Bohdíkov

Obec Bohdíkov, společně s osadami Raškov a Komňátka vznikla pravděpodobně během slovanské kolonizace moravského vnitrozemí podél řeky Moravy počátkem 13. století, o čemž svědčí původní slovanské názvy obcí. První písemná zmínka o Bohdíkově a Raškově se uvádí roku 1351, první zmínka o Komňátce je uvedena v roce 1397. Součástí Bohdíkova je i osada Aloisov (něm. Aloisthal), která byla založena knížetem Aloisem z Lichtenštejna koncem 18. století na místě zmizelé vsi Kubčov, připomínané v roce 1397 a osada Raškov Dvůr.
 Od svého vzniku náležela vesnice Bohdíkov, dříve Český Bohdíkov, od roku 1947 Dolní Bohdíkov (něm. Bömisch Märzdorf), k Šumperskému panství. Byla nejseverněji položenou českou obcí v pohraniční oblasti. V minulosti stále sváděla zápas o udržení českého jazyka, neboť byla obklopena obcemi, které již dříve podlehly německému tlaku v důsledku kolonizace českého pohraničí německým obyvatelstvem.
 Raškov (něm. Nikles) příslušel k rudskému panství a statku. Vesnice ležela na národnostní hranici a měla od počátku smíšené obyvatelstvo. Přesto však před třicetiletou válkou mezi usedlíky převažovalo etnikum české, po ní však až do konce 2. světové války, převládlo obyvatelstvo německé. Obyvatelstvo Komňátky (něm. Köhmet) bylo vždy převážně národnosti české.
Obcemi v průběhu let prošla vojska husitská, švédská i pruská. Vesnice byly poničeny, prodělaly morové epidemie. Panství, které bylo od r. 1507 dědičným majetkem Žerotínů připadlo po událostech na Bílé hoře (v r. 1622) do majetku Lichtenštejnů. V roce 1848 byl Bohdíkov politicky sloučen s obcemi Štědrákova Lhota, Komňátka (do r. 1867), a Aloisov. Společně s Raškovem byly tyto obce zařazeny do okresu Šumperk. Během 1. sv. války narukovalo postupně 200 mužů ve věku 18 - 50 let z celé obce do armády. Jména padlých z Bohdíkova a Komňátky jsou vypsána na pomnících u kostela v Bohdíkově (postaven v r. 1921) a kaple v Komňátce (postaven v r. 1928). Řada z těchto mužů přešla k legiím v Rusku, Itálii či Francii a vrátila se domů až v roce 1920. Ve zdejších továrnách byly vyráběny granáty. Z obavy před odbojem pohraničních Němců po skončení války, kteří žádali vytvoření tzv. „Sudetenlandu“ byli mobilizováni členové sokola i českých hasičů – byla zřízena „Stráž svobody“.
 Po vzniku samostatné Československé republiky byly pozemky rodu Lichtenštejnů zabrány (po roce 1919) ve prospěch státu. Během 1. republiky měly všechny tři obce samostatná vedení. Komňátka a Bohdíkov české, Raškov německé. V Bohdíkově i Raškově byly četnické stanice. V květnu 1938 odešli někteří bohdíkovští vojáci spolu s četnickým sborem z Českého Bohdíkova na hranice hájit naši vlast. Nezabránili však připojení Sudet k Německu. Vedení obcí byla vyměněna za německá po okupaci německou armádou 10. 10. 1938. Muži německé národnosti byli odváděni k vojenské službě v říšské armádě. Čeští zaměstnanci státních institucí (dráhy, pošty) se museli přestěhovat do vnitrozemí a vykonávat práci tam. Po dobu 2. sv. války německé vedení získaly i školy a místní spolky, TJ Sokol byla zakázána. 3. listopadu 1943 byly rodiny místních sedláků (Vladimíra Rutara, Karla Kvapilíka, Josefa Cinka) vyhnány ze své půdy a na jejich místo přišli němečtí osadníci. V různých koncentračních táborech bylo vězněno z Českého Bohdíkova 19 osob, z Komňátky 8 osob a Raškova 5 osob. Ilegální revoluční výbor, který v obci vznikl, byl pozatýkán o Velikonocích 1944 i s páterem Jaškem z Bohdíkova. V lesích u Komňátky (též Chromče, Bušína, Vyšehoří, Sudkova a Rudoltic) se pohybovala skupina partyzánů (jednotka Moskva - aktivně pracovala od srpna 1943), která pomáhala uprchlým zajatcům při cestě z republiky, prováděla sabotáže na železniční trati. V Bohdíkově a Raškově se nacházela pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu v čp. 1 pro anglické zajatce pracující ve vápenkách. Bylo tu drženo 75 mužů z Velké Británie, Nového Zélandu, Austrálie. Mnozí také v letech 1941 -1944 společně s českými dělníky kopali štolu zvanou „Mařka“. Štola byla vyražena s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z Rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově.Svůj název dostala podle mladé Polky (Marianny Pliszkowiczové), která zde v průběhu druhé světové války byla na nucených pracích. 8. a 9. května 1945 byl celý Bohdíkov osvobozen sovětskou armádou. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto, továrny německých majitelů byly znárodněny, pozemky a majetky Německých obyvatel vyvlastněny. Vznikla nová vedení obcí, škol, spolků i továren. Do obce (zvláště do Raškova) se přistěhovaly nové rodiny ze Slovenska a z Valašska. Byla zakládána zemědělská družstva, místní sedláci postupně přišli o své majetky. V roce 1948 byla znárodněna i firma Kusák a vápenka. 17. března 1960 byly Dolní Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov spravovaný jedním Místním národním výborem v Bohdíkově, který měl určitou dobu svou kancelář i v Raškově. Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, sice Bohdíkovem žádná vojska neprocházela, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou. Sovětští vojáci, kteří měli svá kasárna v Šumperku, pak příležitostně pracovali např. v Aloisovských papírnách, účastnili se místních květnových oslav osvobození republiky.
Počty obyvatel obce se v různých dobách měnily, ale zůstávají v podstatě stabilní i po revoluci v roce 1989. O stabilitě obce svědčí i fakt, že v jejím vedení se za minulých 20 let vystřídali pouze 2 starostové, přestože volby do obecních zastupitelstev probíhají každé 4 roky. Byl vybudován plynovod, dokončen vodovod, je opravena řada budov, po celé obci je rozvedena elektřina i telefon, buduje se kanalizace a čistička odpadních vod. Opět se rozběhla činnost většiny místních spolků. Továrny, které vznikly před desetiletími, stále zaměstnávají místní občany, rozvíjí se opět soukromá zemědělská a dřevařská výroba.  

• Kostel svatého Petra a Pavla - monumentální barokní stavba z roku 1725, památkově chráněná je rovněž ohradní zeď hřbitova kolem kostela[3]
• Tvrz Bohdíkov z 16. století, čp. 55, památkově chráněna od roku 2000
• Přírodní rezervace Na hadci