První dochovaná zpráva o vsi Beřovice, ležící nad Bakovským potokem severovýchodně od Slaného, je z roku 1348 a týká se prodeje zdejšího mlýna a jeho přechodu z držení světského do držení církevního. Úvahy dřívějších badatelů v historii Slánska o dlouhodobějším zániku vsi v husitských válkách vyvrací skutečnost, že ves zapsal roku 1437 císař Zikmund za válečné služby nebo půjčky svému stoupenci, rytíři Pešíkovi z Blahotic. Později držel Beřovice Jindřich ze Slabic. Dalším majitelem vsi nebo její části byl Bedřich (Fridrich) Doupovec z Doupova. Po kratičkém období převzetí panství synem Bedřichem se hospodaření ujal Vilém Vojtěch Doupovec z Doupova. Dle dochovaných spisů měla církev v Beřovicích ještě v roce 1618 nějaké zboží. O své majetky na panství pana Viléma Vojtěcha ale církev ve stavovských bouřích přišla. Vilém Vojtěch Doupovec se aktivně účastnil stavovského povstání, ale jeho smutného konce se nedožil, protože byl v Praze zabit. V jemu posmrtně konfiskovaném majetku se ale Beřovice nejmenují, protože již patřily hraběti Vratislavu z Mitrovic. Hrabě z Mitrovic rozprodal vranské panství i s Beřovicemi roku 1655 Janu Vilémovi Gerštorfovi z Gerštorfu.
Následovalo období krátkodobých držení vsi různými majiteli. V roce 1664 bylo již původní panství zrušeno a zbývající vsi Beřovice a Dřínov byly spojeny pod statek Beřovice, který byl veden v letech 1664 - 1670 jako samostatný celek. Roku 1670 byly Beřovice přikoupeny k panství Zlonice Bohuslava Bernarda Valkouna z Adlaru. Po jeho smrti převzal správu teprve sedmnáctiletý Václav Jan Vojtěch, jediný a poslední valkounský dědic zlonického panství. Roku 1701 byl za zásluhy u dvora povýšen na svobodného pána. Vedl však na své poměry nákladný život a přivedl panství roku 1707 na buben. Mezi jemu zabavený majetek patřila také ves Beřovice. Zlonické panství včetně Beřovic koupil 12. října 1707 Norbert Leopold Libštejnský hrabě z Kolovrat a jeho syn Vincent ho roku 1721 prodal Filipu Josefovi hraběti Kinskému ze Vchynic a pod panstvím Kinských již Beřovice ku svému prospěchu zůstaly.
Od konce 19.století se v Beřovicích začal těžit kaolin, který byl díky své výborné jakosti vhodný k výrobě šamotového zboží. Za 2.světové války se vyvážel zejména do Finska a jiných severských států. Mimo kaolin se zde těžila také tzv. "malířská hrudka".
- Kaplička, na návsi
- Výklenková kaplička, jihozápadně od obce, při silnici do Dolína
- Podstavec kříže, při silnici do Dolína
- Pomník Valeriána Pejši, při čp. 43 (v jz. části obce, po levé straně silnice směr Dolín)
- Pamětní deska plk. Pravomila Raichla, na domě po severní straně návsi
- Přírodní památka Mokřiny u Beřovic (dříve Hobšovický rybník), významné hnízdiště ptactva
