Batňovice leží na rozmezí Rtyňské brázdy a Trutnovské pahorkatiny. Nejvyšším bodem je kóta 465,5 m na Kvíčale na jihozápadu, nejnižším bodem je místo při jižní hranici s Úpicí (340 m), kde Rtyňka opouští území obce. Dalšími významnějšími vrchy jsou Čertův kopec (409,8 m) na východě a kopec Varta (436,4 m) na jihu.
Území je odvodňováno Rtyňkou, která ústí do Úpy. Do Rtyňky se zprava vlévá Zaječí potok (též Markoušovický potok), který několik set metrů před soutokem protéká Batňovickým rybníkem. Dalšími menšími přítoky Rtyňky jsou Mariánský (Jestřebí) potok (1-01-02-046) a Petrovický potok (1-01-02-045). Oba potoky se vlévají do Rtyňky zprava.
Podle pověsti (bohužel dosud zatím neptvrzené) založil obec Batňovice rytíř Bartoloměj Svatoň v roce 1009. Alespoň to tvrdí pan Eduard Pelhřimovský v kronice města Úpice. Své pojmenování ovšem obec odvozuje od jakéhosi knížete Batiny, jehož čeládce se přezdívalo Batinovci, a tak nějak se postupně došlo k názvu Batňovice.
- Kostel svatého Bartoloměje, pseudorománský z 19. století
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1802), u č. p. 3
- Socha sv. Václava (1802), při cestě do Malých Svatoňovic
- Pomník obětem fašismu
- Hrob Rudoarmějce
- Budovy školy (Zálesí čp. 181)
