Běrunice jsou klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec n/C (10 km), Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus. Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě rodinných domků.
V Běrunicích se narodil 10.září 1866 známý český architekt František Janda. (Zdroj: Wikipedia)
Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. Století, kdy prof. Aug. Sedláček ve své knize „Hrady, zámky a tvrze“ sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v l. 1354 - 66 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela.
Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i náš dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji naši obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není znám.
Z běrunické historie po roce 1900
Pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov n/L, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po r. 1990 opustily.
Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě (1900). Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 odevzdána veřejné dopravě, a sice:
Vlaky jezdili z Králového Městce do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, Z Chlumce do Městce ráno v 7.30, odpoledne 19,30 hod.
Dne 21. srpna 1925 rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k nemalé a všeobecné radosti obyvatelstva.
Téhož roku založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo pěknou mlátičku a silný motor. Většina rolníků mlátila toho roku elektrickým pohonem. Avšak i toho roku mnozí nedůvěřivý mlátili parní mlátičkou.
Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“.
Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech minulého století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy.
V letech 1973 - 75 se pokládal asfaltový povrch v ulicích. Náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v r. 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.
- František Janda - architekt a urbanista
- Běrunický kostel (kostel Narození Panny Marie)
Nejstarší zpráva z r. 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po válkách husitských nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v XVI. věku za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak nápisy na zvonech svědčily. Starý zchátralý kostel byl r. 1716 až na kapli zbořen a nynější ve dvou letech nákladem zádušního fondu postaven. Znaky patronky kněžny Montecuculi umístěny na hlavním oltáři a nade dveřmi věžními. Kostelní věž přistavena r. 1770 a v ní 4 zvony zavěšeny. R. 1787 byl běrunický kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. R. 1797 pokryt kostel prejzy nákl. 1300 zl.
- Obecná škola Běrunice
Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy jest jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“ Teprve kolem roku 1780 a snad již r. 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“.
