Bohdaneč

Obec Bohdaneč leží severozápadně od Ledče nad Sázavou. Rozkládá se v údolí Pilského potoka, který paramení u Řeplic a vlévá se do řeky Sázavy.
První zmínka o Bohdanči se datuje k roku 1233, kdy ji prodával velmistr Řádu německých křížovníků s červenou hvězdou - Heřman Balka. Od něj koupil ves želivský opat Heřman za 100 hřiven stříbra pro svůj klášter spolu s vesnicemi Humpolcem, Dobrou, Skrýšovem a Pustinou. Od té doby spravovali Bohdaneč premonstráti ze želivského kláštera. Až v polovině 14. století se objevují první vladykové, kteří vesnici a část okolí od kláštera zakoupili.
Od roku 1367 se vystřídalo spousta majitelů. Za zmínku stojí například Jan Kropáč z Bohdanče, Milota, Léva a Ctibor z Bohdanče, Rober a Ješek Bohdanečtí. Kolem roku 1415 zde žil také Vavřinec z Bohdanče, který spolu s Milotou z Bohdanče pečetil stížný list do Kostnice proti upálení Mistra Jana Husa.
Kolem roku 1525 zde žil Kuneč Bohdanečský, který byl syn Heřmana z Bohdanče a za něho také dosáhla Bohdaneč asi největšího rozkvětu. Docílil toho, že král Vladislav II. Jagelonský povýšil vesnici Bohdaneč na městečko s mnoha právy. Stalo se tak na den svaté Barbory roku 1514 v Budíně, kde král sídlil.
Škola v Bohdanči vznikla při zdejší faře již možná na sklonku středověku. Marie Terezie zavedla i povinnou školní docházku od 6 do 12 let. František Kopecký se stal prvním učitelem. Kolem roku 1800 docházelo do místní školy něco přes 100 žáků z vesnice a jejího okolí.
Od 1.9.1946 zde byla otevřena újezdní měšťanská škola. Pro nedostatek dětí byla základní devítiletá škola od pátého ročníku v roce 1978 zrušena a děti začaly dojíždět do školy ve Zbraslavicích. Do roku 1980 se udržel první až čtvrtý ročník. Po tomto roce byla již škola úplně zrušena.

• Kostel Zvěstování Panny Marie
• Barokní fara
• Trojboká výklenková kaplička na severním okraji obce