Tato nevelká, izolovaná obec se totiž od poloviny šedesátých let 19. století stala dějištěm koncertní činnosti, s jakou se v takové podobě u nás nelze jinde setkat. Přitom bohatý hudební život Blevic nevznikl sám o sobě. Vytryskl z hudební tradice Velvarska, jehož kulturní a společenské poměry zároveň zpětně ovlivnil a dále rozvinul.
První písemné zmínky o Blevicích pocházejí z roku 1282, kdy osada platila starobylému kostelu Petra a Pavla na Budči. Další zprávy o obci jsou ze začátku 14. století, kdy obec spadala pod kapitulu Vyšehradskou.
- Pod lesem na jižním okraji obce, při silnici do Zákolan, se nachází malý (0,24 ha) židovský hřbitov se zhruba 300 barokními a klasicistními náhrobky z 18. a 19. století (nejstarší datovaný náhrobek pochází z roku 1720. Přilehlý hrobnický domek z 80. let 19. století je vzorně udržován coby soukromé obydlí. Hřbitov sloužil až do holocaustu především potřebám širšího okolí (židovským náboženským obcím v Ješíně a Velvarech); židovské osídlení v samotných Blevicích nepředstavovalo nikdy více než dvě rodiny.
- Kaplička na návsi s vytesaným letopočtem 1746 na dveřním překladu. Na boční stěně pamětní deska se jmény občanů padlých v 1. světové válce.
- Mohylové pohřebiště v lese Nad skalkou jihovýchodně od vsi. Dodnes dochováno jen 7 či 8 nepříliš zřetelných mohyl. Průzkum, provedený již v 19. století, nedokázal lokalitu časově blíže zařadit. Možná datace sahá od střední či mladší doby bronzové až po časně středověké slovanské pohřebiště.