Bítovčice

588 22, Bítovčice, Tel.: +420 567 219 435, obec.bitovcice@volny.cz
Bítovčice/Společnost - Bítovčice




V obci je snad pro svou nepřehlédnutelnost nejznámější malý bezcenný barvotiskový obrázek "Svaté Rodiny" na skalních výchozu vpravo silnice do Luk nad Jihlavou, který upoutá nejen okolojdoucí či jedoucí, ale i cestující vlakem po trati na druhé straně řeky. Z dalších zajímavostí uveďme i nebývalý počet "pokladů" nalezených v Bítovčicích. Tak 8. 4. 1909 vykopal Václav Čermák na svém poli džbánek s 1216 mincemi (nejvíce zde bylo pražských grošů Václava IV.). V roce 1910 byl za neznámých okolností nalezen dalších soubor, z kterého bylo zachyceno 312 mincí tolarové měny různých států Evropy. Konečně 17. 5. 1958 našli kopáči za domem č. 43 krabičku s 59 pražskými groši Jiřího z Poděbrad.

Zatímco na začátku 13. století byl levý břeh řeky Jihlavy v úseku dnešních katastrů obcí Luka nad Jihlavou až Horní Smrčné (a dále na jih) v držení třebíčského kláštera , na pravém, západním břehu byla majetková držba složitější. Třebíčská kolonizace hvozdu sice v prostoru Luka-Bítovčice překročila řeku, ale na jihu narazila na území Střížovců, na západě pak na zeměpanský majetek. Třebaže se v následujících časech majitelé těchto území několikrát vyměnili, v zásadě území kolem Bítovčic zůstalo v následujících staletích součástí dvou panství. Existovaly tedy dvoje Bítovčice oddělené pouze říčním brodem, ale patřící jiným vlastníkům.

Sám název obce Bítovčice se poprvé objevuje v podobě Byetobczicz v r. 1360. Jednalo se o osídlení na pravém břehu, které se tehdy také nazývalo Ulička (Vliczka), později Dolní Bítovčice (pozor, rozlišení na Dolní a Horní Bítovčice je až z r. 1720!). Lze předpokládat, že osada byla v nejstarších dobách své existence součástí rokštejnského panství, farou náležela do Střížova. Na konci 14. stol. se centrem panství stala Brtnice a celý majetek získali Valdštějnové.

Prvním známým obyvatelem obce byl v r. 1365 Vojslav z Bítovčic. V nejstarším zachovalém brtnickém urbáři Buriana z Valdštejna z r. 1533 se ze soupisu majetku také dozvídáme, že na území bítovčickém stál velký, ale už zpustlý Žilkovský statek. K roku 1584 je uveden v brněnských zemských deskách zápis, kterým předává tehdejší moravský hejtman a majitel panství Hynek Brtnický z Vadlštejna své ženě Kateřině Zajímačce z Kunštátu z lásky (!) do používání Střížov, Přímylkov (Přímělkov) a Bítovčice s příslušenstvím. Kromě jiného je v listině jmenován u Bítovčic i mlýn zvaný Mahovský a opět pustý Žilkovský dvůr.

Po Bílé hoře bylo panství Valdštejnů zkonfiskováno. Podle konfiskačního odhadu ze 17. 11. 1622 mělo panství 1 zámek, 2 tvrze, 3 městečka a 27 vsí, mezi nimi i Bítovčice. Celé Brtnické panství koupil 2. 4. 1623 za 110 tisíc zlatých císařský generál Rombald hrabě Collalto et San Salvatore, v držení jeho rodu pak bylo až do konce patrimoniální správy v roce 1848.

Na levé straně řeky Jihlavy ležící Horní Bítovčice se připomínají až v roce 1560. Toho roku prodal majitel velké části bývalého Třebíčského panství Burián Osovský z Doubravice vsi Luka, Předboř, Kozlov, Vysoké Studnice a Horní Bítovčice (dále Pustou Rychýřku a Svatoslav) Janu Zahrádeckému ze Zahrádek. Vydělením tohoto teritoria vzniklo nové panství Luka. Avšak už v roce 1574 prodal syn Jana Zahrádeckého Arnošt jménem svým i svých nezletilých bratrů Oldřicha a Smila celý majetek včetně Bítovčic se zakupní rychtou Matouši Grýnovi ze Štyrcenperka. Také Grýnům byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek a 29. 5. 1629 pak získal loucké panství Vít Jindřich hrabě Thurn. Ten odkázal Luka své dceři Blance Polyxeně provdané za výše uvedeného držitele Brtnice Rombalda hraběte Collalta. Tak se stalo, že obě části měly téměř na jedno století jednoho majitele.

V roce 1711 však koupil loucké panství Jan Kryštof Žákovský z Dobřic a od té doby měly Horní Bítovčice opět jiné osudy. Z lánových rejstříků z roku 1679 vyplývá, že tehdy bylo v Horních Bítovčicích 18 usedlých, a 7 starousedlíků z toho 2 nově usedlí, ale také devět poustek. Brtnické panství bylo asi méně postiženo 30. letou válkou, protože v Dolních Bítovčicích žili 3 starousedlíci a nebyly zde žádné poustky. Tereziánský katastr z poloviny 18. století uvádí v Horních Bítovčicích 12 sedláků a 8 chalupníků obhospodařujících 657 měřic orné půdy, kdežto Dolní Bítovčice měly jen 170 měřic. Avšak v roce 1794 už bylo v Horních Bítovčicích 43 domů ve kterých žilo 54 rodin (269 obyvatel), v Dolních Bítovčicích 8 domů, 9 rodin (51 obyvatel). Od roku 1850 se staly Bítovčice osadou Luk nad Jihlavou, od kterých se osamostatnili v roce 1872. Spadaly do obvodu soudního okresu Jihlava. Dne 1. 1. 1976 byla obec integrována k Lukám nad Jihlavou, po roce 1990 se opět osamostatnila.

Bítovčice se rozkládají po obou stranách řeky Jihlavy, po jejíž pravé straně běží silnice Luka ??? Kamenice z roku 1895, po pravé železniční trať z roku 1871. Snad to způsobila chudoba obce, snad časté záplavy do široka se zvedající všeničící řeky, že se ves nemůže pyšnit nějakou výjimečnou památkou. Své místo v urbanismu obce má jistě návesní pseudoslohová kaple v Horních Bítovčicích stejně tak řada dominantních křížů v obou částech vsi.

 

  • kaple v Horních Bítovčicích
  • dominantní kříže 
  • kaple sv. Víta z roku 1915

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz