Protože v obci nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, většina práceschopných obyvatel dojíždí za prací do okolních měst.
V obci byla také zrušena školka i škola (na místě dnešního obecního úřadu), takže i děti dojíždějí za vzděláním především do 10 km vzdálených Doks.
Obec provozuje veřejnou knihovnu, která je občany hojně využívána. Také pravidelné návštěvy obvodního lékaře, který ordinuje v prostorách obecního úřadu každý druhý týden se těší zájmu především důchodců žijících v obci.
V letních měsících projede obcí 50 až 70 tis. turistů směřujících na hrad, který je dominantou okolní krásné krajiny, která je nazývána Máchův kraj.
Krátce po roce 1185 postavil knížecí villicus na místě dnešní obce dvorec, z něhož se dosud zachoval kostelík později barokně přestavěný, ale dosud s původní románskou apsidou.
Dvorce dále připomínají fragmenty základového zdiva čtvercové stavby, které se nacházejí asi 50 m severovýchodně od kostela.
V roce 1264 se zde královský villicus poprvé připomíná písemně, ale jeho funkce se již chýlila ke konci, protože krátce na to místo něho nastoupil královský purkrabí na nově postaveném hradě Bezdězi v roce 1278.
Roku 1291 povýšil král Václav II. obec pod hradem na město. Pokus o vytvoření providelného čtvercového náměstí na rovině mezi starou obcí při románském kostelíku a mezitím vyrostlým podhradím při cestě na hrad lze doposud z půdorysu obce zřetelně vyčíst. Po roce 1300 však nový pán zastaveného hradu, Hynek Berka z Dubé vyprošuje na králi svolení přenést městská práva do nově založeného Nového Bezdězu, dnešní Bělé p. B. Tím byla případná perspektiva na rozvoj obce ztracena. Nemalou měrou se na této skutečnosti podílel i nedostatek vody v obci.
V obecním kostelíku je umístěna kopie monseratské černé madony, jejíž originál byl původně v hradní kapli, kam byly až do roku 1785 konány slavné pouti. Po zrušení kláštera emauzských benediktinů na hradě Bezdězi byla socha přemístěna do kostela v Doksanech a hrad byl prodán obci za 50 zlatých jako veřejný lom. Proto je většina zemědělských usedlostí v obci zbudována z materiálu nalámaného z hradních zdí.
V roce 1898 byla obec z velké části zničena požárem.
- Hrad Bezděz, národní kulturní památka. Královský hrad ze třetí čtvrtiny 13. století. Hradní kaple sv. Michaela představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů raně gotické architektury na území Česka. Přístupovou cestu k hradu lemují barokní výklenkové kaple křížové cesty.
- Kostel sv. Jiljí, původně románský z 12. století. barokně přestavěn v letech 1764 až 1769
- Fara, barokní, současná s přestavbou kostela (dnes sídlo správy hradu)
- Kříž u příjezdové silnice do vsi poblíž odbočky z I/38. Kovový kříž s korpusem Krista na kamenném podstavci; na zadní straně nápis s datací 1868.