Bílá Lhota je tzv. středisková, spádová obec a je součástí západní uzávěry Hornomoravského úvalu. Výběžek Zábřežské pahorkatiny od jihozápadu ( ukončený Třesínem) a výběžek Nízkého Jeseníku od severu zde vytváří mezi obcemi Řimice a Madeč bránu, kterou do Hormomoravského úvalu vstupuje od západu řeka Morava.
Arboretum v Bílé Lhotě se svojí ojedinělou sbírkou dřevin a samostatná obec Bílá Lhota má své nezastupitelné místo v mikroregionu bouzovska a litovelska. Je v blízkosti hradu Bouzov, jeskyní Javoříčko a Mladeč. Obec má vhodné klimatické podmínky pro rozvoj agroturistiky, zřízení klimatických lázní nebo sezóních rekreačních středisek.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350.
- Zámek Bílá Lhota. V někdejším zámeckém parku – dnes arboretu Bílá Lhota – se mj. nachází cenný renesanční portál, přenesený sem ze zbořeného domu čp. 55 v Lošticích
- Kostel sv. Kateřiny, klasicistní z roku 1789
- Socha sv. Floriána – na návsi, z roku 1755 (?)
- Socha sv. Jana Nepomuckého – na návsi, dílo Jana Václava Sturmera z roku 1726. Podstavec zdobí znaky Markvarta Hochberga z Hennersdorfu a jeho manželky roz. Deblínové.
- Socha Olivetské hory – u kostela, dílo Cyrila Kutzera ze 40. let 19. století
- Kříž na návsi – z doby kolem roku 1800
- Kříž severně od obce – z roku 1811. Kříž stojí při staré cestě do Řimic na trojmezí katastrů Bílá Lhota, Červená Lhota a Měnín.