V obci je možno využít ke sportu určeně hřiště s asfaltovým povrchem a sítí pro tenis, volejbal, nohejbal a jiné míčové hry. Plocha se nachází vedle obecního úřadu a je volně přístupná 24 hodin denně. Prostor je oplocený směrem k rybníku a přístupný ze silnice.
Obec Bácovice mají svůj hasičský tým. soutěží zde jak mužská, tak i ženská družstva. Obzváště ženám se v závodech velice daří. Klub má k dispozici vlastní klubovnu s barem, kde se může scházet a pořádat různé akce. Police v místnosti zdobí spoustu pohárů, které každým rokem příbývají. Hasičský tým má i své vlastní webové stránky, kde si můžete prohlédnout fotografie a videa z akcí a dozvědět se více o jednotlivých členech týmu.
Město Pelhřimov a Červená Řečice byli v 13. století biskupským majetkem, které pak v posledních dvou desetiletích velkoryse kolonizoval Tobiáš z Bechyně. Podle urbáře z roku 1379 hospodařilo v Bácovicích 25 usedlých rolníků, což znamenalo poměrně velkou a lidnatou ves. Z pramene se taky můžeme dozvědět, že ve vsi existoval také mlýn o jednom kole a jeden lán patřil ptáčníkovi z červenořečického hradu. Od konce 16. století se Bácovice stali poddanskou městskou obcí. Zvláště těžké časy nastaly měšťanům i jejich poddaným během třicetileté války. Od 30. let 17. století se Pelhřimovskem prohnali ničivé průtahy cizích vojsk a poté bylo město potrestáno konfiskací majetku a okolních vsí, ale roku 1628 jim byly vesnice vráceny. Počet rolníků v Bácovicích se po době husitství snížil na 9 (z toho 3 grunty byli prázdné). V dějinách Bácovic však můžeme najít záznamy o osmi gruntech. Od této doby se začala vesnice opět rozrůstat o další chalupy a statky až do první třetiny 19. století, kdy se růst téměř zastavil. Roku 1921 dosáhl počet obyvatel maxima a poté se začala vesnice vylidňovat.
V 70. letech 20. století byli Bácovice připojeny k Červené Řečici. Součástí města byli až do roku 1992, kdy byli po podání žádosti o osamotnění, prohlášeny za samostatnou obec.
- Kaplička z roku 1829 stojí na severní straně návsi.
- Usedlosti se sklenutými prostorami na střední sloup (např. čp. 3 s dvoutraktovou stájí z 1. poloviny 19. století). Z pohledu lidové architektury jsou zajímavé i domy čp. 1 a čp. 32
(Zdroj: Wikipedie)