Bačalky

Dvojobec Bačalky – Lično se nalézá se na rozhraní Středočeského a Východočeského kraje. V těsné blízkosti rozsáhlého lesa Křižánek, s vyhlídkou na Krkonoše a 5 km od spádového městečka Libáň.
Obce Bačalky a Lično byly sloučeny v roce 1952. Je zachována jenom legenda o obci Bačalky. A to o tom, jak na zdejší pahorkatině pásávali bačové stáda ovcí a lkali nad neúrodnou půdou. Po nich jméno bača-lká, Bačalka. Jiná legenda říká, že zde pramenilo hodně bačálků - pramínků, po nichž obec dostala své jméno. Po nich dostal své jméno i časopis, který od roku 2010 vydávájí místní občané.
Název obce Lično má pravděpodobný původ z doby, kdy obyvatelé zdejší líčili na zvěř. Obyvatelé v dávných dobách stavěli svá obydlí z kopce dolů jedno po druhém, takže vesnice nemá žádnou opravdovu náves. Nalézá se v nadmořské výšce 374 m a délce přes 2 km. Za vesnicí se poblíž lesa ještě v nedávné době nacházely v orné půdě různé předměty pravěkého původu. Byly to kamenné sekery, pozůstatky ohnišť, úlomky nádob, i přeslen apod. Jejich sbírka byla ale komunisty zničena.

Řadou let mizely dřevěné doškové chalupy s hliněnými podlahami. Majetnější usedlíci je sice kdysi opravovali a za nimi u nízkých hospodářských staveních umísťovali těžké železné žentoury, uváděné do chodu dobytkem. Byla to první zemědělská mechanizace dřívější doby k ulehčení těžké práce. Chudí zemědělci se ale museli ohlížet po příležitostných zaměstnáních v blízkém i v dalekém okolí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371.

S postupným rozvojem obou částí došlo k jejich spojení v jednu obec, takže vesnice má dnes jakési dvě návsi, jimž vévodí Boží muka a pomníky, postavené v 18. a 19. století.
V roce 1925 úsilím všech občanů byla postavena a otevřena na tehdejší dobu velmi moderní škola, neboť stále se zvyšující počet dětí se již nevešel do dřevěné školy – je na obrázku.
Hospod bylo dříve v obci několik, postupně ubývaly, nyní je v obci jedna, nově vybudovaná svépomocí.

V roce 1918 byl přičiněním řídícího učitele Josefa Kopeckého založen ochotnický spolek "České Srdce", který až do okupace sloužil kulturním potřebám obou vesnic. Ve třicátých letech byla zavedena elektřina. V roce 1948 byl zřízen a slavnostně vysvědčen hřbitov s kaplí. Do obce byl zaveden telefon. Pro občany byl upraven škvárový chodník od školy do Dětenic. Autobusová doprava z Libáně do Mladé Boleslavi přes Bačalky byla zahájena 1. srpna 1951. V roce 1952 došlo ke sloučení obcí Bačalky a Lično. V roce 1957 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo a mělo 84 členů.
V roce 1960 byl instalován místní rozhlas, roku 1962 postavena asfaltová silnice. Zřízeno pouliční osvětlení. Vodovod pro členy JZD zaveden v roce 1963, v roce 2008 proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce a připojení dalších domů. Co se týče zásobování potravinami, v minulosti zde byly dva obchody se smíšeným zbožím a to jak v Ličně, tak na Bačalkách. Po jejich zrušení byla otevřena prodejna Jednoty vedle školy a po jejím uzavření zde jezdila pojízdná prodejna, která v roce 1998 skončila činnost. Nyní obec nemá prodejnu žádnou. Od roku 2007 zajišťuje pekařskými výrobky a nejdůležitějšími potravinami zásobování opět pojízdná prodejna, která jezdí až 3x týdně. Také hospod bylo dříve v obci několik. Postupně ubývaly, až i ta poslední na Ličně, skončila provoz. Protože občanům kulturní stánek chyběl, postavili svépomocí a za přispění chalupářů hospodu novou, zvanou "pivnice U Bači". V budově je též úřadovna obce. Stavba byla zahájena na podzim v roce 2004, v roce 2006 v ní již bylo uspořádáno setkání rodáků a přátel obce.

Současný život přináší stálé změny, a proto se hodně mladých lidí odstěhovalo za prací a pohodlím do měst. Ve velkém počtu je nahradili chalupáři, kteří si zakoupené domky opravují, zvelebují okolí a postupně se usazují natrvalo. Pro zajímavost obec Bačalky měla při sčitání lidu v roce 1921 400 obyvatel, obec Lično 246 obyvatel, po válce, v roce 1948 měly obě obce 201 voličů a v roce 2008 již jen 134. Po posledním sčítání lidu v únoru 2011 vykazuje obec Bačalky již 151 trvale žijících obyvatel, v listopadu 2011 již 160.

Vesnice má i svoji dávnou historii. V 18. a 19. století zde byly postavené křížky a pomníky a tzv. Benešova skalka. V místním lese se scházeli věřící Jednoty bratrské, kteří nemohli mít nikde svůj kostel. Proto právě tam kdysi zeman Beneš čítal z Bible a kázal bohoslužby. V minulých letech byl v těch místech nalezen dokonce zlatý peníz. Jsou zachovány i kamenné schůdky, které vedou ke zmíněné skále.
V blízkosti se nachází i rozsáhlý les Křižánek, do něhož byla v dubnu 2011 zorganizována archeologická výprava, o níž, i o dalších zajímavostech z obce, se dočtete na jiných místech.