V současné době je Bezděkov a její části oblíbeným místem pro trvalé i rekreační bydlení s vybudovanou infrastrukturou a základními službami. Firmy působící ve správním území nabízejí pracovní příležitosti pro obyvatele obce, blízkost města Klatovy tuto nabídku ještě rozšiřuje a proto se podstatně zvýšila životní úroveň místních obyvatel. Prodejna Konzumu s denním provozem zajišťuje běžný sortiment zboží, k dispozici je pobočka pošty, základní a mateřská škola, kadeřnictví, pedikůra, bufet, místní knihovna s veřejným internetem a několik řemeslných živností a menších firem.
V areálu bývalého pivovaru a poté skladů Domácích potřeb má nyní svá sídla několik menších firem, zabývajících se drobnou výrobou a skladováním, v Korytech působí zemědělské družstvo, které hospodaří na pozemcích ve všech katastrech obce a kromě něj zde je několik soukromých zemědělců.
Občané a návštěvníci mají ke sportovnímu vyžití k dispozici hřiště na kopanou se sociálním zařízením a občerstvením, na odbíjenou, dětské hřiště, autokemp a koupání v řece Úhlavě v areálu hotelu Rual a poblíž části obce Poborovice směrem k silnici I/22 se nachází přírodní koupaliště „ Pískovna“. V obci působí několik spolků a organizací. Jsou to Sbory dobrovolných hasičů Bezděkov a Koryta, Tělocvičná jednota Sokol Bezděkov, Tělovýchovná jednota-oddíl kopané, Myslivecké sdružení Koryta-Bezděkov, Dohlížecí výbor Jednoty a z politických stran zde mají své organizace Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. Komunálních voleb v roce 2006 se kromě zmíněných politických stran zúčastnilo také Sdružení nezávislých kandidátů.
Obci chybí kulturně-společenské centrum a restaurace, protože pohostinství se sálem o kapacitě 220 míst, zrekonstruované v roce 1989 byla vráceno v restituci a následně majiteli uzavřeno. Jedinou možnost tak skýtá restaurace a salónek hotelu Rual, vzdáleného jeden kilometr od obce, kde se odbývá většina společenských akcí. Pro zasedání obecních orgánů a běžnou spolkovou činnost, přednášky a další menší akce je po dokončení hasičské zbrojnice k dispozici 50 místná zasedací místnost vybavená audiovizuální technikou.
Část obce Poborovice a Volenov leží v těsné blízkosti řeky Úhlavy a proto obec vybudovala pro případ povodně nebo havárie na vodním díle Nýrsko v nevyužité třídě mateřské školy evakuační a přijímací středisko , které mohou v případě nouze využít i občané Rohozna, spadající pod správu města Janovice nad Úhlavou.
Obec Bezděkov byla s největší pravděpodobností založena už ve 13. století ale první dochovaný záznam hovoří o roce 1331 i když podle nalezených předmětů se předpokládá osídlení tohoto území v dobách před Kristem.
Nestarší část Bezděkova se skládala ze tří selských usedlostí a tří chalup, které stávaly na místě zámeckého statku.
Prvním známým držitelem na počátku 14. století byl Elbin z Bezděkova, následovali král Jan Lucemburský, Lipart z Bachaldichoven, Jan Bohuchval z Hrádku,Racek z Malšína, Kateřina z Hrádku, Půta z Pěžína, Půta Švihovský z Rýzmberka, Adam ze Šternberka . Poté Bezděkov společně s jinými obcemi vlastnil klatovský měšťan Viktorin Pek, syn Hanuše Peka, kterému císař Maxmilián udělil erb a právo psát se „ z Římku“.Od roku 1553 je v historických záznamech zmiňován nestarší rod Volopichů, jehož potomci zde vlastní původní usedlost dodnes. V této době jsou již zmiňovány další rody a to Vacků a Marešů, z nichž první má i pro budoucnost své mužské pokračovatele. V roce 1787 byla v e vsi založena jednotřídní škola a jejím prvním učitelem se stal bývalý polní trubač Kašpar Forstl a působil zde i Jan Ryba, blízký příbuzný hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby. Další majitel, Vincenc, rytíř ze Strohlendorfu panství v roce 1844 prodal Františkovi Korbovi z Weidenheimu od kterého jej později převzal jeho syn Karel Korb. Ten proslul jako dobrý hospodář a proto se stal ministrem obchodu ve vídeňské vládě a později i moravským místodržitelem. Ve vsi byl cukrovar, podle některých pramenů druhý nejstarší v Čechách, lihovar, ovčín, ve Volenově přádelna ovčí vlny,v Bezděkově pivovar, cihelna, kovárna a tři mlýny. Ve Volenovském mlýně vznikla v prvé polovině 20. století elektrárna, která zásobovala energií velkostatek a dolní Bezděkov a v roce 1943 v ní byla namontována Francisova turbína, která ale po znárodnění byla demontována a odevzdána do sběru.
Po ukončení I.světové války, ve které položilo své životy 23 obyvatel a vzniku samostatného československého státu se začal rychle rozvíjet v obci i spolkový život a tak byl v roce 1919 založen Sokol, v roce 1920 Dělnická tělovýchovná organizace, roku 1934 Sdružení pro zájmy venkovských žen a Čechův pěvecký sbor. V rove 1935 byla za účasti hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera odhalena Svatopluku Čechovi a jeho otci/správci velkostatku/ na paměť jejich pobytu v obci pamětní deska. Okupace republiky a následná II.světová válka si vyžádaly 13 obětí na životech, z toho sedm osob ze židovské rodiny Becků.
Po osvobození obce americkou armádou byli Němci na základě tzv. Benešových dekretů donuceni opustit obec, v pivovaru a pekárně byli ustanoveni národní správci a roku 1948 byl velkostatek znárodněn a částečně rozparcelován.V obci se začala budovat nová elektrická síť, v roce 1950 zahájil provoz obvodní matriční úřad a obecní rozhlas. Obec se začala rozvíjet a budovat do dnešní podoby, byla postavena prodejna Jednoty, mateřská škola,upraven hřbitov,opravena škola,postaven dům služeb a upraven zámek pro potřeby internátu odborného učiliště.
Byla vybudována kanalizace v části obce, pokračováno ve stavbě rodinných domků,postavena nová mateřská škola, veřejný vodovod, chodníky v ulici k nádraží,místní komunikace, sociální zařízení a šatny na fotbalovém hřišti a zrekonstruováno pohostinství.
- Anderle, Bedřich
- Biskup, Josef
- Čech, Svatopluk
- Chodounská, Marie
- Foerster, Josef Bohuslav
- Frič, Tomáš
- Kalvoda, Alois
- Kodym, Josef (a Kodym Leopold)
- Paroubek, Jan
- Polák, Karel
- Spiess, Kristian Heinrich
- Werschauser, Bernard Antonín
- Zámek Bezděkov
- Kostel svaté Anny
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Kaplička svatého Václava
- Kaplička Sv. Anny
- Pomník padlým ve světových válkách
- Náhrobek Ch. H. Spiesse
