejprve jako patník u brány bohumilického zámku a až později byl převezen do muzejních sbírek do Prahy, Vídně, Berlína a Chicaga.
Roku 1892 byly zahájeny práce na stavbě železniční trati ze Strakonic do Vimperka. Provoz byl zahájen už na podzim 1893.
V roce 1919 založil František Pešek továrnu na psací pera (výrobu později převzal Koh-i-noor).
Ve 20. letech vznikla část obce Závist. Roku 1934 byla upravována náves. Bylo třeba rozšířit cestu. Na rozšíšeném prostranství byl odhalen pomník občanům padlým ve světové válce.
Jaké živnosti byly v obci za 1. republiky? - 3 hostince (U Staňků, U Jandů, Na Staré hospodě), 3 řezníci a uzenáři, 2 obchody smíšeným zbožím, 1 obchod střižním zbožím., 1 výrobce kartáčových prkének, 1 truhlář, 1 kovář, 1 kolář, 1 sedlář, 2 obuvníci, 1 krejčí, 3 mlynáři, 1 továrna na psací ocelová pera, 1 výrobce dřevěné obuvi (mejšlů čili poddělávků), 1 malíř pokojů, 1 obchodník vepřovým dobytkem, 1 sekerník.
Existovalo také mnoho spolků a organizací: Hasičský sbor Bohumilice (od roku 1888), Odbor Národní Jednoty Pošumavské pro Bohumilice a okolí (1883), Spořitelní a záložní spolek pro Bohumilice a okolí založen roku 1912, Tělocvičný spolek Orel založen roku 1921, Místní organizace česko-slovenské živnostensko-obchodnické strany středostavovské v Bohumilicích, Divadelní ochotnický spolek Heyduk. V té době žilo v obci 480 obyvatel.
Během války byla dokončena stavba silnice z Bohumilic do Štítkova a opět upravována náves. Byl stržen pomník (znovu odhalen na podzim 1945) a hasičská kolna.
V roce 1948 byla provedena elektrifikace obce.
V šedesátých letech zřídilo spotřební družstvo Jednota v obci obchod se smíšeným zbožím, v sedmdesátých bylo vybudováno koupaliště se sociálním zařízením, klubovna Svazarmu, Svépomocná dílna Svazarmu a nová budova mateřské školy.
V osmdesátých letech zde byla založena farma zabývající se chovem jelenů (kvůli parožině pro lékařské účely).
Posledním červencem 1982 byla zrušena (po 324 letech) výuka na zdejší škole pro nedostatek žáků. V září 1991 byla po devíti letech opět otevřena.
Dne 1. 3. 1990 se přes obec přehnala velká vichřice. Zvláště velké škody napáchala v lese Křížovice.
V roce 1994 byla vybudována kanalizace na Závisti.
1. června 1995 v noci se strhla silná průtrž mračen a zanechala škody jak na domech, tak i na komunikacích, polích, zahradách a i na zdejší trati. Na delší dobu bylo dokonce přerušeno vlakové spojení.
Na konec několik vět o lidech, kteří naši vesnici nějak proslavili. Bohumilice navštěvoval spisovatel Karel Klostermann. Napsal zde Strýčka z nebe a několik dalších prací. V několika svých povídkách psal i o zdejších občanech. Místního faráře Hanžla zvěčnil ve svém románu Ecce Homo. Bohumilickou krajinu vymaloval na mnoha plátnech Stanislav Lolek. V jedné z chalup se narodil dr. Antonín Liška, historik, autor mnoha statí z oboru historie umění. Ve stejné chalupě žil ThDr. Antonín Liška, sídelní biskup českobudějovický.
- gotický kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven koncem 13. století
- zámeček Skalice
- památna Bohumilická lípa; chráněna je též Bohumilická alej – stromořadí osmi desítek lip východně od obce, při cestě do Bošic