Asi 300 m od vesnice Skála leží keltské starověké sídliště (cca 2200 př. n. l.) kruhového tvaru z doby laténské. Jedná se o ojedinělý druh tohoto tvaru se čtyřmi vstupy ve střední Evropě. Nejbližší podobné leží v Bretani. Toto kultovní místo je v současné době ve špatném stavu, stále však v památkové péči a zákonem chráněné. V místě proběhl archeologický průzkum. Nalezené předměty jsou v úschově muzea.
V blízkosti vodovodního Aqvarelu mezi obcí Boháňka a její místní částí Skála vznikla v letech 1968-1969 stálá expozice sochařské skupiny "Boháňka" - Akad. soch. Ellen Jilemnická, Akad. soch. Pavel Ježek , Akad. soch. Jan Měšťan, Akad. soch. Michael Bílek, Prof. akad.arch. Petr Keil, Soch. Ivan Jilemnický, Doc. ak. soch Pavel Jarkovský, Doc. akad. soch. Pavel Mizera, Akad. soch. Jiří Dostál.
Sochy jsou vytesány z tvrdého boháňského pískovce pocházejícího z obecního lomu zvaného KUKS, odkud byl těžen pískovec i na stavbu Bílé věže v Hradci Králové. Umístění soch mělo svůj hlubší význam vzhledem k názvu obce Boháňka, kamenické minulosti a především vzhledem k nedalekému keltskému "hradišti" kruhového tvaru. Z prostoru přírodního rozmístění soch je výhled na vrcholky Krkonoš, vrch Zvičina. Leží na žluté turistické trase.
Podle historika V.V.Tomka došlo u Boháňky v roce 1100 k velké bitvě mezi Čechy a Poláky vedenými Boleslavem Chrabrým. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378.
Obec proslavil boháňský pískovec těžený v lokalitě Skála. Z hořických pískovců je to nejtvrdší a nejtrvanlivější typ a je zavedeným pojmem v sochařsko-kamenické a figurální činnosti. Z pískovce těženého v obci je vystavěna např. Bílá věž v Hradci Králové; bylo ho použito při výstavbě města Josefov u Jaroměře, dále na různých stavbách v Praze a na mnoha dalších v českých městech. V katastru obce je v blízkosti vodojemu stálá expozice sochařské tvorby kamenické školy Hořice a mohutný pískovcový blok vztyčený na památku mistra Jana Husa v roce 1915.